×

Powěsć

Failed loading XML...

Z Radworja inspirěrowane

pjatk, 17. nowembera 2023 spisane wot:
Budyšin. Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu z. t. přeprošuje wutoru, 28 . nowembra 2023, w 17 hodź. do Serbskeho domu w Budyšinje na wotewrjenje wustajeńcy „Dwórnišćo pisanosće“. Wustajeńca pokazuje wuslědki molerskeje dźěłarnički, kotrež nastachu lětsa pod nawodom Maje Nageloweje w Radworju a wokolinje. Wobdźělnicy dźěłarnički wěnowachu so wšelakorym wuměłskim technikam. Jedne ćežišćo běše, zwobraznić młodej žonje w serbskej drasće. ­Widźeć budu tohorunja ćišna a pohlady na krajinu kaž tež markantne twarjenja w Radworju.

Worklečanske kapałkowe towarstwo ma nowe předsydstwo. Wčera wječor staj Rejzka Krügerowa (2. wotl.) po wosom lětach ­spomóžneho skutkowanja na čole towarstwa kaž tež Andreas Ošika (3. wotpr.) zamołwitosć wotedałoj. Čłonojo noweho předsydstwa su dr. Beno Wałda (2. wotpr., předsyda), Mónika Ošikowa (napr., zastupjerka), Syman Bjarš (3. wotl., financnik) a Claudia Čornakowa (nal., pisarka). Najebać čas korony zhladuje towarstwo na wuspěšne dźěło a chce nadal nabožne žiwjenje we wsy podpěrować. Wulki dźak słuša tež wšitkim tym, kotřiž su so čestnohamtsce wo słužby w kapałce starali. Foto: Andreas Ošika

W Trjebinje popłatki zwyša

pjatk, 17. nowembera 2023 spisane wot:

Trjebin (AK/SN). Wot noweho lěta chce gmejna Trjebin centralne wopłóčkowe popłatki zwyšić. Popłatk za mnóstwo postupi wot dotal 2,48 eurow na 4,53 eurow na kubikny meter, zakładny popłatk pak wot pjeć na 12,50 eurow. Za to je gmejnska rada kalkulaciju a wustawki njedawno jednohłósnje wobzamknyła.

Krótkopowěsće (17.11.23)

pjatk, 17. nowembera 2023 spisane wot:

Herbst: Žane skrótšenja

Berlin. Skrótšenje srědkow za mjeńšinowy sekretariat je po posedźenju financneho wuběrka zwjazkoweho sejma z blida. Naćisk etata ministerstwa nutřkowneho su wotpowědnje změnili, zdźěli parlamentariski jednaćel frakcije FDP Torsten Herbst wječornikej. Za Łužicu tež wažne: nowy němsko-pólski młodźinski tiket za železnicu a slědźerski centrum za ekologiske twarjenje w Budyšinje.

Dalše pjenjezy za škit přirody

Podstupim. Wokrjesy w Braniborskej dóstanu w zwisku ze škitom přirody wjace financielneje podpěry. Rada załožby fondsa za přirodoškit je na swojim nazymskim posedźenju dalše spěchowanske srědki we wobjimje 2,6 milionow eurow přizwoliła, wozjewi wčera braniborske wobswětowe ministerstwo.

Mangowe póčki zwužitkuja

Wodźer mopeda ćežko zranjeny

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:
Ćežke wobchadne njezbožo je so wčera popołdnju wokoło 15.40 hodź. w Njeswači­dle při tankowni stało. Z dotal hišće njeznateje přičiny zajědźe tam 16lětny młodźenc ze swojim mopedom do traktora. Pomocne mocy wohnjoweje wobory, policije kaž tež wuchowanskeje słužby chwatachu na městno njezboža. Wuchowanska słužba ­dowjeze zranjeneho do chorownje. Wohnjowi wobornicy su wuběžace kapaliny wotstronili. Dróha při tankowni běše něhdźe poł hodźiny zawrjena. Policija ­nětko za přičinami njezboža slědźi. Foto: LausitzNews.de/Tim Kiehle

W galeriji sej mólby zbližić

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:

Radebeul. Měšćanska galerija w Radebeulu wotewrje jutře, pjatk, w 19.30 hodź. wustajeńcu z twórbami Anity Rempe a Maje Nageloweje. Midissaga z hudźbu budźe 8. decembra a wjedźenje po wustajeńcy 15. decembra w 16 hodź. Wustajeńca je hač do 17. decembra a dalši króć w tamnišej galeriji wot 8. do 21. januara 2024 widźeć. Wotewrjena je stajnje wutoru, srjedu a štwórtk wot 14 do 18 hodź. a njedźelu wot 13 do 17 hodź.

