Wšitke generacije znowa zapřijeć

štwórtk, 20. apryla 2023 spisane wot:

Přihoty w zarjedźe Domowiny za hłownu zhromadźiznu zajutřišim, sobotu, w Choćebuzu z połnej paru pokročuja. Z hłownej jednaćelku Judit Šołćinej je Axel Arlt porěčał.

Kotre wočakowanja maće na lětušu hłownu zhromadźiznu Domowiny?

J. Šołćina: Wjeselu so na nadźijomnje čiłu diskusiju a wuměnu w kruhu delegatow a delegatkow. Zdobom so nadźijam, zo su delegaća přihotowani. Sym jara wćipna na dalše přizjewjenja k słowu, prošu pak tež wo to, zo su – kaž smy naše čłonske towarstwa a župy sčasom informowali – tute hižo w předpolu pisomnje wuformulowane. To podpěruje dźěławosć na městnje, wosebje tež redakcisku komisiju, kiž ma namjety k wobzamknjenju na městnje zjimać a předstajić.

Na kotrym zakładźe ma so zazběh diskusije noweho programa Domowiny stać?

Realny politiski symbol

pjatk, 14. apryla 2023 spisane wot:
Bosćan Nawka

Aktualna debata wo jadrowej milinje wotbłyšćuje wuběrnje tuchwilnu diskusijnu „kulturu“ w towaršnosći a je nimo toho z dosć „šwarnym“ přikładom za „realnu“ runje tak kaž za „symbolowu“ politiku. Za stajnym blidom – hač za woprawdźitym w korčmje abo za wirtuelnym w interneće – bě a wostanje wěcownosć častodosć rudimentarna. Tomu polěkuje, zo sej knjez Merz nětko žada, rozsud wotšaltowanja poslednich třoch atomowych milinarnjow cofnyć, byrnjež tule kročel tehdy knježaca CDU sobu wobzamknyła. Zo wotpowědni wobhospodarjo tajkele ideje wotpokazuja, po wšěm zdaću žanu rólu njehraje. A zwotkel trěbne nowe palne žerdki z urana abo plutoniuma brać? Snano maja někotři křesćanscy demokraća (a někotryžkuli stronjan FDP) plany w fašku, lětdźesatki dołho z miliardami (zjawnymi) eurami saněrowane podkopki w Rudnych horinach reaktiwizować, štož pak so nanajskeršo wot dźensa na jutře zwoprawdźić njehodźi.

Tež wobydlerjow chcedźa witać

srjeda, 12. apryla 2023 spisane wot:

Lětsa wotměja so znowa Dny Łužiskeje jězoriny. Andreas Kirschke je so pola jednaćelki krajej přesahowaceho turistiskeho zwjazka Łužiska jězorina Kath­rin Winkler wo poskitkach wobhonił.

Čehodla so wosebite Dny we Łužiskej jězorinje přewjedu?

K. Winkler: Tradicionalnje so z dnjemi dowolowa sezona zahaji. Po třoch lětach koronapandemije móžemy nětko skónčnje kaž zwučene w aprylu startować. Wjeselimy so, zo směmy wobydlerjam a hosćom mnohostronski program z wjele turami a wodźenjemi poskićeć.

Lětsa je 22. apryla mjez druhim tura do Čornochołmčanskeho Krabatoweho młyna a winicy Klěšnik předwidźana. Što tam zajimcow wočakuje?

K. Winkler: Na busowej turje pod hesłom „Bajowy kuzłar a łužiske wino“ spřistupnimy wobdźělnikam młyn, hdźež zeznaja zdobom znatu figuru serbskich powědančkow. Dale podadźa so zajimcy k Parcowskemu a Sedličanskemu jězorej. Wottam móža so wobdźělnicy pěši abo z busom na platformu podać, hdźež móža krajinu wobdźiwać. Na kóncu pozastanje bus při winicy Klěšnik, hdźež móža hosćo wězo łužiske ­wino woptać.

