Hinaše zhromadne dźěło

štwórtk, 18. oktobera 2018 spisane wot:

Serbske šulske towarstwo chce swoje dźěćace dnjowe přebywanišća kwali­ta­tiwnje dale wuwić. Na njedawnej facho­wej konferency staj Stephan Anders-Krummnacker a Susann Seyfarth z při­stajenymi SŠT na idejach do při­choda dźěłałoj. Milenka Rječcyna je so ze Stephanom Andersom-Krummnackerom rozmołwjała.

Mjeztym hižo dwě lěće přewodźeće Serbske šulske towarstwo. Što je Waš zaměr?

S. Anders-Krummnacker: Mam nadawk, zhromadnje z wotpowědnej fachowej poradźowarku a nawodnicami nadźěłać, kak hodźa so jednotliwe dźěćace přebywanišća wobsahowje dale wuwić. Při tym njesteji imersija w fokusu, ale pe­da­gogiske dźěło, a hraje rólu, kak mó­žemy sakski kubłanski plan w zarjadnišćach hłubšo zeskutkownić, kotre naprawy su w zarjadnišćach hižo derje etablěrowane a hdźe su resursy, pedagogiku kwalitatiwnje dale wuwiwać. Lětuši fachowy dźeń w septembru bě takrjec zahajenje diskusije, tež hdyž hižo dwě lěće hromadźe dźěłamy. Smy sej pak prajili, zo trjebamy zarjadowanje za wšitkich, zo bychmy sej wotkryli puć, po kotrymž chcemy hač do lěta 2025 kročić.

Skala a Pólska

srjeda, 17. oktobera 2018 spisane wot:

Opole (SN/bn). Towarstwo za koopera­ciju mjez Pólskej a wuchodom, zarjad Opolskeho wojewódstwa a regionalna zjawna biblioteka Emanuela Smołki wuho­tuja wot dźensnišeho mjezyna­rodny literarny forum „W kole kultury“ a „XXIX. zetkanje poetow“. Z wosebitym programowym dypkom wěnuja so lětsa Janej Skali. Jutře chcedźa wotpołožejo kwěćele při rowje Skale w Dziedzicach a při pomniku za njeho w Namysłowje serbskeho basnika a narodneho prócowarja počesćić. Wjacori literaća čitaja jeho­ twórby. Wažne bě hłownemu organizatorej Januszej Ireneuszej Wójcikej, zo zaklinča „jeho hrónčka tež w maćeršćinje Jana Skale“. Serbow zastupuje Tomasz Nawka z Budyšina. Nawječor slě­duje w bibliotece Stanisława Wasylewskeho spominanje na Skalu kaž tež na stawiznarja prof. Leszeka Kuberskeho a knihowni mjeno spožčaceho literarneho kritikarja a tołmačerja.

Kito husličkar wuměłči pomhał

wutora, 16. oktobera 2018 spisane wot:

W Budyskim Dźiwadle na hrodźe wabi wustajeńca z twórbami Jutty Mirtschin na klankodźiwadłowe předstajenje „Kito­ husličkar“. Milenka Rječcyna je so­ z wu­měłču rozmołwjała.

Po dlěšej chwili zaso maće w Budyšinje wustajeńcu. Je při tym rólu hrało, zo dźe wo prěni poskitk za Was, knihu wuhotować?

J. Mirtschin: Je rjenje, zo nasta 40 lět po tym zo bu kniha „Kito husličkar“ 1979 wudata, z njeje klankodźiwadłowy kruch. Za mnje je to zdobom dopomnjeće na rjane zhromadne dźěło z tehdyšim wuměłskim nawodu Ludoweho nakładnistwo Domowina Eberhardom Kahlu.

Z kotreje přičiny je Wam to tak wažne?

J. Mirtschin: Zasadnje zdźěłuju za wšitko proby. Tež za Kita mějach naj­prjedy dwě dwójnej stronje spřihotowanej. Gerat Hendrich pak trjebaše hišće chwilku za dźěło na teksće, čehoždla sym z łopjenomaj k Staroberlinskemu nakładnistwu šła. Mějach zbožo, dožiwić tam jara přistupnych lektorow. Dóstach nadawk ilustrować wobrazowu knihu „Auf dem Hügel ist was los“. Potajkim, bjez knihi wo Kiće husličkarju njebych nadawk scyła dóstała.

