Policija (10.05.21)

póndźela, 10. meje 2021 spisane wot:

Bjez zawěsćenja a pod alkoholom

Budestecy. Sobotu wječor kontrolowachu w Budestecach 19lětneho, kiž bě tam z e-scooterom po puću. Za swoje jězdźi­dło pak njeměješe młodostny trěbne zawě­sćenje. Nimo toho zastojnikam napadny, zo bě wón alkohol pił. Pola njeho naměrichu 0,49 promilow. Tež za to změje so 19lětny zamołwić. Wšako w pro­bowym času jězbneje dowolnosće scyła pod wliwom alkohola jězdźić njesmě.

Trjebin pisa čerwjene ličby

póndźela, 10. meje 2021 spisane wot:

Přiwšěm je holanska gmejna dale bjez dołha

Trjebin (CK/SN). W Trjebinskim hospodarskim planje 2021 je wulka dźěra – předewšěm projektow dla, kotrež chce gmejna poprawom ze srědkow fondsa strukturneje změny zapłaćene měć. Z třomi přećiwnymi hłosami je tamniša gmejnska rada zańdźenu srjedu lětuši etat wobzamknyła. Dokelž pak njeje wurunany, chowa tón w sebi jenož mało inwe­sticijow. Tak předwidźi hospodarski plan 11 000 eurow jako prěni dźěl pjenjez za Rownjanski puć w Trjebinku, kotryž chcedźa klětu za 752 000 eurow wutwarić. Za 398 000 eurow rozšěrja gratownju Trjebinskeje wohnjoweje wobory.

Wobaj projektaj je gmejna zapodała, zo by ze spěchowanskich srědkow strukturneje změny čerpała. Swójski podźěl by dźesać procentow wučinjał. Předpruwowanje Zhorjelskeho wokrjesa pak wunjese, zo njebudźe předewzaće Rownjanski puć spěchowane. Tuž gmejnje radźachu, próstwu cofnyć.

Chróšćanski farar Měrćin Deleńk swjećeše pjatk, 7. meje, w Róžeńće dźaknu Božu mšu wohnjowych wobornikow gmejnow zarjad­niskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe. Wón předstaji jim žiwjenje swjateho Floriana, patrona wobornikow. Pandemiskich předpisow dla zaćahnychu tónraz jeničce chorhojnicy štyrjoch woborow z banerami do cyrkwje. Hewak běštaj kóždeho chorhojnika stajnje dwaj dalšej wobornikaj přewodźałoj. Koronakrizy dla bě tež mjenje kameradow hač minjene lěta do Róžanta kemši přijěło. Wšitcy pak wobkedźbowachu předpisy a wužiwachu, kaž w cyrkwjach žadane, nahubnik. Foto: Rafael Ledźbor

Tójšto wobchada na groblach było

póndźela, 10. meje 2021 spisane wot:
Najrjeńše nalětnje wjedro je kónc tydźenja tójšto ludźi do Błótow wabiło. Na tam­nišich groblach knježeše hižo čiłe žiwjenje. Čołmiki a podłohi za stejace padlowa­nje dyrbjachu ludźo sami sobu přiwjezć, dokelž su wupožčowarnje koronapandemije dla hišće zawrjene. Tež skupinske jězby z wulkimi čołmami njejsu dotal hišće móžne­. Zamołwići so nadźijeja, zo budźe zwučeny błótowski turizm k swjatkam zaso­ móžny. Wšako ličba infekcijow a z njej zwjazana incidenca dale wotebě­ratej. Tež hosćencarjo su połni nadźije, zo smědźa potom zaso hosći posłužować, a byrnjež to najprjedy raz jenož pod hołym njebjom było. Foto: dpa/Patrick Pleul

Wostanje „dale při wěcy“

póndźela, 10. meje 2021 spisane wot:

Kulow (SN/JaW). Kulowski měšćanosta budźe tež dale Markus Posch (CDU). Wón ma tuž přichodne sydom lět dźěławosć w měsće a jemu přisłušnych tež serbskich wsach nadal nawjedować a wostanje tuž cyle po swojim wólbnym hesle „dale při wěcy“.

Jako jenički kandidat za načolnistwo w Kulowskej radnicy nažnja 51lětny Posch wčera cyłkownje 94,31 procentow wšěch wotedatych hłosow, zdźěli Ku­lowske měšćanske zarjadnistwo. Tak nastupi swoju druhu wólbnu dobu w srjedźołužiskim městačku. Cyłkownje je hač do 18 hodź. 52,34 procentow wobydlerjow Kulowa – něhdźe 500 z nich bě z listom woliło – wólbne lokale, w kotrychž dźiwachu mjenje abo bóle kruće na hygienowe předpisy wo škiće před koronawirusom, wopytało a wo měšćanosće rozsudźiło. To je nimale 20 procentow mjenje hač před sydom lětami. Tehdy njebě žadyn z pjeć kandidatow w prěnim přechodźe trěbnu wjetšinu docpěł. Rozsudźiło bě hakle druhe wólbne koło mjez Beatu Hufnagel a Markusom Poschom, hdźež dósta wón 63 procentow.