Jutry wosrjedź ramadana

štwórtk, 06. apryla 2023 spisane wot:
Marcel Brauman

Młody kurdiski pachoł běše jara hordy na tute foto: Wón dźerži kwasnu tortu w rukomaj, kotruž běše w irakskej wulkopjekarni sam skuzłał. Zo so na tutym pječwje křesćanska symbolika jewi, njeje muslimskemu hólcej jako něšto wosebiteho napadnyło – wón běše w swojej syriskej domiznje w nabožnje měšanym kruhu přećelow wotrostł. Jutry su swjedźeń dobyća nad smjerću, nic nad druhimi nabožinami. Perspektiwa Nathana mudreho wo měrniwej duchownej koeksistency wulkich nabožinow njeje tež w našim tak mjenowanym okcidenće samozrozumliwosć: Njetrjebamy ani hač do křižnych wójnow w srjedźowěku wróćo hladać. W mojej starej domiznje Hamburgu hišće spočatk 19. lětstotka katolikojo zjawne zastojnstwo wukonjeć njesmědźachu. A hdyž běchu naši westfalscy přiwuzni we wsy po Druhej swětowej wójnje z přichadom „lutherskich“ ćěkancow z něhdyšich wuchodnych němskich kónčin konfrontowani, njeknježeše runjewon hospodliwosć. Dźensa pak je pola nas wšo w porjadku? Zo trjebaja synagogi w Němskej hač do dźensnišeho škit policije, wo něčim druhim swědči...

„Wuběrne hudźbne drohoćinki!“

wutora, 04. apryla 2023 spisane wot:

Mjeztym 56. Wojerowske hudźbne swjedźenske dny započnu so 16. apryla. Kredo je nadal „Variatio delectat – wotměna zwjesela“. Silke Richter je so hudźbnej pedagogowku, předsydku Wojerowskeho sinfoniskeho orchestra a jednaćelku wubědźowanja „Młodźina hudźi“ we łužiskim regionje Christianu Vogel rozmołwjała, kotraž swjedźeń lětsa prěni raz pjero wodźaca organizuje.

Knjeni Vogel, loni je so wjelelětna organizatorka swjedźenja Carmen Hoffmann na wuměnk rozžohnowana. Kak wulke su jeje stopy?

C. Vogel: Na spočatku běchu jara wulke, pomału pak so mi dosć derje po nich chodźi.

Jako nowa hłowna organizatorka čaka zawěsće tójšto dźěła na Was …

C. Vogel: Podobnje kaž nastupajo „Młodźina hudźi“ sahaja nadawki wot próstwy wo spěchowanje a sponsoring přez naprašowanja wuměłcow a agenturow hač k naprašowanju a wuběranju wuměłcow, wabjenju, korekturje nowinarskich tekstow, dorěčenju z kolegami wo wuhotowanju jewišćow, marketingej a technice a nic naposledk wotličenju. Dźěłowy wobłuk je potajkim dosć wobšěrny.

Bretonojow Serbach

póndźela, 03. apryla 2023 spisane wot:

Dźensa so bretoniscy šulerjo zaso do domizny nawróća. Wo serbsko-bretoniskej wuměnje je so z Tobiasom Bulankom, wučerjom Serbskeje wyšeje šule „Michał Hórnik“ Worklecy, Marcel Brauman rozmołwjał.

Kak běži wuměna mjez serbskimi a bretoniskimi šulerjemi, štó je so wobdźělił a kotři wučerjo mějachu organizaciju a wotběh na starosći?

T. Bulank: Wuměnu organizujetej po połojcy Serbski gymnazij Budyšin a Serbska wyša šula „Michał Hórnik“ Worklecy. Tuž su to nawodaj knjeni Šołćina a knjez Wjacławk, wučerce francošćiny na gymnaziju knjeni Bulišowa a knjeni­ Wetzmanowa, ze stron wyšeje šule smój to knjez Bjarš a ja.

Kak sće so rěčnje dorozumjeli, što běchu kulturne wjerški a kajki běše program zhromadneho pobyta w Berlinje?

