Chodojtypalenje dotal njewěste

pjatk, 09. apryla 2021 spisane wot:

Po tym zo so loni nihdźe žane chodojty­palenje wotměć njesmědźeše, so ludźo­ nětko prašeja, kak to lětsa budźe. Po dotal­nym stawje po wšěm zdaću wjele jasne njeje.

Bukecy (SN/MWj). Hač w Bukečanskej gmejnje woblubowany nalětni nałožk na zwučene wašnje wotměja abo nic, dotal nichtó prawje rjec njemóže. Gmejnske zarjadnistwo je kedźbliwe. Tam drje so chodojtypalenja nadźijeja, rozsudźene pak hišće ničo njeje. Přiwšěm skića wobydlerjam składnosć, na znatych městnach suche hałzy wotkłasć. Njebudźe-li chodojtypalenje dowolene, chcedźa tele hromady pod dohladom wohnjowych wobornikow w dopołdnišich hodźinach 30. apryla wotpalić. Tajke městna maja mjez druhim w Mješicach, Žornosykach, Pomorcach a w Błócanach.

Hdyž je zyma nimo a nalěćo wotuća, wuhladamy zaso přiběrajcy nadróžne twarnišća. Jedne tajke na statnej dróze S 126 mjez Běłej­ Wodu a Brězowku je tam hišće hač do jutřišeho. Při přechodźe lěsneje železnicy su minjene dny 25 metrow kolijow ­wuměnili a asfaltowu worštu wotpowědnje ponowili. Foto: Joachim Rjela

Wulětnišćo nětko twarnišćo

pjatk, 09. apryla 2021 spisane wot:
Woblubowane wulětnišćo w Sakskej Šwicy – wuhlad ze skały Bastei do doliny Łobja a na druhe hory Sakskeje Šwicy – stanje so z twarnišćom. Přichodne dny chcedźa skału w dorěčenju ze zarjadnišćom narodneho parka, z turistiskim zwjazkom Sakska­ Šwica a ze susodnym hotelom „Bastei“ ponowić. Wšitke druhe wuhladnišća narodneho parka wostanu w tymle času dale přistupne. Klětu ma nowy wuhladny dypk, kotryž budźe na wisatej konstrukciji nad skału připrawjeny, dotwarjeny być. Hižo lěta 2016 dyrbjachu poslednje dźesać metrow wuhladneho dypka rozpuknjeneho pěskowca dla za wopytowarjow zawrěć. Foto: Steffen Unger

Křižerjo k testej

pjatk, 09. apryla 2021 spisane wot:

Budyšin (SN/JaW). Lětuši křižerjo su namołwjeni, so dalši króć na koronu testować dać. To zdźěli Budyski krajnoradny zarjad­. „To smy křižerjam hižo do jutrow naležnje poručili, zo bychmy na jednej stronje móžnemu rozpřestrěwanju wirusa zadźěwali a na tamnym boku walidne daty k přewjedowanju wjetšich zarjadowanjow pod wuměnjenjemi pandemije zběrali“, tak nowinska rěčnica Mandy Noack.

Krótkopowěsće (09.04.21)

pjatk, 09. apryla 2021 spisane wot:

Społnomócnjeny za digitalizaciju

Budyšin. Daniel Zoba je nowy społnomócnjeny za digitalizaciju při Załožbje za serbski lud, zdźěli dźensa załožbowy direktor Jan Budar. 45lětny Bukečan nastupi městno 1. julija. Jedyn z jeho nadawkow budźe naprawy digitalizaciskeho koncepta, kiž je w zamołwitosći swobodneho poradźowarja Měrka Šenka nastał, zwoprawdźić. Za čas studija je so Zoba ze spóznawanjom serbskeje rěče zaběrał.

Dalši smjertny pad

Budyšin/Zhorjelc. RKI je za Budyski wokrjes aktualnje 203 nowoinfekcijow z koronawirusom a incidencu 131,1 po­dał. Dalši pacient w starobje 86 lět je zemrěł. Wot spočatka pandemije zwěsća tu dohromady 807 smjertnych padow. W Zhorjelskim wokrjesu je 139 nowych inficěrowanych, incidenca minjenych sydom­ dnjow je 136.

Njewobdźěla so na Folkloriadźe

Nowa metoda za móst

štwórtk, 08. apryla 2021 spisane wot:

Worcyn. W Budyskim wokrjesu su dalši dróhotwarski projekt z karbonowym betonom zahajili. Poćežujomnu a za klimu dobru twaršćiznu zasadźuja při nowo­twarje mosta nad Koporčanskej wodu we Worcynju (Wurschen) pola Wósporka. Dźěle betonoweje konstrukcije wobsteja z karbonowych žerdźow a matow. Wone njejsu jenož lóše, ale maja tež lěpšinu, zo njezerzawjeja. Tamne dźěle nastanu na zwučene wašnje z woclobetona. Stary móst z lěta 1934 wottorhaja. Hižo loni běchu při ponowjenju mosta w Zuborničce karbonowy beton wužiwali.

