Start za digitalny přichod

pjatk, 23. apryla 2021 spisane wot:

Po sydom lětach přihotach dóstanu skónčnje spěšny internet

Dźěwin (AK/SN). Hač do kónca lěta 2022 dóstanu w gmejnach Slepo, Trjebin a Dźě­win (Groß Düben) něhdźe 1 500 domjacnosćow, 140 firmow spěšny internet, kaž tež šule, pěstowarnje a institu­cije. Za to bě předwčerawšim w Dźěwinje oficialny start. Dohromady inwestuja 6,3 miliony eurow. Z toho zapłaći Swobodny stat Sakska 2,4 miliony, Zwjazk přida 3,7 milionow eurow. Tež jednotliwe gmejny dyrbja najprjedy raz swójski podźěl zwjesć, dóstanu pak jón pozdźišo wróćeny. Za Trjebin wučinja to 637 000 eurow, za Slepo 1,2 milionaj a za Dźěwin 1,4 ­miliony eurow.

Dalši přikład

pjatk, 23. apryla 2021 spisane wot:
Zo běrokratiske a zarjadniske młyny w Němskej dołho mlěja, znaje drje kóždy ze swójskich nazhonjenjow, z rozmołwow w přiwuznistwje a z přećelemi a nic naposledk wězo tež z medijow. Jako najnowši přikład za to směš prócowanja wo spěšny internet w Slepjanskim regionje měć. Wot lěta 2014 (!) so tam prócuja, zo bychu wobydlerjo, předewzaća a institucije šěrokopasmowy přizamk dóstali. Hakle nětko pak započnu to zwoprawdźeć. Jednory čłowjek ma wězo lědma dohlad do planowanskich a zarjadniskich wotběhow Zwjazka a krajow. Projekt w třoch gmejnach, kotryž z wjacorych horncow financuja, trjeba swój čas přihotow. To samo ja rozumju. Ale dyrbi tajke něšto sydom lět trać? Što je so w tym času hižo zaso wšitko změniło! To so nimale dźiwać njetrjebaš, zo smy w našim wysokowuwitym staće, štož digitalizaciju nastupa, druhdy hišće kaž w srjedźowěku žiwi. Wšako tamne kraje swoje syće wjele spěšnišo wutwarjeja. Marian Wjeńka

Nowa šćežka wo Ćišinskim

pjatk, 23. apryla 2021 spisane wot:
Pančicy-Kukow (fk/SN). Informaciska šćežka z dźesać stacijemi wo žiwjenju a skutkowanju Jakuba Barta-Ćišinskeho, kotraž wjedźe z Kukowa přez klóšter Marijinu hwězdu, Kanecy a Wotrow do Pančic, je nětko přistupna. Připrawjene su mjeztym taflički z qr-kodom a wotpowědnej internetowej adresu. Ze šmóratkom móžeš sej tak na městnje wotpowědne informacije w interneće wotwołać. Spřihotowane su wone na štyri rozdźělne wašnja: serbsce za šulerjow zakładneje šule, za młodostnych a za dorosćenych. Štwórta wersija je němska ­za dorosćenych. Šćežka Ćišinskeho poskića teksty k słuchanju abo čitanju, kwisy a hry za rjadownje, historiske fota, basnje kaž tež dalše zajimawostki. W tekstach, powědanych z wida Ćišinskeho, njedožiwjeja wužiwarjo poskitka serbskeho basnika a duchowneho jenož jako wuměłca z wysokimi narokami, ale předewšěm tež jako čłowjeka. Jedna so wo „Čiń-sobu!-projekt“ Domowinskeje skupiny Pančicy-Kukow. Awtoraj staj Jadwiga a Fabian Kaulfürstec. Pod internetnej adresu su zakładne informacije wo šćežce přistupne.

Krótkopowěsće (23.04.21)

pjatk, 23. apryla 2021 spisane wot:

108 ludźi w chorownjach

Budyšin. Wo 165 dalšich natyknjenych z koronu informowaše wčera Budyski wokrjes. Incidenca je dźensa po RKI 238,5. Chorownje we wokrjesu lěkuja tuchwilu 108 koronapacientow, z nich 29 na intensiwnej staciji. Wokrjes Zhorjelc přizjewi wčera 111 nowoinfekcijow a dalše wosom smjertnych padow wot 7. do 14. apryla. Po RKI je tam incidenca dźensa 224,4.

Přihoty na „hłownu“ běža

Budyšin. Referent za hospodarstwo a infrastrukturu Domowiny Pětr Brězan budźe třěšny zwjazk w regionalnym wuběrku za přewod strukturneje změny w Sakskej zastupować. To je prezidij Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny wčera na swojim onlinowym wuradźowanju wobzamknył. Dale přihotowali su čłonojo gremija mjez druhim tež Hłownu zhromadźiznu Domowiny w juniju w Slepom a přichodne posedźenje zwjazkoweho předsydstwa 7. meje.