Pušća a staja hodowny štom

Hornja Kina. Na Nowosólskej 124 w Budyskim měšćanskim dźělu Hornja Kina maja lětsa hodowny štom, kiž ma so na Hłownym torhošću nastajić. Jutře rano we 8 hodź. chcedźa štom pušćić a potom do centruma sprjewineho města dowjezć. Dopołdnja w 11 hodź. so adwentna pycha za 640. Budyske Wencelowe wiki na Hłownym torhošću nastaji.

Předčitanski dźeń

Nowy hort nětko planuja

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:

Radwor (SN/MkWj). Planowanske dźěła za nowy hort Radworskeje šule móža so započeć. Tole wobzamknychu čłonojo Radworskeje gmejnskeje rady na swojim wčerawšim posedźenju a přepodachu wotpowědny nadawk planowanskemu běrowej, kiž bě wupisanje po směrnicach EU dobył. Radźićeljo běchu so z naročnym předewzaćom na wosebitej klawsurje zaběrali. Gmejnje je wažne, wjesnjanostka Madelaine Rentsch potwjerdźi, zo ma wobšěrne prawo sobuskutkowanja a sobupostajowanja.

Runje tute prawo bě tež tema wobšěrneje diskusije wo skerje pódlanskim prašenju: W Kamjenej ma nastać nowe busowe zastanišćo. Wčera su twarski nadawk firmje přepodali, kotraž bě so při zjawnym wupisanju přesadźiła – dokelž bě najtuńši poskitk zapodała. Po płaćiwych směrnicach dyrbi gmejna tutej firmje nadawk přepodać, hač chce abo nic. „Čehodla scyła hišće wothłosujemy, hdyž dyrbimy tak a tak najtuńšeho wzać. Wo poskitkach druhich firmow pak njesměmy ani zjawnje rěčeć“, bě jedne z kritiskich prašenjow.

Puć do šule njeje wěsty dosć

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:

Horca diskusija w Rakecach / rozsud na dobro Ralbičan Radlubina

Rakecy (JK/SN). Naprašowanje radźićelki Annemarie Rentsch na wčerawšim posedźenju Rakečanskeje gmejnskeje rady za stawom prócowanjow wo wěsty šulski puć tamnišeje zakładneje šule wuwabi žiwu diskusiju mjez radźićelemi. (SN rozprawjachu wo tym hižo w oktobru.)

Zetkanje wjesnych žonow

štwórtk, 16. nowembera 2023 spisane wot:

Wojerowske wjesne žony (Landfauen) su so na swoje prěnje nazymske schadźowanje zetkali. Tam su ­wo tym wuradźowali, kak přichodne planowane akcije kaž adwentne wiki přewjedu.

Wojerecy (SiR/SN). Do skupiny dotal ­dźesać čłonkow z hłownej iniciatorku Roswithu Petschick słuša nětko tež muž. Choćebužan Hans–Jürgen Tamm je rjemjeslnisce wobdarjeny. 63lětny mišter zahrodnistwa praji: „Rjemjeslnisce něšto zeskutkownić mi wjeselo wobradźa. ­A hdyž móžu z ludźimi samsneje mysle hromadźe być, je čim rjeńšo.“

W nazymskim času je husto widźiš – dźiwje husy. Po stach tworja impozantne figury, ručež so do njebja pozběhnu. ­Tuchwilu přebywaja wulke črjódy tajkich husow na łužiskich polach a honach, pak wotpočujo, pak so za dalši puć do ćopłych krajow ­sylnjo. Naš fotograf je syłu husow mjez Wěteńcu a Miłoćicami wobkedźbował. Prjedy pak, hač móžeše wšitke husy zličić, běchu hižo wotlećeli. Foto: Feliks Haza

nowostki LND