Hudźbne šansy lěpje wužiwać

pjatk, 29. septembera 2017 spisane wot:
Měrćin Weclich

Ličba šulerjow Budyskeje wokrjesneje hudźbneje šule je stabilna. „Dobry staw naprašowanjow nas zwjesela“, praji wjednica kubłanišća Charlotte Garnys. Konkretnje to rěka, zo mějachu tam w minjenym šulskim lěće 2 859 šulerjow, lěto do toho 2 842. Šulski lětny plan wopřijima wšelake wjerški. Jako wosebity podawk woswjeći šula w nowembru 50lětne wobstaće holčeho komorneho chóra. Nimo móžnosće, nawuknyć hraće na instrumentach w klasiskich předmjetach, přiběra zajim za jazz, rock a pop. To je tež wažne, chcedźa-li so wosebje młodostni na tym polu etablěrować a w kapałach sobu hudźić.

Kliman woleny

štwórtk, 28. septembera 2017 spisane wot:

Drježdźany (SN/JaW). Sakski krajny sejm je na swojim wčerawšim posedźenju Chróšćanskeho wjesnjanostu Marka Klimana­ (CDU) do Rady za serbske na­ležnosće Sakskeje wuzwolił. Wón naslěduje dotalneho městopředsydu gremija a wjesnjanostu Ralbic-Róžanta Hubertusa Ryćerja (CDU), kiž bě zastojnstwo z wosobinskich přičin złožił.

Sakska statna ministerka za wědomosć a wuměłstwo dr. Eva-Maria Stange (SPD) při tej składnosći wuzběhny, zo sakska wustawa z dobreje přičiny prawo Serbow na zachowanje swojeje identity kaž tež na hajenje a wuwiwanje swojeje rěče a kultury škita. „Hubertusej Ryćerjej słuša wulke připóznaće za skutkowanje w Radźe za serbske naležnosće. Jemu mamy so dźakować, zo je ze swojim angažementom wid gmejnow serbskeho sydlenskeho ruma přinošował“, piše ministerka dr. Stange w nowinskej zdźělence.

Domowina wita rozsud krajneho sejma, Marka Klimana do rady powołać, a je Klimanej k wuzwolenju gratulowała. Namjetowany bu 36lětny Prawočan wot Sakskeho zwjazka městow a wsow kaž tež wot třěšneho zwjazka Serbow.

Hudźbny počas w Choćebuzu

štwórtk, 28. septembera 2017 spisane wot:

Njedźelu, 1. oktobra, zahaji so hač do 11. nowembra trajaca 44. Choćebuska hudźbna nazyma w tamnišej Hrodowej cyrkwi. Bosćan Nawka je so z předsydu festiwal wuhotowaceho towarstwa Berndom Weinreichom rozmołwjał.

Knježe Weinreicho, kotre sće sej lětsa ćežišćo za hudźbnu nazymu wuzwolił?

B. Weinreich: Wosebita nowinka je, zo wustupuja bjezwuwzaćnje łužiscy solisća a ansamble. Tak konsekwentnje regionalnje program dotal hišće wusměrili njejsmy. W minjenych lětach smy publikumej přeco zaso interpretow z kraja a mjezynarodneho wukraja prezentowali, na čož smy tež jara hordźi.

Kajcy komponisća steja tónraz w srjedźišću?

B. Weinreich: Kaž dotal su němscy a serbscy komponisća Delnjeje, ale tež Hornjeje Łužicy ćežišćo programa. Tak zaklinča twórby Jana Cyža a prapre­mjernje „Three for Two“ Franka Petzolda kaž tež na serbski ludowy spěw złožo­waca so adapcija „Tota Hel’pa“ młodeho Choćebužana Lamina A. Jerdija. Wažne nam wospjet bě, po móžnosći kóždy žanr wot popularneje hač k atonalnej hudźbje we wobłuku tohole festiwala wotbłyšćować.

Ludźo čuja so zanjechani

srjeda, 27. septembera 2017 spisane wot:

Z 41,7 procentami steji gmejna Njeswačidło na štyrnatym městnje komunow Sakskeje, w kotrychž su njedźelu stronu AfD wolili. Měrćin Weclich je so z Njeswačanskim wjesnjanostu Gerdom Schusterom (CDU) rozmołwjał.