Ležownosć sej wróćo žadaja

Při wudźenju so wočerstwja

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:
Wudźić móžeš poprawom při kóždym wjedrje. Hdyž pak nalěćo wotuća a přijomne temperatury won wabja, je najskerje najrjeńšo. To wě tež Witalij z Kazachstana, ­kotrehož zetkachmy při Čornym Halštrowje w delnich Sulšecach. ­Witalij bydli ­w ­Kamjencu a dźěła tam w instalaciskej firmje. We wólnym času jězdźi wón ­často do serbskich kónčin, hdźež so rady wočerstwja. Foto: Feliks Haza

Čitataj online z dopomnjenkow

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:
Bukecy (azb/SN). Něhdyša serbskosć mjez Lubijom a Wósporkom kaž tež dopomnjenki Richarda Zahrodnika na nju, steja w srjedźišću čitanja sobotu, 24. apryla, wot 19.30 hodź. online pod adresu www.schadzowanka.de. Kónc 19. lětstotka, jako běše krajina mjez Lubijom a Wósporkom hišće přewažnje serbska, narodźi so Richard Zahrodnik w małej wsy Młynčk (Munschke) blisko Ketlic, a to lěta 1884. Z chuduškich poměrow pochadźacy sta so wón z wučerjom a bydleše w Drježdźanach. Lětdźesatki bě tam jedna z dobrych dušow serbskeho žiwjenja. Po tym zo buchu jeho zapiski zeserbšćene a zdźěla w Serbskich No­winach wozjewjene, je Friedhard Krawc ze Swóńcy (Großschweidnitz) dopomnjenki swojeho wulkowuja Richarda jako serbsko-němsku knihu wudał. Čitanje z Friedhardom Krawcom a Arndom ­Zobu zajutřišim zarjaduje Zwjazk serbskich wuměłcow. Po tym budźe čitanje hišće wěsty čas w syći přistupne.

Tež w prózdninach chcedźa ličić

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:

Budyšin (SN/MWj). Wot minjeneje wutory po wšej Němskej na awtodróhach ­a zwjazkowych dróhach zaso wobchad liča. Kóžde pjeć lět na te wašnje zwěsćeja, kak so wobchad wuwiwa a kelko jězdźi­dłow je po puću. Zwjazkowe kraje runočasnje tajke ličenje na swojich statnych resp. krajnych dróhach přewjeduja. Po prěnim ličenskim dnju předwčerawšim slěduja hač do oktobra dalše tajke dny. Poprawom by ličenje hižo loni na rjedźe było, bu pak korony dla přestorčene. Kaž Jens Jungmann ze sakskeho ministerstwa za hospodarstwo, dźěło a wobchad zdźěli, wunjese wobchadne ličenje dopóznaća wo wuwiću wobchada a je zakład wobchadnych planowanjow.

Policija (22.04.21)

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:

Nowe wašnje wobšudnistwa

Krušwica. Po wšěm zdaću z nowym wašnjom wobšudnistwa spytaja njeznaći ludźom pjenjezy wulišćić. W Krušwicy chcyše 54lětny muž swoje motorske předać a je internetnje poskići. Na to přizjewi so pozdatny zajimc. Wobaj so pjenježnje dojednaštaj a wučiništaj, zo spedicija mašinu wotewza. 54lětny sposrědkowa swoje kontowe daty, zo móhł „kupc“ sumu přepokazać. Město toho pak dósta wón mejlku banki, po kotrejž měješe najprjedy 500 eurow na italske konto přepokazać. Potom bychu jemu wujednanu ­sumu přepokazali. Krušwičan čuješe, zo něšto njetrjechi, a přizjewi to policiji.

Poradźuje po telefonje

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:
Budyšin. Jutře, pjatk, wot 15 do 17 hodź. kaž tež štwórtk, 29. apryla, wot 15 do 17 hodź. poskića wokrjesny radźićel Lěwicy a prawiznik Hajko Kozel darmotne socialne poradźowanje po telefonje. Te­matiske ćežišća budu aktualne dźěłowe a socialnoprawniske wuskutki pandemije kaž tež domjace hladanje w času korony. Zajimcy docpěja Hajka Kozela pod telefonowym čisłom 035932/ 363 727. Wón wotmołwja tohorunja na prašenja wo dalšich temach, na přikład nastupajo najwšelakorišu pomoc w zwisku z tuchwilnej pandemiju.

Na zajimcow podarmo čakaja

štwórtk, 22. apryla 2021 spisane wot:

Runje tak kaž loni tež tónkróć wote­wrjenje Małowjelkowskeho prazwěrjenca koronapandemije dla přestorča. Hač móža kaž před lětom 20. meje wočinić, wšak tuchwilu jasne njeje.

Mały Wjelkow (UM/SN). Wobrazy su podobne, a přiwšěm je wulkich rozdźělow. Runje tak kaž loni je Małowjelkowski prazwěrjenc srjedź apryla hišće we hłubokim zymskim sparje. W normalnym padźe so tu hižo wot 1. apryla z ludźimi mjerwi, kotřiž prazwěrjata wobdźiwaja a na to čakaja, zo w dožiwjenskim swěće Lavaris wulkan zaso wudyri. ­Minjene lěto smědźeše woblubowany wólnočasny park 20. meje swoje durje wočinić, jako měnjachu, zo je hladajo na koronapandemiju najhórše přetrate. Dźensa wědźa to lěpje (abo špatnišo). „Tuchwilu njeje scyła hišće wotwidźeć, hdy a pod kotrymi wuměnjenjemi móžemy prazwěrjenc wotewrěć“, praji nawodnica za wólny čas a turizm z Budyskeje wobdźělenskeje a wobhospodarjenskeje towaršnosće (BBB) Katharina Görnitz na naprašowanje. Štož móžachu, su činili.

Serbska debata

nowostki LND