Stawizny šleskeho

póndźela, 15. oktobera 2018 spisane wot:
Budyšin (SN). Stawiznam a perspektiwam šleskosće po 1990 wěnuje so nowa publikacija, kotraž je nětko w Ludowym nakładnistwje Domowina wušła. Kniha „Schlesische Metamorphosen – Ethnografie Görlitzer Identitätserzählungen nach 1990“ wuńdźe w rjedźe Spisow Serbskeho instituta. Spisał bě ju Robert Lorenc. Awtor podawa so na slědy šleskosće a jeje konstrukterow podłu Nysy w zašłosći a přitomnosći. Kaž wón zwěsća, je wuznaće k šleskej identiće po lěće 1990 sylnje přiběrało, sčasami nasta samo­ šleske politiske hibanje. Štwórtk, 25. oktobra, we 18 hodź. nowostku w Zhorjelskim Šleskim muzeju předstaja.

Čuwy woči- widnje napjate

pjatk, 12. oktobera 2018 spisane wot:
Marko Wjeńka

Njemóžu so hižo dopomnić, hdy běchu minjene lěta Serbja w jednym a tym samym prašenju tak rozdźělneho nastajenja: Měnju diskusiju wo Serbskim sejmje.

Wězo maja čłonojo iniciatiwneje skupiny dospołnje prawje, hdyž skorža, zo pobrachuja Serbam wučerjo, duchowni a politikarjo. Zo serbska rěčna substanca woteběra, kóždy widźi, kiž z wotewrjenymaj wočomaj po swěće chodźi. Rozsudne prašenje pak za mnje je: Kak chce sejm wšo to změnić? Stajnje zaso słyšana stereotypna wotmołwa „Budźe-li sejm najprjedy raz wuzwoleny, wšitko zrjadujemy“ mje njespokoja. Ničo druheho pak dotal słyšał njejsym. Argumenty sejmikarjow maja mjeztym samo wěsty ideologiski raz: Njetrjebaš to scyła zrozumić, dyrbiš to prosće wěrić.

Ći mali su přikład

srjeda, 10. oktobera 2018 spisane wot:

Eva Jähnigen (Zeleni) je přirjadnica za wob­swět a komunalne hospodarstwo w Drježdźanach. Swojich wuskich stykow do Łužicy dla wona gmejnu Njebjel­čicy derje znaje. Milenka Rječcyna je so z politikarku rozmołwjała.

Što Was pohnuwa, mjeztym hižo třeće lěto, zarjadowanje Stories of Change přewodźeć?

E. Jähnigen: Tónle kruh skići rum za to, ideje do přichoda wuwiwać. Te hodźa so potom wupruwować a na wopraw­dźite projekty přetworić. Wone wopřijimaja změny. Tele projekty nimaja jeno sebje same we wóčku, ale cyły swět. Napjatosć knježi při tym, dokelž w tymle kruhu wuwite a předstajene ideje so z wuskeho kruha wułamaja a docpěwaja ludźi, kotřiž so z tematiku perspektiwy dotal zaběrali njejsu, abo pytaja rozrisanje za swoje ideje.

We wobłuku zarjadowanja bu tež film wo Njebjelčicach pokazany. Z kotreje přičiny sće so z Njebjelčicami zaběrała?

Statny škit přepytuje

póndźela, 08. oktobera 2018 spisane wot:

Šunow (SN/JaW). Statny škit přepytuje aktualne podawki pjatkowneje diskoteki w Šunowje. Tam bě w nocy na sobotu k bijeńcy dóšło, kaž Zhorjelski policajski zarjad informuje.

Před hosćencom rozestaještaj so młodostnaj, jedyn biješe tamnemu do mjezwoča a do brjucha. Přiwołanej jednotce Kamjenskeho policajskeho rewěra zwěsćištej, zo bě 17lětny lochce zranjeny. „Sku­ćićel so chowaše, móžachmy pak jeho­ z pomocu swědkow namakać a personalije 19lětneho bička z Budyšina zwěsćić“, rěka w rozprawje zastojnikow.

Krótko po tym so situacija přiwótři. Na parkowanišću Fabrikskeje hospody dóńdźe k dalšim rozestajenjam, mjez druhim ćisny młodostny prózdnju blešu na dalšeho. Policisća hnydom zakročichu a napisachu sej personalije štyrjoch muži z Bu­dyskich kónčin. W rozestajenju steještej sej po zdaću skupinje Serbow a rusce rěčacych ludźi napřećo. Kaž SN zhonichu, jednaše so prawdźepodobnje wo Němcow ze sprjewineho města, kotřiž k prowokaciji rusce rěčachu. Wobkrućenej pak wobě twjerdźeni njejstej. Statny škit prosy tuž swědkow wo pomoc.

