Nadźijepołna generalka

štwórtk, 25. januara 2024 spisane wot:

FC Rudne horiny Aue –

FC Energija Choćebuz

1:1 (1:0, 0:0, 0:1)

Zestawa hosći: Sebald (91. Bethke), Campulka (91. El-Haddoudi), Hildebrandt (91. Putze), Slamar (91. Silic), Hofmann (91. Juckel), Pelivan (61. Oesterhelweg/117. Bektas), Prokopenko (61. Bornemann), Ndualu (61. Möker), Euschen (91. Heidrich), Halbauer (91. Seemann), Heike (91. Pronichev)

Slěd wrotow: 1:0 Bär (36.), 1:1 Möker (95.)

Absolutnje zasłužene 1:1 je FC Energija Choćebuz na druhim a z tym poslednim tesće do starta do winowatostnych hrow přećiwo Aue docpěła. Hrajachu trójce 45 mjeńšin, a tuž móžachu nowi hrajerjo na so skedźbnić. Na jednym boku bě to Maksimilian Pronichev, kotryž je so w zymskej přestawce z Erfurta do Choćebuza nawróćił a probowy hrajer Yannik Möker, kiž zamó w srjedźnym polu přeswědčić. Pronishev měješe pola FC Energije hižo w hrajnej dobje 2021/22 zrěčenje a zahori nětko druhi raz ze swojimi technisce wustojnymi srjedźopólnymi akcijemi. „Smy wo předstawach rěčeli a Maks bě zwólniwy, skerje na wukon poćahowane zrěčenje podpisać. Znajemy jeho sportowe kwality a chcemy tute zaso za našu ofensiwnu hru wužiwać.“ tak šeftrenar Claus-Dieter Wollitz.

Hórka domjaca poražka

srjeda, 24. januara 2024 spisane wot:

Łužiske lodohokejowe liški –

Selbske wjelki 0:3 (0:2, 0:0, 0:1)

Prěnju móžnosć dypkować mějachu hosćo w pjatej mjeńšinje přez Donána Pétera krótko před wrotami swobodnje stejo. Matthew Galejda, wrotar Łužiskich liškow, pak móžeše parěrować. Krótko na to agěrowachu domjacy w nadličbje a mějachu při tym hnydom wjacore móžnosće za nawjedowanje. Wrotar hosći Michael Bitzer pak wšitke třělwy wotwobaraše. Po tym bu hra hač do 14. min. njespektakularna. Łužiske liški zhubichu w samsnej hrajnej mjeńšinje w swójskej třećinje puk a Selbske wjelki reagowachu spěšnje, Knackstedt dósta pas a docpě 1:0. A bywaše hišće hórje. Něšto sekundow do kónca prěnjeho wotrězka docpěchu Wjelki přez Nicka Migliowa w nadličbje hišće 2:0. Liški skutkowachu w tutej třećinje mjenje strukturowane.

W srjedźnym wotrězku hrajachu hosćo swoju ćělnu hru dale. Za módro-žołtych bě widźomnje ćežko, přećiwo tutomu fyzisce sylnemu wašnju hraća rozrisanje namakać. Najwjetšu móžnosć měješe Lane Scheidl w 40. min. Hrajny nastroj zapali pak snadnje nimo přećiwniskeho domskeho. Po druhej třećinje steješe dale 0:2 z wida Liškow.

Wot zašłeje póndźele do pjatka pobychu šulerki a šulerjo Budyskeho serbskeho gymnazija w Krkonošach w Čěskej. W Jánskich Láznjach běchu w sněhakowarskim lěhwje w arealu „Černá hora“.

Póndźelu rano čakachu tři rjadownje 8. lětnika hižo njesćerpliwje na wotjězd busa do Jánskich Láznjow. Hižo na prěnim dnju podachu so wšitcy po wupožčenju sněhakow na sněhakowarsku pistu. Wuměnjenja za sněhakowanje běchu wuběrne. Přez kónc tydźenja bě so někak 20 cm noweho sněha našło. Tež w běhu tydźenja nasypa so dalšich 30 cm, tak zo ležeše na wjeršku hory 100 cm sněha. Po prěnjej wukubłanskej jednotce wróćichu so gymnaziasća do pensije k wječeri. Slědowaše oficialne wotewrjenje sněhakowarskeho lěhwa přez knjeza Wjacławka.