Kritiske prašenja njewitane

pjatk, 31. měrca 2023 spisane wot:
Marko Wjeńka

„Přestań so hłupje prašeć!“. Tole sym sej jako dźěćo stajnje zaso naposkać dyrbjał, sym-li dorosćenym ze swojej wćipnotu čuwy rubił. Pozdźišo słyšach, zo hłupych prašenjow poprawom scyła njeje, skerje hłupych wotmołwow. Njech je, kaž je. Mje zaběra přeco hišće prašenje, na kotrež mi hač do dźensnišeho hišće nichtó wotmołwił njeje: Wotkal bjerjemy milinu, hdyž smy lěta 2038 – po atomowych – tež poslednju brunicowu milinarnju w Němskej zawrěli? Móže mi snano něchtó pomhać?

Štóž so w interneće z tutym prašenjom zaběra, dóstanje wězo wotmołwy. Na kóždu třěchu solarnu připrawu a do kóždeje zahrody wětrnik! Naprodukowanu milinu składujemy potom w hoberskich baterijach, dokelž wšak móže so stać, zo raz wětřik njeduje a w nocy je tež zwjetša ćma. Nimo toho produkujemy z tutej ekologiskej milinu telko wodźika, zo so jenož tak kuri, a hotowe.

Intensiwny, spokojacy kurs

srjeda, 29. měrca 2023 spisane wot:

Wospjet staj Hajduk-Veljkovićec Lubina a Dušan literarnu dźěłarničku wuhotowałoj, tónraz minjeny kónc tydźenja w Budyskim Serbskim domje (SN rozprawjachu). Bosćan Nawka je so z nawodnicu workshopa rozmołwjał.

Knjeni Hajduk-Veljkovićowa, kotremu ćežišću staj so we wobłuku Waju lětsa prěnjeje dźěłarnički wěnowałoj?

L. Hajduk-Veljkovićowa: Po lyrice a spěwnych tekstach smy so tónraz z krótkoprozu zaběrali. Cyłkownje su štyri awtorki a awtorojo swójske powědančka za dźěłarničku zapodali. Zhromadnje z nimi smy tele teksty analyzowali, a to po třoch krokach. Najprjedy rozjimachmy wobsah a strukturu jednanja, potom stil a naposledk takrjec klasiske kriterije, kaž prawopis a sadotwar.

W kotrej měrje staj porno dotalnym dźěłarničkam hinak postupowałoj?

Je trjeba, so skoku dojednać

wutora, 28. měrca 2023 spisane wot:

Leńka Thomasowa je nowa županka župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin. W rozmołwje z Axelom Arltom mjenuje wona přichodne wužadanja dźěławosće župy.

Kotre prioritne ćežišća za dźěławosć župneho předsydstwo widźiće?

L. Thomasowa: W župje mamy mnohich swěrnych skupinarjow, kotřiž staroby dla zhromadźizny sami hižo njeorganizuja. Woni pak so hišće rady na tajkich wobdźěleja. Tuž chcemy wjele župnych poskitkow přihotować, a nadźijam so, zo woni tajke hišće dołho a husto wužiwaja.

Hladajo na dorost steja młode serbske swójby w srjedźišću. Chcemy z nimi na zhromadnych swjedźenjach a župnych popołdnjach za swójby styki pohłubšić.

Župa je sydom zakładnym šulam z wučbu serbšćiny B hižo wjele lět z krutej partnerku. Ma serbšćina B scyła hišće přichod?

Zhromadnjeso lěpje radźi

pjatk, 24. měrca 2023 spisane wot:
Marian Wjeńka

Hdyž po puću z awtom abo kolesom trochu dokładnišo dolěwa a doprawa hladaš, móžeš druhdy z kože wujěć. Při pućach a w přirowach wuhladaš nastajnosći někajki njerjad, kiž tam njesłuša. To su prózdne cigaretowe tyzy runje tak kaž plastikowe nopaški za kofej, zapakowanski material z McDonaldsa, sektowe, palencowe a winowe bleše a bohužel hišće wjele wjace čapora. Mi kóždežkuli zrozumjenje pobrachuje, zo je něchtó z awtom po puću, wokno dele pušći a swój njerjad prosće bjez přemyslowanja nabok ćisnje, cyle pod hesłom „Štož njewidźu, mje njestara­“.

Serbska debata

nowostki LND