Budyšin (SN/CoR). Bywši wjelelětny nawoda Smochčanskeho Domu swj. Bena a předsyda towarstwa Ekumeniski tachantski wobchod Budyšin dr. Peter-Paul Straube hladajo na rusku wójnu w Ukrainje namołwja, za Ukrainu darować. Mnohe lěta pomhaja hižo w kooperaciji ze socialnej załožbu „St. Wolodymyr Fonds“ ukrainsko-katolskeje cyrkwje we Lwowje socialnje słabym, dźěćom, jatym a dźeń a bóle wot wójny potrjechenym a ćěkancam z wuchodneje Ukrainy. Štóž chce załožbu podpěrać, móže to z pjenježnym darom na towarstwowe konto Ekumeniskeho tachantskeho wobchoda DE33 8509 0000 5626 2110 05 při Ludowej bance Drježdźany-Budyšin, zaměr St. Wolodymyr Fonds Lviv/Lemberg. Darjenske wopisma budu wupisane. Pjenjezy na konto załožby w Pólskej dale posrědkuja.
„Rano sym z Drježdźanskim ukrainsko-katolskim fararjom telefonował, kiž je so dźens z Ukrainy nawróćił. Połoženje na mjezy je katastrofalne. Sym zrudny a nadźijam so, zo mnozy Ukrainjanam pomhaja“, rjekny Straube SN. Dźens wječor přeprošeja w Budyskej tachantskej cyrkwi na ekumeniske modlenje za měr.
Budyšin (SN/at). Nimale 270 Serbowkow a Serbow je so na naprašowanju paralelnje k interviewam za Łužiski monitor 2022 wobdźěliło. Kaž Viktoria Klemm z Lipšćanskeje Towaršnosće za analyzu wikow a strategiju MAS zwr našemu wječornikej zdźěli, bě pak jeničce 70 naprašnikow dospołnje wupjelnjenych. 197 wobdźělnicow a wobdźělnikow njeje z přičin, kotrež njejsu slědźerjam znate, hač do poslednjeho łopjena přetrało.
Prěnjotnje měješe katalog prašenjow hač do předwčerawšeje njedźele w syći přistupny być. Termin pak bu wo tydźeń hač do 27. februara podlěšeny, knjeni Klemm informuje. Zamołwići Łužiskeho monitora chcedźa tak wšěch tych nastorčić, so snadź hišće raz z podatymi prašenjemi zaběrać, kotřiž to w prěnim pospyće dokónčili njejsu. Nadźijeja so tuž znajmjeńša sto dospołnje wupjelnjenych naprašnikow wuhódnoćić móc.
Sćěhowacy link płaći dale hač do njedźele, 27. februara:
Link bu runje tak po nutřkotowarstwowych kanalach Domowiny župam a sobustawskim towarstwam posrědkowany.
Iniciatorojo Łužiskeho monitora spřistupnjeja Serbowkam a Serbam katalog prašenjow, zo bychu jako mjeńšina wobydlerstwa swój wid na aktualne łužiske wobstejnosće zapodali a naprašnik wupjelnili. Sćěhowacy link płaći jenož wobmjezowanje hač do njedźele, 20. februara:
Lipsk/Budyšin (SN/at). We wobłuku naprašowanja za Łužiski monitor 2022 je prěni raz móžno, wuprajenja z perspektiwy Serbow wosebje wuhódnoćić. To je zwoprawdźene přilubjenje sobuiniciatora projekta dr. Jörga Heidiga w interviewje z našim wječornikom loni w meji.
Serbja a jim přichileni docpěja naprašowanje pod linkom . Za wotmołwy njech sej něhdźe 20 mjeńšin chwile bjeru. Woknješko w browseru njeměło so za čas wobdźěłanja kataloga prašenjow začinić, hewak su wšitke dotalne zapodaća zhubjene. Link je hač do 20. februara přistupny.
We Łužiskim monitorje 2021 bě mjez tysac naprašowanymi wosobami jeno 34, kotřiž buchu skupinje Serbow přirjadowane. Trěbne by pak znajmjeńša 50 było, zo smědźa tele měnjenja hódnoćić.
Tohodla staj so iniciatoraj dr. Jörg Heidig z Kwětanečanskeje towaršnosće Prozesspsychologen a Steffen Bischoff z Lipšćanskeho MAS Partners rozsudźiłoj, nimo předwidźanych tysac interviewow po statistiskim kluču paralelnje direktne naprašowanje Serbow zmóžnić, zo byštaj jich wid na Łužicu zwěsćiłoj.
