Nimo cyrkwjow su tež farske domy něme swědki stawiznow. Ze swojej lětnjej seriju so po serbskich a dwurěčnych katolskich a ewangelskich wosadach rozhladujemy a předstajamy wam někotre fary – dźensa Ralbičansku.
Na Ralbičanskej nawsy, při tamnišim hatku a stołpje Swjateje Trojicy, bě hižo do lěta 1429 cyrkwička stała. W tym lěće bu wona runja tamnišej farje wot husitow zničena. 1515 na samsnym městnje zaso cyrkwička steješe. Sto lět pozdźišo natwarichu prěnju cyrkej z dwěmaj wěžomaj. 1716 staj tachant Měrćin Bjarnat Just a abatisa klóštra Marijineje hwězdy Kordula Sommerec samostatnosć Ralbičanskeje wosady ze zrěčenjom pisomnje připóznałoj. W lěće 1754 pod serbskim biskopom Jakubom Wóskim připadny Róžant klóštrej Marijinej hwězdźe, kotryž pak sobu podpěrowaše, zo dósta Ralbičanska wosada pódu za nowy Boži dom a faru na nětčišim městnje kaž tež za ratarske hospodarstwo. Za natwar cyrkwje přewostaji klóšter 1 000 tolerjow. Z fararjom bě tam tehdy hač do lěta 1766 z Čornec pochadźacy Jakub Delenčka. W lětach 1716 do 1752 nastachu hródźe a bróžeń farskeho kubła.