S woje 200te narodniny by
Korla Awgust Kocor 3. decembra 2022 swjećił. Tuž so hižo přez cyłe lěto w Hornjej Łužicy Lěto Zejlerja a Kocora swjećeše. Tež w Kulowje, hdźež tamniša šula Kocorowe mjeno nosy, na komponista na wosebite wašnje spominachu.
Hižo do jubilejneho dnja połožichu šulerki a šulerjo před pomnikom Kocora na šulskim dworje rjany wěnc.
8. decembra podachu so wšitcy serbšćinu wuknjacy šule do Stróže pola Hućiny do tamnišeho šulskeho muzeja, hdźež bě Kocor dźesać lět z wučerjom. Marlis Konjechtowa hólcam a holcam tójšto wo stawiznach tuteje městnosće powědaše. Šulerki a šulerjo pisachu potom na mału šćěpjelowu taflu a zbližichu sej metody tehdyšeho šulskeho žiwjenja. Dale dźěše stajnje we wotměnje na wšelakich stacijach. Syman Hejduška bě za hudźbu zamołwity, pola Christiany Kubańkec-Dinarjoweje móžachu dźěći a młodostni paslić.
Napjate wolejbulowe duele –
kaž tule hra studentow towarstwa
„Bjarnat Krawc“ z Drježdźan přećiwo
mustwu „SambuCa Allstars“.
Zamołwići za wuhotowanje turněra – čłonojo młodźinskeho towarstwa „Pawk“ – tu při mytowanju mustwow.Wospjet swoje kwality we wolejbulu dopokazali – dobyćerske mustwo
„Dwójna nula“.
Architekt Kastletwarc so dodźiwać nje-
móže. Znowa a hišće raz slědujetej jeho wóčce wone krótke linki na wobrazowce. Poražaca to e-majlka: „... dyrbimy Wam zdźělić, zo Wam požadanu specialnu družinu škleńcy hižo dodawać njemóžemy ...“ Kastletwarc čita něšto wo „sankcijach Europskeje unije“ a zo z tuteje přičiny „nuznje trěbne surowizny wjace k dispoziciji njejsu“ ...
Bohuwěr Kastletwarc spyta so zhrabać. Wjeršk jeho dotalneho skutkowa-
nja jako architekt ma so z tym do ničeho zhubić? Kajka bě to genialna ideja: serbsku wědomosć z ćmoweje komorki do swětła dnja wjesć! A wón je wubědźowanje architektow za Serbski centrum wědy na Lawskim arealu dobył! Jako přiwisnik najwjetšeje transparency měješe jasne předstawy wo tym, kak by skutkowanje w Serbskim instituće přistajenych wědomostnicow a wědomostnikow do praweho – haj – do swětła stajiło. „Wědomosće so dótknyć“ rěkaše jeho hesło. Z tutymi třomi słowami je so na puć podał, zo by mjez institutnikami zwjazkarjow našoł.
wudospołnjeć. A tak mudrosće wučenych, zrozumliwje sformulowane, do ludu słać. Samo na sebi hodźi so to z kóždejžkuli messengerowej słužbu kombinować. „Ně, ně a hišće raz ně!“ społnomócnjena na swojich zastarskich nahladach wobstawa.
Njejapcy pak jej diskusija w instituće do myslow přińdźe. Tam su dźěłowe městna za wulkej škleńcu „městno pod słóncom“ mjenowali. A něchtó bě wumóžacu mysličku zrodźił: Sobudźěłacy techniki a zarjadnistwa dyrbja wšědnje na swojim dźěłowym městnje być. „Njech woni do běrowow za škleńčanej fasadu zaćahnu! Potom móža wědomostnicy woměrje swój stary škórń dale pěstować“, dr. dr. No-Chcu Widźeć-Być architektej wuslědk woneho rozjimanja přišepta. „To zda so mi jara zhniły kompromis“, rjekny Bohuwěr Kastletwarc. Přetož tak chětře so wón njetuli. Wšako nochce ničo snadnišeho, hač serbskej wědomosći k transparency dopomhać. Znajmjeńša wotwonka. A poněčim zamó społnomócnjenej wutrobu za to zhrěć, zo so wona, a z tym cyły institut, předstawy wo Starej póstowni jako woborny hród serbskeje wědomosće wzda. Tam su składy archiwa lěpje zaměstnjene.