Wojerecy/Budyšin (SN/MiR). We Wojerowskim klinikumje Łužiska jězorina dotal nješćěpjenym sobudźěłaćerjam dale njesprócniwje móžnosć poskićeja so šćěpić dać. Aktualnje maja w klinikach předewzaća Sana tzwr kampanju, z kotrejž namołwjeja ludźom, kotřiž su hižo dwójce šćěpjeni, so třeći raz šćěpić dać. Chcedźa wosebje nješćěpjenym přistajenym šćěpjenje intensiwnje dale rozjasnić a tak mnohe koleginy a kolegow docpěć. „Ručež budźe tak mjenowane mortwe šćěpiwo Novavax na wikach, chcemy tež te poskićić“, zdźěli rěčnik Wojerowskeho klinikuma Gernot Schweitzer, „a ličimy z tym – hromadźe z mjenowanymi aktiwitami – zo změjemy hač do 15. měrca dobru kwotu šćěpjenja. Přiwšěm we Wojerowskim klinikumje nješćěpjenych njewumjezuja. Wo swoje dźěłowe městno so nichtó starosćić njetrjeba. Nawodnistwo kliniki je zašły tydźeń zwurazniło, zo nikoho njepušća, dokelž šćěpjeny njeje. Něhdźe 80 procentow sobudźěłaćerjow kliniki je mjeztym šćěpjenych.
Budyšin (SN/MiR). Budyska dźěłowa agentura nastaja so na sylniše naprašowanje sobudźěłaćerjow w powołanjach medicinskeho a hladanskeho wobłuka. Přiwšěm njemóža dotal na aktualne statistiske ličby zhladować, korjenjace na njedawny wukaz Zwjazka wo šćěpjenju přistajenych w chorownjach, hladarnjach a podobnych zarjadnišćach. Přičina, zo agentura ličby hišće nima, je doba mjez wozjewjenjom postajenja wo dopokazu imunity na zarjadnišća poćahowana a na dźeń ličenja po statistice za aktualne daty z dźěłowych wikow. 10. decembra 2021 bě Zwjazk postajenje wozjewił, daty z dźěłowych wikow su 13. decembra zběrali. Mjeztym běše jenički dźěłowy dźeń. „Tuž je hišće přezahe pohódnoćić wuskutki wjetšeje ličby dźěłopytacych we wobłuku strowotniskich a hladanskich powołanjow“, rozłožuje rěčnica dźěłoweje agentury Corina Franke.
Šćěpjenje přećiwo koronawirusej steji dale w diskusiji. Milenka Rječcyna je so z Kulowskej fachowej lěkarku za nutřkownu medicinu dr. Sabinu Müller rozmołwjała.
Štó přińdźe k Wam, zo by so šćěpić dał?
S. Müller: W mojej praksy za nutřkownu a powšitkownu a medicinu šćěpimy zajimcow wšěch starobnych skupin wot 14 lět. Młódšim zajimcam poručamy šćěpjenje pola dźěćaceho lěkarja. Wšako jich tam specifisce poradźuja.
Tuchwilu přińdu mnozy hižo po třeće boosterowe šćěpjenje přećiwo koronje. Je tomu tež we Wašej praksy tak?
S. Müller: Haj, tež tu tuchwilu přewažnje zajimcow třeći króć šćěpimy. Wjetšina z nich su ludźo, kotřiž tež hewak jako naši pacienća sem přichadźeja. Hłownje je to starša generacija. Powšitkownje pak wobkedźbuju dale wulki zjaw, zo mnozy šćěpjenje přećiwo koronje dale wotpokazuja.
Hdźe widźiće za to přičiny?
Zwjazk kasowych lěkarjow w Sakskej (KV) je kónc minjeneho lěta wospjet na to pokazał, zo šćěpjenske srědki za Saksku njedosahaja. Předewšěm domjacy lěkarjo mějachu ćeže, zwólniwym šćěpjenje zaručić. Dyrbjachu swojich pacientow, kotrychž běchu na šćěpjenje skazali, časćišo zaso domoj pósłać a termin přesunyć.
Na Wojerowskim staroměšćanskim torhošću ma relief města nastać, po kotrymž móžeš z rukomaj tasać. Iniciator je Lionsowy klub, a tón nětko za swój projekt pjenjezy zběra.
Wojerecy (SiR/SN). Štož druhe města maja, dyrbjało so tola tež we Wojerecach zwoprawdźić hodźeć. Měnjeny je model města nad Čornym Halštrowom, kotryž ma předewšěm slepym a špatnje widźacym zaćišć wo měsće dać. Štóž je tajki model hižo raz widźał abo tasał, wě, zo je tajka atrakcija tež za ludźi bjez handikapa jara zajimawa a přiwabliwa.
Wot lěta 2019 so Wojerowski Lionsowy klub z mysličku tajkeho projekta nosy. Mjeztym je to jedne z najwjetšich předewzaćow kluba w jeho 25lětnych stawiznach, praji předsyda Steffen Markgraf. Tak dyrbjachu najprjedy raz wuměłca namakać, kiž tajki relief zhotowi. Z Egbertom Broerkenom ze sewjerorynsko-westfalskeho města Welver drje su jednoho namakali. Wón pak trjeba cyłe lěto za to, štož je za tajki projekt cyle normalne. Nimo toho w jeho firmje runje generacisku změnu k juniorskemu šefej Felixej Broerkenej organizuja.