Štóž woli, škita demokratiju

pjatk, 26. januara 2024 spisane wot:
Marcel Brauman

Tójšto zastupnistwow móžemy lětsa wolić. Najprjedy dźe 9. smažnika wo gmejnsku resp. měšćansku radu, wokrjesny sejmik a europski parlament. W Sakskej wočakuje swójby we wólbnym lokalu wosebita situacija. Wšako smědźa 16- a 17lětni młodostni (po woli amploweje koalicije) prěni raz politiski personal za cyły kontinent sobu postajić, nic pak (po woli sakskeho zakonjedawarja) za gmejnu a wokrjes, hdźež bydla. W Braniborskej smědźa 16- a 17lětni tež w komunalnych wólbach kandidatow nakřižować.

A naši čěscy a pólscy přećeljo, kotřiž we Łužicy bydla, smědźa drje so na komunalnych a europskich wólbach wobdźělić, dyrbja pak so rozsudźić, hač europski parlament tu abo w swojej starej domiznje wola. Nimo toho maja jako staćenjo EU tež prawo, sami za tudyše komunalne zastupnistwa kandidować.

Nětko sej to žadamy!

pjatk, 19. januara 2024 spisane wot:
Milenka Rječcyna

Domowina, Serbske šulske towarstwo (SŠT) a Rěčny centrum WITAJ ze swojimi zastupjerjemi we wodźenskej skupinje 2plus pola Sakskeho statneho ministerstwa za kultus prócuja so wo to, zo bychu so do šulskeho postajenja aktualne po­trjeby serbskich a serbšćinu wuwučowacych šulow zapřijeli. Z čim so w tej mjenowanej skupinje dokładnje zaběraja, wo tym nichtó ničo njezhoni – to wšak je dźěłowa runina. Dopomnju-li pak so prawje, běchu SŠT, RCW a Domowina před lětami hižo rjekli, zo je postajenje nuznje trěbne a zo ma so spěšnje napisać. To je mnohim mjeztym dlěje hač dosć, wosebje SŠT. Na to jich žadanja, kotrež wozjewjeja, pokazuja. Wšako su to hižo po wobzamknjenju Sakskeho krajneho sejma wo nowelěrowanym šulskim zakonju před wjace hač dźesać lětami prajili. Rěkaše tehdy, zo njesłušeja nadrobne žadanja do zakonja, město toho měli so do wotpowědneho postajenja zapřijeć. Prašam so dźensa wospjet: Njeby lěpje było, zakoń wobzamknyć a přidać hnydom tež jasnje napisane wobsahi za spjelnjenje zakonja? Je tola jasne, kajke wuměnjenja su trěbne a kotre žadanja wobsteja.

Předewzaćeljo płaća miliony

pjatk, 19. januara 2024 spisane wot:

Mjez předewzaćemi, kotrež su so na protesće ratarjow tydźenja póndźelu wobdźělili, je była tež Ryćerjec recyclingowa firma z Bóšic. Milenka Rječcyna je so ze załožerjom předewzaća Stanijom Ryćerjom rozmołwjała.

Hdźe widźiće přičinu za njespokojnosć předewzaćelow, kotřiž ratarjo njejsu?

S. Ryćer: Wot januara płaćimy na kóždy liter diesela jědnaće centow wjace hač hišće loni. Při tym je wšojedne, kak drohi diesel runje je. To mjenuje so CO2-wotedawk. Dokelž stat pjenjezy trjeba, je tón nimo toho awtodróhowy popłatk – mawt – wo tójšto podróšił. Hdyž smy loni hišće 18 centow na kilometer płaćili, je to wot lětušeho 33 centow. To rěka: Jězba z nakładnym awtom do Drježdźan a zaso wróćo, płaći mje něhdźe 60 eurow – jeničce za mawt. Tych dyrbju pak tež zaso nadźěłać.

A kak to nětko wšitko hódnoćiće?

Maćernorěčny luksus na jewišću

štwórtk, 18. januara 2024 spisane wot:

Serbski ludowy ansambl hotuje so na prapremjerje lětušeju ptačokwasneju inscenacijow. Wječorny program „Mjezy swětomaj“ předstaja zajutřišim prěni raz w Choćebuzu, premjera baletneje bajki za dźěći „Kiž je z wětrom přišoł“ slěduje dźensa za tydźeń w Chrósćicach. Bosćan Nawka je so z hrajerku Boženu Bjaršec, kotraž we woběmaj produkcijomaj sobu skutkuje, rozmołwjał.

