Chrósćicy. Njeboh Franc Młynk z Hórkow – něhdyši skałar a Serb z ćěłom a dušu – bě wjele lět Chróšćanski wjesnjanosta. Wón bě muž skutkow, z runym rjapom, sprawny a direktny – haj, bě legendarny za to, zo za „swojich“ to najlěpše wuwojowaše a so njeboješe, tež raz z pjasću wo blido wrjesnyć a so z wokrjesnymi funkcionarami w Kamjencu nasadźować. Wo nim móža zajimcy jutře, sobotu, w 19.45 hodź. w Chróšćanskej putniskej hospodźe widźeć dokumentarny film NDR z lěta 1988. Tomu přizamknje so wólna bjesada wo dopomnjenkach na wjesne stawizny. Jedna so wo krótkodobnu změnu programa kulturneje zymy. Poprawom předwidźany serbski hudźbny a spěwny wječor ze skupinu „Holaski“ (Donatec bratřa z Chrósćic) dyrbjachu swójbnych přičin dla přestorčić. Nowy termin sčasom wozjewja.
Jutře w 16 hodź. su dźěći prošene na serbske dźěćace kino z filmom „Potajnstwo stareho młyna“.
Wšědnje rozprawja policija wo zadobywanjach do wobchodow, rjemjeslniskich zawodow, hosćencow a druhdźe. Tež młodźinske kluby njejsu z toho wuzamknjene. W Radworskim pak so tajke pady nětko kopja
Radwor (pdź/SN). Mjeztym třeći raz w běhu poł lěta su so paduši do Radworskeho młodźinskeho kluba zadobyli. W nocy wot póndźele na wutoru zmóžnichu sej přez wokno přistup, wułamachu durje składa a pokradnychu tam pjenježnu kasetu. Samo při sćěnje připrawjeny trezor złóstnicy wottwarichu a tohorunja sobu wzachu. Jenož něšto hodźin do toho bě so Radworska młodźina hišće w klubje zetkała.
„Bohužel so přeco zaso ludźo do našeho zetkawanišća zadobudu“, zdźěli Dawid Wowčer, předsyda Radworskeho młodźinskeho kluba, kotryž přisłuša Domowinje. „Zo pak so złóstnistwa w poslednim času kopja, je wosebje mjerzace.“ W nocy wot 29. na 30. januara, potajkim hakle před dwěmaj njedźelomaj, běchu so njeznaći hižo do kluba zadobyli. Tež tehdy pokradnychu kasu młodźiny z poprawom derje škitaneho składu.
Dźěwin (AK/SN). Na ćežke hospodarske časy dyrbi so Dźěwinska gmejna nastajić. Tole podšmórny komornica Carmen Petrick na zašłym posedźenju gmejnskeje rady, jako diskutowachu radźićeljo wo hospodarskim planje 2020. Prěni naćisk nětko předleži.
Sakska spěchuje kandidaturu
Drježdźany. Sakske statne ministerstwo za kulturu a turizm spěchuje kandidaturu Kamjenicy jako kulturna stolica Europy 2025 ze 600 000 eurami. Je-li požadanje města wuspěšne, chce Sakska dalšich něhdźe 20 milionow eurow inwestować a Kamjenicu „na wšěch politiskich runinach a wšitke ressorty knježerstwa zapřijejo“ podpěrać, zdźěla kultusowa ministerka Barbara Klepsch (CDU).
Z jubilejom přewšo spokojom
Weimar. Zarjadowanja kołowokoło lońšeho jubileja hibanja Bauhaus su po cyłym swěće statysacy zajimcow wopytali. Wosebitej wustajeńcy we Weimarje a Dessauwje přiwabištej cyłkownje wjace hač poł miliona wopytowarjow. „To je wočakowanja nad měru přetrjechiło“, rěka w zdźělence ekspoziciji wuhotowaceho Bauhaus-zwjazka.
Festiwal krótkofilmow zahajeny
Přihotuja lěto župow
Wojerecy. Přihoty na lěto župow stejachu w srjedźišću wčerawšeho wuradźowanja regionalnych rěčnicow a referentow Domowiny we Wojerecach. Kaž nowinski rěčnik Marcel Brauman zdźěli, su tež praktiske přikłady skutkowanja na dobro serbskeje rěče na wjacorych kubłanišćach rozjimowali. Župje „Handrij Zejler“ přisłuša tuchwilu sydom Domowinskich skupin a 13 towarstwow.
