Dźak za čestnohamtski angažement

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:
Budyski krajny rada Michael Harig (srjedźa) je předwčerawšim w přitomnosći Rakečanskeho wjesnjanosty Swena Nowotneho (nalěwo, wobaj CDU), zamołwiteje za čestnohamtske dźěło we wokrjesu Dunje Reichelt (2. wotprawa) a předsydy Rakečanskeho ST Daniela Eichlera Olafej Zschornackej (2. wotlěwa) wopismo „Čestnohamtski měsaca“ přepodał. Olaf Zschornack nawjeduje w Rakečanskim sportowym towarstwje hižo wjele lět kehelowanski wotrjad. Nimo toho trenuje wón dźěći a je z nimi w lěće 2016 na němskich młodźinskich mišterstwach w Mnichowje pjate městno wobsadźił. Dale stara so počesćeny wo to, zo kehelowanska čara w Rakečanskim sportowym centrumje stajnje bjezporočnje funguje. Za wšitko so jemu nětko zjawnje dźako­wachu. Foto: Sarah Günther

Policija (12.03.20)

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Njeskutk sej wumyslił

Běła Woda. Z wumyslenym wotwjedźenjom je 15lětny hólc wutoru w Běłej Wodźe wulku policajsku akciju wuskutkował. Wón zastojnikam powědaše, zo staj mužej z ćmowej drastu žonu na teren bywšeho zawoda zawlekłoj. Wjacore wobsadki policajskich awtow a helikopter hnydom za žonu pytachu. Runočasnje so pozdatneho swědka dale wuwoprašowachu. Při tym so wukopa, zo bě sej tón wšitko jenož wumyslił. Wudawanje złóstnistwa pak njeje kawalěrski delikt. Najskerje změje 15lětny wudawki něšto tysac eurow zapłaćić.

Šuli budźetej digitalnje wuhotowanej

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:
Kulow (AK/SN). Za moderne wuhotowanje Kulowskeje Krabatoweje zakładneje šule a tamnišeje Wyšeje šule „Korla Awgust Kocor“ je nětko přizwolenje spěchowanskich srědkow Swobodneho stata Sakskeje dóšło. Kaž zastupowacy měšćanosta Georg Szczepanski (CDU) wčera rjekny, jedna so wo dohromady 246 000 eurow. Te móža nětko w běhu třoch lět wudać. Kupić chcedźa mjez druhim šulski serwer, wobrazowki, interaktiwne tafle a tablety. Kak inwesticije rozdźělitej, móžetej kubłanišći samej rozsudźić.

Zarjadnistwu přitwarja lift

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Z wotućacym nalěćom póčnje něchtóžkuli swoje wjetše a mjeńše předewzaća lěta zwoprawdźeć. Tež w městach a gmejnach mjeztym mócnje planuja, kaž bě tele dny w Hamoru słyšeć.

Hamor (AK/SN). Swój gmejnski zarjad chce Hamorska gmejna za přichodne wužadanja wukmanić. To je nawoda hłowneho zarjada Arian Leffs na zašłym posedźenju gmejnskich radźićelow podšmórnył. Woni jednohłósnje wobzamknychu, zarjadniskemu twarjenju lift při­twarić a fasadu domu ponowić. Wšo dohromady ma projekt něhdźe 195 000 eurow płaćić.

Přewjedu serbski wječor

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Łaz. „Stawizny, drasta a spěw“ rěka hesło serbskeho wječora, na kotryž přeproša spěchowanske towarstwo Łazowskeho zetkanišća Dom Zejlerja a Smolerja jutře, pjatk, we 18 hodź. Z hosćom budźetaj Cyžec mandźelskaj Monika a Bjarnat z Noweje Jaseńcy. Zabawnje a informatiwnje podataj wonaj dohlad do stawiznow, kultury a rěče Serbow. Zastup je darmotny.

Nowe ideje přednjesć

Njebjelčicy. Prěni wječor noweho rjadu zarjadowanjow gmejny Njebjelčicy a ludoweje uniwersity wokrjesa Budyšin wotměje so jutře, pjatk, w 19 hodź. na Njebjelčanskej gmejnskej žurli. Pod hesłom „Hromadźe na wsy myslić, wuknyć, wuwić, činić“ móža wobydlerjo swoje namjety přednjesć, kak sej wuwiće gmejny a jednotliwych wsow předstajeja. Přeprošeni su wobydlerjo a čłonojo towarstwow wšěch wjesnych dźělow.

Wo literaturje a rěči

Drježdźany. Kulturny wječor wo serbskej literaturje a rěči přewjedu jutře, pjatk, w 19 hodź. w Drježdźanskim wuměłstwowym domje Raskolnikow. Na zarjadowanju wobdźěla so Drježdźanske serbske dźěći, Benedikt Dyrlich a Kirsten Bejmina z Wojerec.