Knjeni Bjaršec, po dlěšej přestawce nawróćiće so na serbske jewišćo. Kak je ke kooperaciji ze SLA dóšło?

B. Bjaršec: Loni w septembrje sym studij na Dźiwadłowej akademiji Předpomorska zakónčiła. Takrjec hnydom po tym je so tehdyša dramaturgowka SLA Jěwa-Marja Čornakec naprašała, hač nochcyła jednu z hłownych rólow lětušeho ptačokwasneho programa hrać. Nje­trjebach předołho přemyslować. Ansambl dźě je mi dosć bliski, wšako sym mjez druhim we wobłuku rjadu „Zynki a linki“ čitała a znaju choreografow ze Serbskeho folklorneho ansambla Wudwor. Jako swobodnje skutkowaca dźiwadźelnica móžach spěšnje připrajić a nětko čuju so kusk kaž doma.

Lóšt znowa zbudźeny

štwórtk, 18. januara 2024 spisane wot:

Kaž hižo z 1990ych lět, prezentuje koncertna pianistka Heidemarja Wiesnerec tež lětsa rjad „Wosebitych koncertow na spočatku lěta“ (SN rozprawjachu). Po wuspěšnym zazběhu w Berlinje a Lipsku je so Chrysta Meškankowa z wuměłču rozmołwjała.

Po koronowej pandemiji běše loni powšitkownje ćežko, koncertne žiwjenje wožiwić. Kotre nazhonjenja sće lětsa z Wašim wjelelětnym wuspěšnym koncertnym ­rjadom ze sylnym fokusom na hudźbu Serbow činiła?

H. Wiesnerec: W Lipsku běše wothłós w renoměrowanym Schumann-domje na swjedźeń Třoch kralow jara dobry. Parowała sym tam serbskich studowacych – woni běchu drje hišće doma we Łužicy. Dźeń na to w Berlinje běše wopyt jara dobry, štož njeje hladajo na bohaty kulturny poskitk w stolicy Němskeje samo­zrozumliwe. Dožiwich ze swojim teamom samo wěsty zapal.

Sće do swojeho programa twórby wjacorych serbskich komponistow zapřijała. Njeje pak lochko, wšudźe a přeco zajim za klasisku modernu nadeńć.

Ponowjenje jězbnych dowolnosćow

srjeda, 17. januara 2024 spisane wot:
Budyšin (SN/AN). Hač do 19. januara dyrbja jězdźerki a jězdźerjo swoju dowolnosć, jeli bu wona do 1. januara 1999 wustajena, wuměnić. Doby za wuměnu papjerjanych jězbnych dowolnosćow na jednoru plastikowu kartku, su po starobje mějićelow staflowane. Konkretnje potrjecheni su wšitcy, kotřiž su so mjez lětom 1965 a 1970 narodźili. Woni dyrbja so na kóždy pad wo ponowjenje starać, dokelž zhubi jich jězbna dowolnosć po kóncu ponowjenskeje doby swoju płaćiwosć. „Jězdźenje bjez płaćiweje dowolnosće so z pjenježnej pokutu chłosta“, praji rěčnica Budyskeho krajnoradneho zarjada Sabine ­Rötschke. Jenož mało terminow ma zarjad za to hišće swobodnych. Na swojej ­internetnej stronje poda dalše informa­cije k temje. Něhdźe štyri do šěsć tydźenjow wustajenje noweje dowolnosće traje a płaći mjez 24 a 50 eurami. Požadar dyrbi so wosobinsce z aktualnym wupokazom, aktualnym biometriskim wobrazom a starej jězbnej dowolnosću přizjewić.

Wjac poskitkow za Łužicu

wutora, 16. januara 2024 spisane wot:

Towarstwo Serbski kulturny turizm (SKT) so zaměrnje z wutwarom a kwalifikaciju kolesowarskeje šćežki „Serbske impresije“ zaběra. Bianka Šeferowa je so pola předsydy towarstwa Pětra Brězana wo dźěławosći SKT informowała.

Kajke bě lěto 2023?