Krótkopowěsće (10.05.21)

póndźela, 10. meje 2021 spisane wot:

Farar Clemens Hrjehor zemrěł

Kamjenc. Wčera nawječor je w Kamjenskej chorowni maltezow swj. Jana serbski měšnik Clemens Hrjehor zemrěł. 1953 rodźeny Hrjehor bě z kapłanom w Chrósćicach a Radworju, hdźež sta so 1984 z fararjom. 1997 wróći so do ród­neje Chróšćanskeje wosady jako farar. Zdobom skutkowaše jako Budyski dekan. W lětomaj 1999 a 2000 bě wón předsyda rady Załožby za serbski lud. Wot 2015 hač do me­je 2020 wukonješe farar Hrjehor w Kamjenicy nadawki propsta.

Incidenca dale wokoło 200

Budyšin. W Budyskim wokrjesu su minje­ny pjatk a sobotu wo 188 natyk­njenjach z koronawirusom rozprawjeli. Techniskich dźěłow dla wčera žanoho wozjewjenja njebě, kaž z krajnoradneho zarjada rěka. Tydźenska incidenca po RKI wučinja tu dźensa 211,8. Ličba inficěrowanych je so w Zhorjelskim wokrjesu wčera wo 29 powjetšiła. Tamniša incidenca po RKI je dźensa 193,1.

Herbst načolny kandidat

Worklecy (JK/SN). Digitalizacija Worklečanskeje zakładneje a wyšeje šule móhła hišće do zahajenja noweho šulskeho lěta zakónčena być. Jako prěnja w zarjadniskim zwjazku Při Klóšterskej wodźe je Worklečanska gmejnska rada na swojim wčerawšim posedźenju přepodała nadawk, kupić digitalne tafle za wobě šuli. Zarjadniski zwjazk bě centralnje za wšitke swoje gmejny nadawk za digitalne tafle wupisał. 22 zajimcow je drje sej nadawk wobhladało, wobšěrny poskitk pak su jenož tři firmy zapodali. Na rozdawanskim městnje zwjazka su je dokładnje pruwowali. Nětko móža gmejny same rozsudźić a nadawki přepodać. Worklečenjo pře­podachu nadawk za dwanaće ­taflow Drježdźanskej firmje Schröder ­Systeme, kotraž je za 72 300 eurow tež w šulomaj připrawi. Njeje hišće cyle jasne, hač to do spočatka noweho šulskeho lěta zmištruje, dokelž so korona tež w industriji informatiki wuskutkuje a dodawanje spomala. Wjesnjanosta Franc Brusk (CDU) pak wostanje optimistiski. Z cyłkowneho budgeta za digitalizaciju šulow zwostanje gmejnje po nakupje taflow jenož hišće 5 000 eurow.

Policija (07.05.21)

pjatk, 07. meje 2021 spisane wot:

Třoch podhladnych zwěsćili

Běła Woda. Woheń w něhdyšim Běło­wodźanskim ludowym domje je hobersku škodu načinił. Něhdźe 200 wohnjowych wobornikow bě wot 25. apryla hač do přichodneho zažneho ranja płomjenja hašało. Kriminalna słužba je hižo za čas hašenja zjawnje za swědkami pytała. Po wuhódnoćenju wjacorych pokiwow je policija nětko třoch podhladnych zwěsćiła. Wumjetuja jim, zo su njedźelu, 25. apryla, na ležownosći kulturneho domu woheń zamiškrili. Kaž kriminalisća mjeztym zdźělichu, běchu skućićeljo stólcy a plany zapalili, štož bě přičina wudyrjeneho wohenja. Kak běchu so do domskeho dóstali, ma so z wuhódnoćenjom slědow zwěsćić. Zamiškrjenja wohenja podhladni su dwaj młodostnaj a jedyn dorosćacy němskeho pochada.

Rěča wo indigenych ludach

pjatk, 07. meje 2021 spisane wot:
Njebjelčicy. Serbski sejm přeprosy jutře, 8. meje, wot 11 do 18 hodź. na online-wuradźowanje. Zaběrać chcedźa so z deklaraciju Serbow jako indigeny lud a wo lěpšinach při wužiwanju prawow z ratifikowaneje ILO-konwencije 169 za indigene ludy. Rozmołwny partner je Johannes Rohr, projektowy koordinator na Kölnskim Instituće za ekologiju a akcisku etnologiju. Dalša tema je zachowanje přirodnych žiwjenskich zakładow w biosferowym rezerwaće UNESCO Hornjołužiska hola a hatna krajina. Přizjewić móža so zajimcy hižo hodźinu do zahajenja zarjadowanja pod abo

Krasna tučel

pjatk, 07. meje 2021 spisane wot:
Krasna tučel je srjedu Koslow pyšiła. Julia Včelichowa je za domskim jónkrótny wobraz zapopadnyła. Za našu swójbu běše to wosebite dožiwjenje. Wšako smy prěni króć spočatk tučele widźeli. Wokomik traješe jenož někotre minuty, tak zo njejsmy „kotoł złota“ namakali. Foto: Julia Včelichowa

nowostki LND