Što k wólbnemu wuslědkej prajiiće?

G. Schuster: Sym přesłapjeny, zo je AfD telko hłosow dóstała.

W čim widźiće za to přičiny?

G. Schuster: Jako prěnje chcu rjec, zo jedna so wo wólby zwjazkoweho sejma a nic wjesnjanosty abo gmejnskeje rady. Problem je skerje w zwjazkowej politice zakótwjeny. Wuchadźam z toho, zo jedna so tež pola nas – kaž so wšudźe wotbłyšćuje – zwjetša wo protestnych wolerjow. Woni maja tu abo tamnu wobstejnosć za kritisku a čuja so zanjechani, dokelž so wšelake wobstejnosće změnili njejsu. To nastupa njewujasnjene argumenty wokoło cyłeje problematiki ćěkancow, hdźež so tež we wólbnym boju ničo jasnišeho za wolerjow wotbłyšćowało njebě. Běchmy w našim wólbnym zadźerženju poprawom stronje CDU přeco jara přichileni.

Što chceće z tym rjec?

Pytaja dale kubłarjow

póndźela, 25. septembera 2017 spisane wot:

Drježdźanske towarstwo Stup dale pyta třoch kubłarjow abo kubłarki. Milenka Rječcyna je so z předsydu towarstwa dr. Andreasom Klugu rozmołwjała.

Město Drježdźany je městna wupisało. Kajki je staw přizjewjenjow?

A. Kluge: Wot februara su tři městna, eksplicitnje za serbskorěčnych kubłarjow za dźěćace dnjowe přebywanišćo na Geisingskej dróze wupisane. Wothłós pak je snadny, dokelž wočiwidnje kubłarski dorost pobrachuje. Mjeztym so po wšěm zdaću dwě wosobje za tele dźěło zajimujetej. Po wotchadźe třoch kubłarjow z kubłanišća tuchwilu jenož Nadja Lebzec w žłobiku na Geisingskej skutkuje.

Kelko dźěći tam serbšćinu wuknje?

A. Kluge: Poskitk je jara derje přiwzaty. Mamy přeco přizjewjenja w Drježdźanach zasydlenych swójbow, tak zo je stajnje­ dwanaće do dwaceći dźěći ze serbskorěčnym pozadkom w žłobiku a pě­stowarni, tež hdyž so młode swójby do Łužicy nawróćeja.

Maće zwisk k Serbskej fachowej šuli za socialnu pedagogiku w Budyšinje?

Wuslědki móža so jenož polěpšić

pjatk, 22. septembera 2017 spisane wot:
Axel Arlt

Słowa „radšo so swojeho wólbneho prawa wzdać, hač AfD abo Lěwicu wolić“ z erta šefa zarjada zwjazkoweje kanclerki Petera Altmaiera su šamałosć. Zo stej so mjenowanej stronje rozhoriłoj, bě jasne. Wšako njeje wólbny bój hišće nimo. Hdyž pak wodźacy politikar Němskeje so k tajkemu wuprajenju nuzowany čuje, je to hižo zlě dosć. Jeho słowa mjenujcy sugerěruja, zo njeje woler kmany sam rozsudźić, pola kotreho kandidata a kotreje strony wón swój křižik staji.

Naročne a rědke twórby zaklinča

srjeda, 20. septembera 2017 spisane wot:

Druhi raz přeprosy chór Serbskeho ludoweho ansambla zajutřišim, pjatk, na koncert rjadu „Mišterske twórby chóroweje hudźby“ w Budy­skim Serbskim muzeju. Bosćan Nawka­ je so składno­stnje z nawodu ćělesa­ Andreasom­ Pabstom rozmołwjał.

Knježe Pabsto, z kotrymi twórbami chceće nas lětsa we wobłuku „Mišterskich twórbow chóroweje hudźby“ zawjeselić? Kak sće program zestajał?