Najprjedy na hinašim městnje

Rakecy. Hinak hač planowane je koro­nowy testowy centrum w Rakecach wot předwčerawšim nachwilnje w młodźinskim a towarstwowym domje při by­wšim kuble zaměstnjeny. Rumnosć je pod třěchu a z liftom docpějomna. Poprawom měješe so za testowy centrum bywša kupnica Diska wužiwać. Za to pak dyrbja jeje wužiwanje najprjedy wot­hło­sować, rěka z gmejnskeho zarjadnistwa. Ručež budźe to zrjadowane, testowy centrum hišće raz přećehnje.

W kemšacej drasće spěwajo po wsy

štwórtk, 08. apryla 2021 spisane wot:
Po lońšej nanuzowanej přestawce su lětsa w Čornym Chołmcu zaso jutrowne spěwa­nje přewjedli. Hinak hač hewak pak njezhromadźichu so spěwarki popołdnju, ale hakle wječor, hdyž bě hižo ćma. Młode žony ćehnjechu w kemšacej drasće, z nahub­nikom we wobliču a we wjetšich wotstawkach po wsy a spěwachu serbske a němske kěrluše. Nałožk su w lěće 2010 po wjace hač 70 lětach wozrodźili. Do toho bě so wón lěta 1939 posledni raz wotměł. Z nim so w Čornym Chołmcu takrjec martrow­ny tydźeń skónči. Po spěwanju zhromadźichu so žony w cyrkwi k jutrownej nutrnosći z fararjom Heinrichom Kochom. Gernot Menzel

Budyšin (CS/SN). Dypkownje k zašłemu posedźenju Budyskeje měšćanskeje rady krótko do jutrow bě posudk wo projekće noweho mosta nad Sprjewju na inter­netnej stronje města přistupny. Bjez dźiwa, zo tale tema tež radźićelow na jich posedźenju zaběraše. Wyši měšćanosta Alexander Ahrens (SPD) skedźbni w tym zwisku na to, zo njeje nadawk města, wobydlerske požadanje organizować. To je nadawk měšćanskich radźićelow. Po jeho měnjenju měli radźićeljo hromadźe z měšćanskim zarjadnistwom składnosć wužić a wobydlerjow za projekt zahorić. Jako najzaši termin wobydlerskeho po­žadanja bychu so přichodne wólby wy­šeho měšćanosty hodźeli, štož by w lěću 2022 było. Wobydlerske požadanje wšak dyrbi wěste časowe doby dodźeržeć a trje­ba chwile za přihoty.

Policija (08.04.21)

štwórtk, 08. apryla 2021 spisane wot:

Paducha w haće zajeli

Delni Wujězd. 24lětneho muža, kiž bě předwčerawšim w Ottendorfje-Okrilli Audi A 6 w hódnoće 27 000 eurow pokradnył, su něšto hodźin pozdźišo w Delnim Wujězdźe zajeli. Jako policisća tam awto wuhladachu, ćekny skućićel najprjedy po pólnym puću, wosta pak na kromje hata tčacy. Wón spyta hišće do hata wućeknyć, ale kački so na to wu­stróžichu a muža přeradźichu. Wobsadka helikoptera zastojnikow na zemi dokładnje k 24lětnemu wjedźeše, tak zo móžachu jeho skónčnje zajeć.

Na nazhonjenja nawjazać

štwórtk, 08. apryla 2021 spisane wot:

Chcedźa dale wot spěchowanja w regionje profitować

Trjebin (AK/SN). Gmejna Trjebin přisłuša dale k spěchowanskemu regionej Leader za Łužisku jězorinu. Tole su gmejnscy radźićeljo na swojim wčerawšim posedźenju jednohłósnje schwalili. Z tym nawjazaja na dotal dobre nazhonjenja ze spěchowanskeje praksy. Hakle loni móžachu projekt słónčneje płachty za Trjebinsku pěstowarnju „Lutki“ zwoprawdźić. „Spěchowanski region Łužiska jězorina wobsteji wot lěta 2007. Prěnja spěchowanska doba sahaše hač do lěta 2013, druha hač do 2020. Doba je nětko hač do 2022 podlěšena. Přichodna ma so w januaru 2023 započeć“, praji nawodnica hłowneho zarjada Slepjanskeje zarjadniskeje zhromadnosće Marion Mudra. „Jako nowe komuny přidružić chcedźa so Mužakow, Krušwica, Jabłońc a Wuskidź.“

Serbska debata

nowostki LND