Naćisk ministra wotpokazany
Berlin. Organy darować je w Němskej tež přichodnje jeno z wuraznej dowolnosću móžno. Zwjazkowy sejm je dźensa naćisk skupiny zapósłancow wokoło ministra za strowotnistwo Jensa Spahna (CDU) wotpokazał. Spahn chcyše, zo je kóždy wobydler awtomatisce darićel, jeli so tomu wuraznje njespjećuje. Wjetšina zapósłancow sejma pak po emocionalnej debaće přećiwo tomu hłosowaše.
Nowa referentka
Drježdźany. Dr. Madlena Malinkec dźěła wot wčerawšeho w sakskim statnym ministerstwje za wědomosć, kulturu a turizm jako referentka za serbske naležnosće, a to hromadźe z dotalnym referentom Stanisławom Brězanom. Předsyda Domowiny Dawid Statnik je Madlenje Malinkec „k wobsadźenju wažneho městna“ gratulował.
Dom ze 17. lětstotka wuslědźili
Radwor (SN/BŠe). Kóžde lěto maja gmejny swój etat zestajeć a inwesticije planować. Zo dyrbja woboje hladajo na zadołženje stajnje derje wotwažować, pokaza so na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady w Radworju, hdźež so trěbne inwesticije kopja. Jako nošer šule maja so tež wo nju starać a dyrbja tam wobstajnje inwestować. Hnydom wjacore naprawy měli na kubłanišću nuznje přewjesć, zo móhli wšitkim – wučerjam kaž šulerjam – dobre wuměnjenja skićić. Ze sumu, kotruž ma gmejna k dispoziciji, pak to móžno njeje. Wšako čaka w tamnych wobłukach, kaž na přikład hladajo na wobnowjenje dróhow, dosć nadawkow.
Z temu šula chcedźa so gmejnscy radźićeljo tuž na wuradźowanju w meji rozestajeć. „Dyrbimy zakładnje wo nošerstwje šule rozmyslować. Wěste je, zo je jeje stejnišćo hladajo na mało šulskich kubłanišćow we wokolinje nuznje trěbne“, wuzběhny Radworski wjesnjanosta Wincenc Baberška (CDU). Hinašeho nošerja namakać abo šulu na cyłotnu wusměrić, kaž je w koaliciskim zrěčenju noweho sakskeho knježerstwa předwidźane, stej móžnej alternatiwje.
Wojerecy. Lětuši prěni wjeršk Wojerowskeho Léona Foucaultoweho gymnazija budźe 17. januara wot 16 do 19 hodź. wotměwacy so dźeń wotewrjenych duri. Pod hesłom „Wotkryća“ předstaja tam wučerjo a šulerjo wuměłske, rěčne, přirodowědne a towaršnowědne fachowe wobłuki. Předewšěm pak prezentuja sportowy wobłuk. Zdobom zaběraja so z temu „Wot šulskeje knihi k iPadej“.
Přednošk wo mjeńšinach Budyšin. Prof. PhDr. Leoš Šatava z Karloweje university Praha přednošuje na temu „Noworěčnicy w konteksće mjeńšinowych rěčow a rewitalizaciskich hibanjow. Wón zaběra so z wosobami, kotrež su rěč na hinaše wašnje nawuknyli hač „maćernorěčni“. Tónle fenomen je dźensa w zwisku z prócowanjemi wo přetraće a wožiwjenje mjeńšinowych rěčow wosebje aktualny. Serbskorěčny zjawny přednošk budźe štwórtk, 16. januara, w sydarni Serbskeho instituta w Budyšinje.
Soko Argus prosy wo podpěru
Zhorjelc. Wosebita komisija policije w Zhorjelcu Argus je 5 000 eurow za swědkow wupisała, kotřiž móhli pomhać padustwo rozjasnić. W Hagenwerderskim předewzaću KSC Připrawotwar běchu so njeznaći loni w juliju, nowembru a decembru zadobyli. Tam pokradnychu wjacore skowanske mašiny markow „KEMPPI“ a „EWN“. Škoda wučinja wjacore dźesaćitysacy eurow. Kriminalni technikarjo slědy wuhódnoćeja. Pytani su swědcy, kotřiž běchu něšto wobkedźbowali abo wědźa, hdźe mašiny su.