Sylny wustup w Pirnje

wutora, 23. januara 2024 spisane wot:

Po zašłym hrajnym dnju wolejbuloweje sakskeje klasy wuda so cyle zajimawa konstelacija. Mužojo ST Viktorije Worklecy bychu móhli na jednej stronje z třomi dobyćemi hišće do postupneho koła zapřimnyć, na druhej stronje pak wobsteješe strach, z třomi 0:3-poražkami do wobwodneje ligi zestupić. Za zdźerženje klasy trjebachu mužojo wokoło kapitana Ludwiga Eckerta dokładnje dwě dobytej sadźbje.

VfL Pirna-Copitz –

SV Viktoria Worklecy

3:2 (21:25, 25:23, 21:25, 25:13, 15:10)

Tak bě zaměr pola jasneho faworita Pirna-Copitz sformulowany. Kak skutkownje so to poradźi, z tym pak njeběchu samo optimisća ličili.

Koparjo prěnjeho kaž tež druheho mustwa SJ Chrósćic běchu minjeny kónc tydźenja swoje zymske treningowe lěhwo w Čěskej přewjedli. Kaž hižo zašłe lěta přebywachu tući zaso w Bedřichowje.

Za hrajerjow Chróšćanskeho prěnjeho mustwa pod nawodom trenarja Pavela Runta steješe hižo pjatk dopołdnja prěnja čara na běžkach na planje. Tuta wotpowědowaše dalokosći cyłkownje něhdźe 30 kilometrow. Minjeny čas bě so w Jizerskich horinach mnoho sněžiło a wuměnjenja za sněhakowanje na dołhich čarach běchu dobre. Wosebje słónčne wjedro přiwabi mnoho ludźi do tamnišich horin.

Pjatk wječor přidruži so potom druhe mustwo Chróšćanow do kwartěra „Jelinek“ w Bedřichowje. Nazajtra podachu so tež woni do sněha. Wot sněhakowarskeho centra startujo běchu hrajerjo druheho mustwa pod nawodom trenarja Fabiana Hejduški něhdźe 30 kilometrowu čaru absolwowali a zdobom swoju kondiciju trenowali. Prěnje mustwo běše sobotu něhdźe 13 kilometrow na sněhakach po puću.

Radworscy wolejbulisća dobyli

wutora, 23. januara 2024 spisane wot:

Podestne městna wólnočasni wolejbulisća z Ralbic (před sakom, 5. městno) a z Chrósćic (za sakom, 4. městno) minjenu póndźelu w Kulowje misnychu. Dobył je cyłk z Radworja. Přichodny turněr mjeztym sydom wólnočasnych wolejbulowych mustwow přewjedźe so 4. měrca w Ralbicach. Potom budźe zarjadowar a wuhotowar Mustwo 1296, maturitneho lětnika Serbskeho gymnazija Budyšin 1996. Swoje prěnje wubědźowanje w rjedźe wólnočasnych turněrow planuja tuchwilu tež wolejbulistki a wolejbulisća Sokoła Ralbicy/Hórki.

9. měrca přewjedźe so w Radworju mjeztym hižo 39. Sokołski wolejbulowy turněr wo pokal Domowiny.

Złoto w regionalnym finalu

póndźela, 22. januara 2024 spisane wot:

Wolejbulisća 11. a 12. lětnika Serbskeho gymnazija Budyšin (SGB) dobychu minjeny tydźeń złoto w regionalnym šulerskim wurisanju „Młodźina trenuje za olympiju“ we Wojerecach w starobnej skupinje I mjez štyrjomi šulemi. Kapitan Elias Kummer so znowa jako najlěpši hrajer turněra wuznamjeni.

