Ratarstwo za přinošk k přirodoškitej wuznamjenjene

štwórtk, 08. nowembera 2018
artikl hódnoćić
(0 )
Hózkowski ratar Matthias Domanja přija wčera z rukow ornitologi spěchowanskeho towarstwa přirodoškitneje stacije Stefana Siegela wuznamjenjenje we wobłuku projekta  „Čerwjeny milan – kraj za žiwjenje“.  Foto: Bianka Šeferowa Hózkowski ratar Matthias Domanja přija wčera z rukow ornitologi spěchowanskeho towarstwa přirodoškitneje stacije Stefana Siegela wuznamjenjenje we wobłuku projekta „Čerwjeny milan – kraj za žiwjenje“. Foto: Bianka Šeferowa

Hózk (SN/BŠe). Ratarstwo a zwěrinoškit móžetej hromadźe wulki wuspěch žnjeć. To je so wčera zaso wobkrućiło, jako přepo­da Stefan Siegel wot spěchowanskeho towarstwa Njeswačanskeje ptakoškitneje stacije wuznamjenjenje we wobłuku škitneho projekta „Čerwjeny milan – kraj za žiwjenje“ Hózkowskemu rata­rjej Matthiasej Domani. Zaměr projekta dźě je ptakej w kulturnej krajinje wjace žiwjenskeho ruma skićić, k čemuž tež cyroba słuša. Na něhdźe 40 hektarach swojich honow wokoło Hózka, Komorowa a Ralbic plahuja Domanicy lucernu, kotraž njeje jenož w ratarskim wobłu­ku wu­žit­na, ale wuskutkuje so zdobom pozitiwnje na wobstatk čerwjeneho milana. „Rostlinu, kotruž plahujemy mjez druhim na polu, hdźež w dołhich hrjadkach aronija rosće, wjacekróć wob lěto we wotstawkach syčemy“, Mat­thias Domanja rozkładźe. Myše, kotrež korjenje aronije­ wobškodźeja, móža ptaki tak lóšo wi­dźeć a honić. Pola aronije je tuž wo wjele mjenje škodow.

wozjewjene w: Hospodarstwo
Prošu přizjewće so, chceće-li komentar podać

Serbska debata

nowostki LND