Paducha lepili
Běła Woda. Policija w Běłej Wodźe je póndźelu rano pozdatneho paducha lepiła. Swědk bě zastojnikow na prawy slěd skedźbnił, dokelž napadny jemu wobškodźeny linijowy bus a koleso při Hermančanskej dróze. Wokna a durje busa běchu rozbite, skućićel tam njebě. Zastojnicy pak nańdźechu krótko na to muža, kiž bě so do nakupowanišća na Humboldtowej zadobył a měješe rubiznu z wobchoda a nuzowy hamor z busa při sebi.
To Róžeńčanske swójby ze swojimi přećelemi na nowolětnym pućowanju wot Róžanta k Staremu hatej hišće dožiwili njeběchu. Sobotu připołdnju třělena sorna sydaše hižo njedźelu k wobjedu.
Łaz (AK/SN).) „Čitanje posrědkuje zbožo a wjeselo. Wone zmóžnja mysle zběrać a je dobra zaběra we wólnym času. Čitać tež rěka so kubłać. Jako dźěl zjawneje infrastruktury ma biblioteka klučowu funkciju a njeda so pódhodnoćić“, podšmórnje Grit Pelzer, sobudźěłaćerka gmejnskeje biblioteki Łaz w tamnišim Domje Zejlerja a Smolerja.
Loni je 326 stajnych čitarjow poskitki knihownje wužiwało. W cyłku mějachu 3 337 wopytowarjow ze wšěch wjesnych dźělow gmejny kaž tež z Wujězda nad Sprjewju a Wojerec. 25 procentow čitarjow su dźěći hač do dwanaće lět, 20 proc. su młodostni do 25 lět, 30 proc. su 30- do 60lětni a 25 proc. starši hač 60 lět.
Předsydari mjeńšinowej radźe
Budyšin. Předsyda Domowiny Dawid Statnik přewozmje lětsa tež předsydstwo mjeńšinoweje rady, wozjewi wčera mjeńšinowy sekretariat w Berlinje. Statnik naslěduje Dana z Južneje Schleswigskeje Jona Hardona Hansena, kiž je gremij po wjelelětnym angažemenće wopušćił. Prěnje posedźenje z nowym předsydu budźe 10. februara w Berlinje.
Solarny park LEAG dźěła
Choćebuz/Wjelcej. Prěni swójski solarny park energijoweho koncerna LEAG je kónc lěta 2019 dźěłać započał, kaž předewzaće dźensa zdźěli. Fotowoltaikowu připrawu „Wjelcej III“ z kapacitu dźesać megawattow je koncern loni na swójskich płoninach na lětanišću Wjelcej natwarił. Nazhonita firma „juwi“, kotraž bě tam hižo dwě solarnej připrawje stajiła, je tež nowu připrawu LEAG natwariła.
Manewer tema w krajnym sejmje
Hory/Nowa Łuka (SN). Gmejna Halštrowska Hola prócuje so zaměrnje wo to, wěstotu na dróhach w swojej komunje dale polěpšić. Zo bychu riziko zražkow pomjeńšili, chcedźa křižowanišćo na statnej dróze S 234 mjez Nowej Łuku a Horami přetwarić. Na nim je hižo k njeličomnym, tež jara ćežkim wobchadnym njezbožam dochadźało.
Kaž wjesnjanosta gmejny Halštrowska Hola Dietmar Koark (CDU) njedawno zdźěli, je Krajny zarjad za dróhotwar a wobchad (LASuV) wotpowědny signal dał, zo so planowanje přetwara křižowanišća nachila. Nastać ma na městnje tuchwilneho křižowanišća kružny wobchad. Dietmar Koark pak dale informowaše, zo dotal scyła hišće jasne njeje, hač z dowolnosću za twar noweho kružneho wobchada tež trěbne financne srědki za přetwar křižowanišća předleža.
Křižowanišćo mjez Horami a Nowej Łuku płaći jako ćežišćo njezbožow. Hakle minjeny měsac je tam k ćežkemu njezbožu z dwěmaj zranjenymaj dóšło.