P. Brězan: Loni bě za towarstwo přewšo zajimawe. W Delnjej Łužicy mamy nětko wosobu, kotraž so wo srědki ze změny strukturow stara. A tuž wotkrywaja so nowe móžnosće w zwisku z modelowymi naprawami. Tak dźěłachmy na kolesowarskej šćežce „Łužiske impresije“, postajichmy něhdźe 500 kilometrow dołhu čaru, kotraž powjedźe po Hornjej a Delnjej Łužicy. Čara změje 50 do 60 z wobsahami pjelnjene stacije, hdźež móža so zajimcy wuspytać, připosłuchać abo sej něšto wobhladać.

Što je wužadanje lětsa?

Runje dźensa před 90 lětami narodźi so w Pěskecach do dźěłaćerskeje swójby serbski spěwar-solist-bariton Pawoł Šołta. Čas swojeho wuměłskeho skutkowanja měješe so po słowach: „Praj ze spěwom, što začuwaš, a žněješ zawěsće dźaka“. Do chuduškeje swójby narodźeny – nan bě we wójnje a wójnskej jatbje –, dožiwi Pawoł w Smječkecach w dalokej ­měrje zbožowne dźěćatstwo. Po šuli wjedźeše jeho puć do Löblec blidarnje we Worklecach, hdźež nawukny powołanje blidarja. W februaru 1952 zakónči swoje wukubłanje z wobstatym pruwowanjom.

Tež Miłorazdale tema

póndźela, 15. januara 2024 spisane wot:

Wot 1. nowembra je Trjebinski wjesnjanosta Robert Sprejz oficialnje w swojim zastojnstwje. Hižo do toho bě wón hamtski rjadowar. Wo wobsahach jeho dźěła a wo wužadanjach w prěnich sto dnjach po wólbach je so z nim Andreas Kirschke rozmołwjał.

Knježe Sprejzo, bě přewzaće zastojnstwa wjesnjanosty kusk kaž do zymneje wody skočić?

R. Sprejz: Tak móžeš to rjec. Njewědźach dźě, što na mnje čaka. Hnydom na spočatku mějachu so wjacore twarske nadawki přepodać a próstwy wo spěchowanje zapodać. Do wjele temow dyrbjach so najprjedy zanurić.

Kajke je zhromadne dźěło z gmejnskej ­radu?

R. Sprejz: Jara konstruktiwne a z respektom zwjazane. Wězo su tež rozdźělne měnjenja, ale wo nich rěčimy. Mi je wažne, zo su radźićeljo stajnje zapřijeći a zo knježitej pola nas wotewrjenosć a transparenca.

Što sće dotal za hospodarske spěchowanje docpěć móhł?

R. Sprejz: Z rjemjeslniskej komoru sym wo zasydlenju firmow rěčał. Jako hospodarske spěchowanje tohorunja wobhladuju, zo dóstanu po móžnosći domjace firmy nadawki w gmejnje. ­Aktualnje na přikład saněrujemy w Trjebinje towarstwowy dom.

Solidarita: Za wšěch a za wšo?

pjatk, 12. januara 2024 spisane wot:
Bosćan Nawka

Homeopatija bě a je horce železo, wo kotrymž so pospochi wadźa. Nastorkej ministra Lauterbacha, chorobne kasy njeměli wotpowědne wašnja „hojenja“ kaž tež krjepki, tinktury a pastile hižo płaćić, su wočakujomne reakcije sćěhowali. Zeleni boja so zhubić dźěl swojich antropozofiji přichilenych wolerjow a so namjetej spřećiwjeja. CDU pokročuje na swojim puću do populizma a je sej mjeztym wočiwidnje nimo „alternatiwnych faktow“ tež „alternatiwnu medicinu“ wotkryła. Za stajnymi blidami nadal a z wulkej werwu a hišće wjetšej ekspertizu najwšelakoriše wobłuki do jednoho hornca tykaja, z(a)měšejo nětkle „přirodnu medicinu“, „hojensku pedagogiku“ a ideologiju zežidšenja, kotruž bě jeje załožer-wunamakar něhdy bjezmała biblisce „přijał“. A njeje-li wuwzaćnje raz Robert Habeck na wšěm wina, potom tči cyle wěsće lóza, hrozna farmaindustrija za tym, wšako chce předewšěm: zasłužić – cyle hinak, hač „potency“ wutřasowacy zhotowjerjo homeopatiskich „medikamentow“, kotřiž swoje produkty sami pruwuja a mjeztym často z pokazku na „móžne podpěranje hojenja“ za nje wabja.

Serbska debata

nowostki LND