W Chróšćanskej šuli „Jurij Chěžka“ su šulerjo njedawno domchowanku swjećili. Tak přińdźe tamniši wosadny farar Měrćin Deleńk k nim a je z nimi nyšpor swjećił. Dźěći pak su program předstajili. Rjany to nazymski wjeršk, hdyž płody z polow a zahrodow zběramy a so za žně dźakujemy.
Foto: Feliks Haza
Kak ze žita muka nastawa a z njeje chlěb? Čehodla njehodźi so chlěb direktnje nad wohenjom pjec? Na tejle a dalše prašenja su šulerjo na projektnymaj dnjomaj w Čornochołmčanskim Krabatowym młynje wotmołwu dóstali.
Tych filmow w serbskej rěči a ze serbskej tematiku njeje mało. Nahrawali su tajke za čas NDR – mjez druhim w režiji njeboh dr. Tonija Bruka –, tež hišće po lěće 1990. Zwjetša su to dokumentacije wo stawiznach a ludowej kulturje Serbow a wo Łužicy. Na Choćebuskim filmowym festiwalu su wone w sekciji „Heimat – Domownja – Domizna“ minjene lěta přeco widźeć byli – krótke a dlěše, starše a nowe.
Nowowutworjena syć „Łužycafilm“ so jara prócuje, serbskim produkcijam nowy wotmach a impulsy dawać. Přeco pak hišće něšto faluje – tajki porjadny dołhi hrajny film w serbskej rěči. Ideje za to su, ale nadźija, zo tajki w blišim času nastanje, njeje wulka. Hišće njeje tón čłowjek namakany, kiž by za tajki film prawu mysličku měł a tež scenarij napisał.
Něhdźe 200 hudźbnych nahrawanjow – su to wobdźěłanja serbskich spěwow a swójskich kompozicijow na serbskorěčne teksty – je mjeztym 65lětny spěwar, hudźbnik, komponist a producent Matthias Kießling dotal za delnjoserbski rozhłós sćelaka RBB a hornjoserbski rozhłós MDR produkował. Šwarna ličba to titulow, kotrež móžemy w serbskim rozhłosu słyšeć.
Awtorka Lana Bastašić powěda w swojej knize „Uhvati zeca“ (Dosahń zajaca) wo přećelstwje dweju holcow před pozadkom zańdźenosće Juhosłowjanskeje.
Nimo w němskej literaturje znatych awtorow, kaž Saše Stanišića, wěnuja so tež knihi, spisane w bkms (němska skrótšenka za bosnisko-chorwatsko-montenegrosko-serbisku rěč, prjedy serbochorwatšćina) temje adolescenca. W srjedźišću tak mjenowanych coming-of-age-powědkow steja młode wosoby a jich přechod do swěta dorosćenych. Čitarjam a čitarkam stawiznički pomhaja so ze swójskimi začućemi rozestajeć a je lěpje zrozumić, ale tež procesy reflektować, kotrež wjedu k přisłušnosći a připóznaću w jednej abo we wšelakorych towaršnosćach. Wusko zwjazane su wone z tradicijemi žanrow kubłanskeho romana (Bildungsroman), wuwiwanskeho (Entwicklungsroman) kaž tež swójbneho romana.
Njedźela, 15. awgusta 2021
Běše hižo popołdnju po štyrjoch, jako docpěch z awtom Starogard Gdański. W zwisku z kašubskej wustajeńcu Serbskeho muzeja so na njón dopomnich. Wonkownje wupadaše kaž kóžde druhe pólske město: rondele, žołte markěrowanje, pisane wabjenja a trochu hinak rjadowany wobchad. Běch mjeztym hižo dlěje hač wosom hodźin po puću był.