Zyma lětsa po wšěm zdaću dospołnje wupadnje, byrnjež tež za nju hišće přepozdźe njebyło. Napadnje pak, zo so posoljo nalěća jara zahe jewja: Prěnje baćony su hižo přilećeli, krokusy dawno kćěja kaž tež bołmina, kaž tule pola Ralbic. Bjez dźiwa, zo so něchtóžkuli praša, hač za bołmončku scyła hišće bołminu změjemy. Foto: Feliks Haza

Po jutrach pěstowarnju poswjeća

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Kulow (AK/SN). Do nowonatwarjeneho Katolskeho dźěćaceho domu swj. Marije je w Kulowje spočatk zašłeho tydźenja žiwjenje zaćahnyło. Kaž na wčerawšim posedźenju měšćanskeje rady zdźělichu, chce Zhorjelski biskop Wolfgang Ipolt njedźelu po jutrach, 19. apryla, kubłanišćo poswjećić. Samsny dźeń wotměja dźěćacy swjedźeń. „Nowa pěstowarnja je kaž wulke wukładne wokno Kulowa. Štož je tam minjene měsacy nastało, nas zahorja. Wšědne dźěło budźe wužadanje za katolsku wosadu jako nošerku, ale tež za personal“, podšmórny wčera zastupowacy měšćanosta Georg Szczepanski (CDU). „Tójšto staršich, dźědow a wowkow kaž tež dalšich pomocnikow je přećah ze stareho do noweho domu cyle bjez přećahowanskeje firmy zmóžniło“, so farar dr. Wolfgang Křesák w najnowšim farskim łopjenu dźakuje.

Dołhu lisćinu nadawkow nastajili

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Budyšin (CS/SN). Plan přichodnych štyrjoch lět steješe w srjedźišću wčerawšeho zetkanja dźěłoweho kruha za serbske naležnosće města Budyšina. Rozjimowali su předewšěm aspekty, kotrež chcyli do plana přiwzać. Wotpowědnje dołha bě skónčnje tež lisćina přećow.

Diskusija pak wujewi, što měli čłonojo přirady jako prěnje zmištrować. Tak chcedźa na wosebitym zetkanju 13. meje wuhódnoćić idejowu konferencu, kotruž běchu před lětomaj přewjedli. Dale chcedźa w blišim přichodźe zhromadny termin ze zamołwitymi měšćanskeho zarjadnistwa wujednać, zo bychu wo tym rěčeli aktualizować internetne strony, kotrež dyrbja w kóždym padźe tež w serbšćinje přistupne być. Na wobmyslenje nowinskeho rěčnika sprjewineho města Andréja Wuchta, zo wšak su přełožki drohe, skedźbnichu wjacori na to, zo je we Wojerecach serwisowy běrow, kotryž móhł nadawk přewzać. Přitomni tuž wobzamknychu, sej sobudźěłaćerjow přełožowanskeho běrowa za september přeprosyć.

Krótkopowěsće (12.03.20)

štwórtk, 12. měrca 2020 spisane wot:

Lawreatow wozjewili

Lipsk. Myto Lipšćanskich knižnych wikow dóstanje w Durinskej wotrostły Lutz Seiler za roman „Stern 111“, kaž su dźensa w sćelaku „Deutschlandfunk Kultur“ wozjewili. W kategoriji wěcowna literatura doby Bettina Hitzer myto za knihu „Krebs fühlen – Eine Emotionsgeschichte des 20. Jahrhunderts“, a za přełožk wuznamjenichu Pieku Biermann za roman Fran Ross „Oreo“.

Stawk za tarifowe zrěčenje

Drježdźany. Wjacore sta sobudźěłaćerjow Drježdźanskeho stejnišća předewzaća Globalfoundries su wčera a dźensa stawkowali. Woni wojuja wo to, zo by nawodnistwo koncerna domowe tarifowe zrěčenje podpisało, štož sej dźěłarnistwo hórnistwo, chemija, energija žada. Globalfoundries to wotpokazuje, poskićejo sobudźěłaćerjam samo pjenjezy, hdyž so stawka wzdadźa.

„Greta“ město „Dołhož fenki ...“

Policija (11.03.20)

srjeda, 11. měrca 2020 spisane wot:

Šulske busy kontrolowali

Wojerecy. Wobchadna słužba awtodróhoweje policije je minjene dny we Wojerecach, Wóslinku a Biskopicach šulske busy kontrolowała. Zastojnicy přepruwowachu dohromady 44 jězdźidłow. Pola dweju z nich zwěsćichu, zo bě dawno hižo nowe hłowne přepytowanje trěbne. Dale busowi šoferojo trěbne papjery za transport ludźi při sebi njemějachu, a předpisane pokiwowe taflički běchu běchu w busu wopak přičinjene. Techniske njedostatki policajscy kontrolerojo porno tomu zwěsćili njejsu.

Pytaja ćeknjeneho šofera

Budyšin. Najskerje přenjemdreho jězdźenja dla sta so předwčerawšim w Budyšinje wobchadne njezbožo, při kotrymž so jedna wosoba zrani. Zawinowar na to ćekny. Po wšěm zdaću čorny Škoda Octavia bě w 20 hodź. z Tzschirneroweje naprawo na Nowosólsku wotbočił. Při tym zrazy do dalšeho Škody 32lětneje samodruheje žony. Zawinowace awto drje je na lěwym prědnim boku wobškodźene. Štóž je něšto wobkedźbował abo móže pokiwy podać, njech přizjewi so pod telefonowym čisłom 03591/ 36 70.

Serbska debata

nowostki LND