„Ze zmylkow mamy wuknyć“

póndźela, 08. oktobera 2018 spisane wot:

Njeličomnje wjele rybow je w awgusće w Slěbornym jězorje zahinyło. Wjedli běchu k tomu tydźenje trajaca horcota a suchota, mało wětřika, njepřihódne worštowanje wody w jězoru a pobrachowacy přitok čerstweje wody. Wo wuskut­kach a wuhladach do přichoda je so Andreas Kirschke z wob­hospo­darjerjom campingownišća Falkom­ Nowot­nickom rozmołwjał.

Kak sće wo mrěću rybow zhonił?

F. Nowotnick: Trajni camperojo su mje 2. awgusta zawołali, rozprawjejo wo wjele mortwych rybach, připławjenych na južny přibrjóh Slěborneho jězora. Nichtó njemóžeše to přirjadować, a starosćachmy so. Temperatura wody blisko přibrjoha wučinješe w awgusće 28 stopnjow nad nulu. Bliska Sprjewja měješe lědma wodu, a tak njebě wottam žanoho přitoka.

Kak sće na campingownišću reagował?

F. Nowotnick: Naši sobudźěłaćerjo, někotři dowolnicy a wudźerjo su mortwe ryby zezběrali. Wudźerski zwjazk Elbflorenz je na městnje kontejner nastajić dał. Dokelž pak bu tón hakle po něšto dnjach wuprózdnjeny, bě smjerd wobćežowacy.

Kajke běchu reakcije zarjadow?

Měrćin Weclich

Takle słyšach njedawno někoho rjec, kiž pokazowaše druhemu swój rjany nowy časnik na lěwej ruce. A přeco zaso přińdu mi słowa do mysli, hdyž hladam na swój časnik, hdyž słyšu jón na cyrkwinej wěži bić, hdyž mi najstanosći čas w radiju připowědźeja a nic naposledk potom, hdyž sej runja druhim terminy zapisuju.

Čas nas honi, bě dźě hižo Jakub Bart-Ćišinski prajił: „Lećće sčasom.“ Druhdźe zaso rěka „Wšo ma swój čas“, „Čakaj, twój čas hišće přińdźe“ abo „Nětko pak je na­ča­su“. Haj, z čim a z kim da? Srjedu swjećachmy 28. róčnicu zjednoćenja Němskeje. Kak často słyšach staršich ludźi rjec, „hdźe da je čas wostał a što je so přez cyły čas stało?“

Jedne je fakt, zo ludźo dźeń a bóle swa­rja­. ­Mnozy njejsu z dźensnišim časom w našej towaršnosći spokojom a dalši na dróhach wšo móžne bjakaja. W telewizijnym přinošku z Drježdźanskich bydlenskich blokow widźach předwčerawšim wječor muža a žonu, z cigaretu w ruce, powědajo, zo staj hižo dlěje hač 20 lět bjez dźěła. A rjeknyštaj, zo bě w NDRskim času lěpša socialna wěstota zaručena. „Ći tam horjeka ničo njewědźa, a medije łža“, wonaj mjez druhim měnještaj.

Njedźelu pokaza Němsko-Serbske ludowe­ dźiwadło prěnju hornjoserbsku premjeru hrajneje doby 2018/2019. Bosćan­ Nawka je so z Olafom Haisom, kotryž hru Jurja Kocha „Sergej“ inscenuje, rozmołwjał.

Knježe Haiso, sće dyrbjał schorjenja dla krótkodobnje hłownu rólu přewobsadźić. Kak so to na inscenaciju wuskutkuje?

O. Hais: Bohudźak smy sčasom zhonili, zo njemóže Měrko Brankačk titulneho rjeka sćělesnić. Běchmy runje we fazy přetworjenja delnjo- na hornjoserbsku wersiju. Po połdra lětach přestawki wšak bych tak a tak skerje wo nowoinscenaciji rěčał. Mam Jurja Šimana za kmaneho młodeho dźiwadźelnika, kotremuž róla leži. Nimo toho dyrbjachmy dalšu rólu nowo wobsadźić. Anju Zacharijasojc naměstni elewka našeho domu Katharina Pöpelec. Wězo njeje krótkodobna změna wobsadki runjewon optimalna, sym pak dobreje nalady, zo so wšitko zešlachći.

Najprjedy delnjo-, nětko hornjoserbsce: Kak sće jako režiser z tym wobchadźał?

Serbska debata

nowostki LND