Joseph Vilsmaier njeboh
Mnichow. Wuznamny němski režiser a kameramuž Joseph Vilsmaier je wčera 81lětny w Mnichowje zemrěł. K jeho najwuspěšnišim filmam słušeja mjez druhim „Stalingrad“, „Schlafes Bruder“ a „Comedian Harmonists“. W lěće 2003 bě wón sobuzałožer Němskeje filmoweje akademije, kotraž spožča myto „Lola“.
Bywši wjesnjanosta pisa bamžej
W bydlenju pistole namakali
Rakecy. Wosebje wukubłana skupina policistow bě zawčerawšim w Rakecach zasadźena, dokelž běchu pokiw dóstali, zo ma wobydler pistolu a móhł ju tež zasadźić. W bydlenju 63lětneho namakachu powětrowku, trašawku a pistolu za paintball. Nimo toho storčichu na škričkowanski nastroj Stróžanskeje wohnjoweje wobory. Tón bu w septembru 2017 pokradnjeny. Dokelž měješe muž strowotne problemy, dowjezechu jeho na to do chorownje. Hač smědźeše wón pistole w bydlenju měć, nětko přepytuja.
Chrósćicy (JK/SN). Hižo loni nazymu zaběraše so Chróšćanska gmejnska rada z naležnosću, kotraž njeje jenož za tamnišu gmejnu wažna, ale kotraž by tež druhe gmejny zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe potrjechić móhła. W Chrósćicach buchu we wjacorych padach swjate křiže z dotalnych městnow přestajene abo zrumowane. Gmejna je wo tym hakle zhoniła, jako bě přepozdźe. Tež hdyž so při tym wo priwatne naležnosće jednaše a křiže na priwatnych ležownosćach stejachu, su wone a modlerske stołpy dźěl našeje kulturneje krajiny. Hdźež hižo njesteja, něšto pobrachuje a krajina wochudnje.
Wotrow. Čłonojo a zajimcy su přeprošeni na hłownu zhromadźiznu Towarstwa Cyrila a Metoda jutře, pjatk, do Wotrowa. Wona zahaji so z Božej mšu we 18 hodź. w tamnišej cyrkwi a pokročuje potom na farje.
Za wiki so přizjewić
Kamjenc. Přichodne Kamjenske kołbaskowe wiki wotměja so njedźelu, 29. měrca. Minjene lěta su wone z wjele lokalnymi a regionalnymi wikowarjemi kaž tež ze zajimawym programom dobry wothłós žnjeli. Měšćanska iniciatiwa a měšćanski management tež lětsa zajimowanych wikowarjow, posłužbowarjow, towarstwa a lokalnych akterow přeprošujetej, so na wikach wobdźělić. Wosebje prašane su regionalne produkty z Kamjenca, wokoliny a z Łužicy. Na mjenowanym dnju chcedźa tohorunja mjeztym hižo šeste kołbaskowe wubědźowanje na žurli Kamjenskeje radnicy přewjesć. Zajimcy za wiki njech přizjewja so hač do 15. februara pola měšćanskeje managerki Anne Hasselbach e-mailnje pod: abo pod telefonowym čisłom: 03578/ 312 315.
Lětuša zymska akademija w Smochčanskim Domje biskopa Bena wotmě so tele dny pod hesłom „Identita a wjelestronskosć w swójbje, cyrkwi a towaršnosći“. Jednotliwa wosobina ma w swobodno-demokratiskej towaršnosći wjace zamołwitosće přewzać we wobłukach, w kotrychž dotalne towaršnostne mustry wjace njefunguja.
Smochćicy (CRM/SN). „Steji tuž swójba dźensa mjez jadrom swobody a nanuzowanym wjazmom?“, tele prašenje stajištej tydźenja zarjadowarjej, Drježdźansko-Mišnjanski ordinariat a tudyši kubłanski dom, na zjawnym wječoru do ruma. Žurla bě kopaće połna a mjez wopytowarjemi bě tohorunja wjele serbskich zajimcow.