To a tamne (28.02.24)

srjeda, 28. februara 2024 spisane wot:

Porjadne narodniny swjećić móže jutře po wšej Němskej něhdźe 55 000 ludźi, po štyrjoch lětach. W Berlinje je jich 2 395, tamniše měšćanske zarjadnistwo zdźěla. 29. februar jewi so w kalendru jenož kóžde štyri lěta. Tak mjenowane šaltowanske lěta maja 366 město 365 dnjow, zo bychu njedostatk ličenja při pohibowanju zemje wokoło słónca wurunali.

Jenož ludźo nad 60 lětami maja šansu na dźěło w mlokarni italskeho předewzaćela Roberta Brazzaleho w gmejnje Zanè na sewjeru kraja. Z młódšimi přistajenymi bě Brazzale špatne nazhonjenja zběrał, dokelž nimaja zapal a energiju. Na to bě jenož hišće ludźi nad 60 lětami přistajił a rozsud njewobžaruje: Starši sobudźěłaćerjo přinjesu energiju, zahoritosć a wosebje žiwjenske nazhonjenje sobu. „Woni wědźa, kak wažne dźěło je. Młodźi ludźo to hakle pozdźišo rozumja.“

Biden nadźija so přiměra

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:

Washington (dpa/SN). Prezident USA Joe Biden je hladajo na móžne dojednanje mjez Israelom a Hamas wo přiměrje w Gazaskim pasmje optimistiski. Narodny wěstotny poradźowar bě jemu rjekł, zo je přiměr bliski, rjekny Biden zastupnikam medijow. Zaměr pak njeje hišće docpěty. Biden so nadźija, zo so hač do přichodneje póndźele dojednaja. Knježerstwo USA prócuje so hižo wjacore tydźenje wo přiměr a wo pušćenje zastajencow.

Pistorius za wyši tempo

Berlin (dpa/SN). Zwjazkowy minister za zakitowanje Boris Pistorius (SPD) chce při wojerskich twarskich předewzaćach zhromadnje ze zwjazkowymi krajemi tempo zwyšić. Zo móhli zaměr wójnskeje hotowosće docpěć, je faktor čas za wojersku infrastrukturu rozsudny, rjekny Pistorius po wuradźowanju wo „Akciskim planje infrastruktury“. Zaměr je zjednorjenje twarskich modulow, tak zo njetrjebaja za přebywanišća, jědźernje abo składy municije wjace twarsku dowolnosć.

Kiesewetter AfD dla skeptiski

Zdźěla namócnje su ratarjo dźensa na zetkanju ratarskich ministrow EU w Brüsselu přećiwo ratarskej politice unije protestowali. Něhdźe 900 traktorow blokowaše dróhi w europskej štwórći belgiskeje stolicy. Ratarjo zapalowachu wobruče a kidachu juchu na dróhi. Někotre traktory přełamachu zawěry policije, kotraž reagowaše ze sylzopłunom. Foto: pa/dpa/Benoit Doppagne

Minister hrozy z konsekwencami

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Po eklaće antisemi­tiskich wuprajenjow na Berlinskim filmowym festiwalu Berlinale dla hrozy zwjazkowy justicny minister Marco Busch­mann z chłostansko-prawniskimi konsekwencami. Chłostanske prawo skići wotpowědne móžnosće, antisemitiske wuprajenja chłostać, rjekny politikar FDP nowinarjam. Wužiwanje hesła „Free ­Palestine – From the River to the Sea“ móhło so jako podpěra we wobłuku wot Hamas w oktobru 2023 w Israelu skućenych mordarstwow wobhladować.

Berlin (dpa/SN). Po dlěšim mjelčenju a dale trajacej kritice je zwjazkowy kancler Olaf Scholz (SPD) prěni króć nadrobnje rozłožił, čehodla so tomu spjećuje, Ukrainje němske rakety typa Taurus přewo­stajić. Raketa, kotruž startuja z lětadła, zamóža hač do 500 kilometrow daloko lećeć a swój zaměr z pomocu nawigaciskeho systema sama namakać. Z njej chcyli Ukrainjenjo ruske objekty daloko za frontu kaž wojerske rozkazowanišća, bunkry abo komunikaciske srjedźišća zničić. Na zarjadowanje powěsćernje dpa w Berlinje je Scholz wčera swoje argumenty rozłožił: W prěnim rjedźe chcył Scholz tomu zadźěwać, zo je Němska do wójny z Ruskej splećena. „Njesměmy na žanym městnje a na žanym blaku z objektami, kotrež tutón system docpěwa, zwjazani być“, Scholz rjekny. Tohodla njesteji system jako móžnosć postupowanja na dnjowym porjedźe. „Tuta jasnosć je tež trěbna. Dźiwam so tomu, zo někotrych scyła njezaběra, zo wo tym njerozmysluja, hač dóńdźe k wobdźělenju Němskeje na wójnje, hdyž tole činimy.“

Macron: Wojakow do Ukrainy

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:

Francoski prezident z nowymi namjetami na konferency w Parisu

Paris (dpa/SN). Francoski prezident Emmanuel Macron hižo njewuzamkuje, zo sćele wojakow do Ukrainy. Ničo njeje wuzamknjene, zo bychmy tamu zadźěwali, zo Ruska w Ukrainje dobudźe, rjekny Macron k zakónčenju konferency darićelow na dobro Ukrainy wčera wječor w Parisu. Na zetkanju wjace hač 20 statnych a knježerstwowych šefow, mjez nimi zwjazkoweho kanclera Olafa Scholza (SPD), njeběchu sej wo zasadźenju wojakow drje přezjedni, w dalšim wotběhu wójny pak njeje ničo wuzamknjene, Macron rjekny. Prezident na to pokaza, zo je so powšitkowna nalada mjez ludźimi nastupajo dodawanja bróni změniła. Mnozy, kotřiž su so před lětomaj přećiwo dodawanju bróni za Ukrainu wuprajili, dźensa rozmysluja, kak móhli brónje hišće spěšnišo do Ukrainy přińć. Macron je sej wěsty, zo dźe we wójnje w Ukrainje tež wo wěstotu a stabilitu Europy. Tuž měła Europa wšitko činić, zo by Ruska w tutej wójnje podležała. „Nochcemy pak so z ruskim ludom do wójny podać“, francoski prezident potwjerdźi.

To je dobra politika

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:
Dobra politika je wjac hač napominanska straža, na problemy skedźbnjeć a proklamować: By so dyrbjało něšto činić! Móžemy sej hladajo na wutwar A4 wjele přeć, na kóncu dźe wo pragmatiske pytanje za pućom financowanja. Jeli njeje wuchodnje Hermsdorfa ličby wobchada dla financowanje w ramiku zwjazkoweho wobchadneho plana móžne, dyrbja so zamołwići akterojo rozsudźić: Je nam tuta dróha za wuwiće Łužicy tak wažna, zo chcemy za to srědki z hornca za změnu strukturow nałožować? To je wězo prašenje wotwažowanja, wšako móžeš kóždy fenk jenož jónu wudać. Tohodla je prawje, zo chcetaj so krajnaj radaj z wjesnjanostami wothłosować. A wšitcy njech słuchaja na hłosy z ludu, dojězdźowarjow, rjemjeslnikow, wobydlerjow a hosći Hornjeje Łužicy. To najwažniše je bórzomny rozsud, wšako budźe zwoprawdźenje projekta tak a tak hišće něšto lět trać. Ja sej wažu zmužitosć krajneju radow, zo so diskusije njebojitaj! Bianka Šeferowa

Porjedźenka

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:
Marija Untchowa prosy nas wo korekturu zmylka we wčera wozjewjenej rozmołwje z njej. Smy pisali: „W Sakskej...serbske a němske městnostne pomjenowanja w samsnej wulkosći pisma přesadźić.“ Město toho pak dźe wo dwurěčne městnostne pomjenowanja w zjawnych dokumentach – a to jenak w serbšćinje a němčinje – tak kaž je to w Braniborskej hižo prawnisce zakótwjene (n. př. Cottbus-Chóśebuz).

Hospodarstwo ma sej dale ćežko

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:

Wiesbaden (dpa/SN). Němska steji po znowa woteběracym hospodarskim wukonje před ćežkimi měsacami. Nutřkokrajny bruttoprodukt BIP – suma wšěch nadźěłanych hódnotow w kraju – je w štwórtym kwartalu 2023 porno třećemu kwartalej wo 0,3 procenty woteběrał. Fachowcy hospodarstwa z tym liča, zo so na cyłkownym połoženju najprjedy raz ničo njezměni. Nadźija na spěšny konjunkturny rozmach w tutym lěće je so pominyła. Hospodarstwo Němskeje bě hižo loni z woteběracym hospodarskim wukonom 0,3 procentow do krizy přišło. Fachowcy wočakuja tež lětsa minus. Zwjazkowy minister za hospodarstwo Robert Habeck (Zeleni) bě njedawno přiznał, zo wudrapa so Němska pomałšo z krizy, hač běchu to wočakowali.

Optimizm čerpaja fachowcy w tutym lěće ze zadźerženja kupcow. Stabilne dźěłowe wiki, přiběrace mzdy a woteběraca inflacija drje ludźi pohnuwaja, zaso wjace kupować. Němska je jako hospodarske srjedźišćow dale „derje nastajena“, fachowcy měnja. „Njejsmy chory muž swětoweho hospodarstwa“, prezident Němskeje banki Joachim Nagel rjekny.

Wustaja lětsa prěni raz

wutora, 27. februara 2024 spisane wot:
Berlinska wuměłča-Serbowka Měrka Pawlikowa (nalěwo) je pjatk tydźenja we wustajenskim pawiljonje tamnišeho ateljejoweho zjednoćenstwa Milchhof z.t. hromadźe z wuměłcom Marcelom Grabschom lětsa prěni raz swoje twórby publikumej předstajiła. Dohromady 50 hosći běše na wotewrjenje wustajeńcy přichwatało. Objekty a instalacije w jaskrawych barbach wuměłče su wot punka a popa inspirěrowane. Foto: Antonin Pawlik

Serbska debata

nowostki LND