Dotal jeničke hólče mustwo SGB, kotryž doby w najstaršej starobnej skupinje I (11. do 13. lětnik) wolejbulowe regionalne finale wurisanja „Młodźina trenuje za olympiju“ běchu dwanatkarjo z kapitanom Clemensom Eckertom w januarje 2004 we Wojerecach. A dwaceći lět pozdźišo wubědźichu sej minjeny tydźeń znowa we Wojerecach hrajerjo wokoło wusahowaceho kapitana Eliasa Kummera złoto a móža so nětko wuchodosakski mišter šulow mjenować.

Serbski gymnazij Budyšin –

Ferdinanda Schleiermacherowy gymnazij Niska 2:0 (25:7, 25:13)

Požčene maćerstwo zakazać

póndźela, 22. januara 2024 spisane wot:

Vatikan (B/SN). W swojej nowolětnej narěči 180 diplomatam swěta je sej bamž Franciskus žadał, požčene maćerstwo (Leihmutterschaft) zakazać. Wón tajke njemoraliske postupowanje zasudźa, dokelž so z tym dostojnosć maćerje a dźěsća hłuboko rani. Tuž žada sej česćownosć před čłowječim žiwjenjom. „Dźěćo je přeco dar a ženje zrěčenski objekt.“

Paralele k nacionalsocializmej

Hamburg (B/SN). Zamołwity za přesydlencow, arcybiskop Stefan Heße, a prezidentka komiteja katolikow w Němskej Irme Stetter-Karp plany prawicarskich kruhow k masowemu wuhnaću milionow ludźi z migraciskim pozadkom z Němskeje raznje zasudźataj. „Njesmě so stać, zo ludźo – z tajkim politiskim nahladom – aktiwnje čestno- abo hłownohamtsce w cyrkwi skutkuja.“

Pasion w telewiziji

Köln (B/SN). Pod titlom „Die Passion – Die größte Geschichte aller Zeiten“ wusywa RTL live k jutram z Kassela. Dźiwadźelnik a wobswětowy aktiwist Hannes Jaenicke přewozmje rólu powědarja. Wón sam wo předstajenju praji: „Jara wažne je na fundamenty našich křesćansko-židowskich korjenjow pokazać.“

Žony smědźa dźěći křćić

Sněhakowarski cup před durjemi

póndźela, 22. januara 2024 spisane wot:
We Wotrowje su młodostni prěni raz sami skakanišćo natwarili a tam wčera prěni Wotrowski sněhakowarski cup za amaterow přewjedli. Wobdźěliło bě so wosom skakarjow. Premjerny dobyćer bě Serbskopazličan Błažij Handrik. Wón bě 5,33 m skočił. Druhe městno wobsadźi Józef Škoda z 4,90 m a třeće Oliver Loch z 4,78 m. Foto: Mia-Katarina Hrjehorjec

Widźał, słyšał, napisał (22.01.24)

póndźela, 22. januara 2024 spisane wot:

Awtor dźensa

Michał Nuk

Wot wjedra je tele lěta tójšto wotwisne w zymskim sporće. Tež tuchwilna zyma běše dotal chětro měnjata. Před dwěmaj tydźenjomaj hišće swarjachu biatleća, jako dyrbjachu so na brunoběłej šlebjerdźe zeškrabaneho zbytka sněha w durinskim Oberhofje šmjatać, zo tute stejnišćo za mjezynarodne wubědźowanja hladajo na změnu klimy hižo žadyn přichod nima. A nětko, minjeny kónc tydźenja, prezentowachu so samsne lojpy w najrjeńšej běłej krajinje, jako specialisća-sněhakowarjo tu za dypkami w swětowym cupje honjachu. Za Němsku činja to runje z wulkim wuspěchom předewšěm žony, nawjedowane wot Kathariny Hennig a Victorije Carl. Wobě startujetej za wuchodoněmskej towarstwje z Rudnych horin a Durinskeho lěsa. Za swoje medalje a dalše prědnje městna w jednotliwych kaž tež staflowych wubědźowanjach pak bychu sej poprawom runje telko publikuma zasłužili, kaž biatleća spočatk lěta.

nowostki LND