A. Pabst: Wuběr kompozicijow je wuslědk namjetow dramaturgije, ale tež nastorkow z chóra samoho. Mój nadawk nimo­ pozdźišeho nazwučowanja bě, wotměnjawy, komplementarny a naročny program zestajeć, w kotrymž mjezynarodne twórby hornjo- a delnjoserbske spěwy wobrubja. Lětsa zaklinča mjez druhim wobdźěłanja ludowych pěsnjow Bjarnata Krawca, Helmuta Fryče a Alfonsa Jancy. Hladajo na klětuše 170. narodniny Jurja Pilka sym takrjec jubilej přihotujo skerje rědka słyšanu sadźbu „Husacy pastyr“ sobu zapřijał. Z našeho repertoira zanjesemy nimo toho wurězki „Missy sora­bica“ kaž tež wuměłskej spěwaj Jana Bulanka.

Program pleće so přez wjacore doby hudźbnych stawiznow. Čehodla?

Koho měli Serbja wolić?

pjatk, 15. septembera 2017 spisane wot:
Dawid Statnik, předsyda Domowiny

Z wólbami zwjazkoweho sejma zwjazane je prašenje, kotra politiska strona serbskim zajimam najlěpje wotpowěduje. Tohodla smy jako Domowina kandidatam politiskich stron, kotřiž požadaja so we wólbnych wokrjesach serbskeho sydlenskeho teritorija, wo wotmołwy na rjad prašenjow, tak mjenowane wólbne kopolaki, prosyli. Chcychmy zwěsćić, kotru poziciju woni nastupajo serbske temy zastupuja. Podobne běchu prašenja mjeńšinoweje rady sydom k wólbam nastupjenym stronam w Němskej.

„Rozrisanje přeco namakamy“

štwórtk, 14. septembera 2017 spisane wot:

Jutře zahaja we Wojerecach lětušej Mjezykulturnej tydźenjej Budyskeho wo­krjesa. Wo poćahu Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła k tomu je so ­Bosćan Nawka z intendantom Lutzom Hillmannom rozmołwjał.

Hdźe leži ze stron Wašeho domu zajim na mjezykulturnych tydźenjach?

L. Hillmann: Wobdźělamy so hižo někotre lěta ze wšelakimi inscenacijemi a akcijemi na nich. Jako dźiwadło stejimy eksemplarisce za lětuše hesło „Mnohotnosć zwjazuje“. NSLDź je jenička institucija, w kotrejž ludźo ze serbskim a němskim kulturnym pozadkom hromadźe dźěłaja, so wupruwuja a so mjezsobnje wudospołnjeja, bjez toho zo so něčeho wzdadźa. Smy takrjec labor za zhromadne žiwjenje. Tohodla njeje žana druha institucija tak kmana, na mjezykulturnych tydźenjach so wobdźěleć.

Kak móže dźiwadło najlěpje mjezsobnemu zeznaću wotpowědować, zo by so integracija spěchowała?

Předstajenja so wotměja

wutora, 12. septembera 2017 spisane wot:

We wobłuku Mjezykulturnych tydźenjow w Budyskim wokrjesu su dalše tři předstajenja hry „Romeo und Julia auf Platte“ planowane, kotruž stej Němsko-Serbske ludowe dźiwadło a Kamjentny dom z. t. zhromadnje zwoprawdźiłoj. Aktualnych přičin dla je so Bosćan Nawka­ z předsydu towarstwa Torstenom Wiegelom rozmołwjał.

Knježe Wiegelo, z medijoweho wozjewjenja iniciatiwy „Budyšin wostanje pisany“ wuchadźa, zo jedyn z hłownych hrajerjow inscenacije „Romeo und Julia auf Platte“ sobu skutkować njesmě. Su předstajenja pjatk a sobotu wohrožene?

T. Wiegel: Sprěnja: Wšelakich přičin dla dyrbjachmy přewobsadźić, to trjechi. Předstajenja so potajkim kaž planowane wotměja. Snano budźe inscenacija trochu hinaša hač hišće na festiwalu „Witajće druhdźe III“. Sym pak sej wěsty, zo esencu krucha přiwšěm wobchowamy.

Što su přičiny přewobsadźenjow?

Serbska debata

nowostki LND