Wot toho časa, zo sym čitać móhł, sym poprawom z fotami Ericha Schutta wotrostł. Staršej běštaj doma we Wětošowje nowinu Lausitzer Rundschau abonowałoj, a jako prěni fotograf a fotoreporter tehdyšeje nowiny SED w Choćebuskim wobwodźe běch fota Ericha Schutta nimale wšědnje w nowinje wuhladał. Wone wotpopadnychu zaćišće z łužiskeho hórnistwa a energijownistwa runje tak kaž z ratarstwa w bjezposrědnym susodstwje wulkich milinarnjow a brunicowych jamow. Tehdy hišće njewědźach, zo pochadźa po wšej Łužicy znaty fotograf z mojeho domizniskeho města, zo běše wón w dźensa tam hišće wobstejacej Petzoldojc „Błótowskej drogeriji“ powołanje fachoweho drogista nawuknył. Tute wopokaza so jako wuchadźišćo za pozdźiše skutkowanje jako fotografa wulkeje łužiskeje nowiny a wobrazoweho chronista žiwjenja předewšěm w dwurěčnej Łužicy. W septembrje 1953 bě pola Lausitzer Rundschau jako fotograf dźěłać započał, w lěće 1994 poda so na wuměnk.
22. nazymnika 1963 wopyta nowy prezident Zjednoćenych statow Sewjerneje Ameriki (USA) John Fitzgerald Kennedy w zwjazkowym kraju Texas wulkoměsto Dallas. Cyły swět bě nastróženy, hdyž ludźo z rozhłosa zhonichu a w telewiziji widźachu, kak bu prezident najmócnišeho kraja swěta při jězbje we wotewrjenym awće wot atentatnika zatřěleny.
Ameriski atentatnik bu zajaty, ale potom wot dalšeho muža zatřěleny, kotryž chcyše pječa prezidenta wjećić. Pozadk atentata bu tak zakryty. Ludźo žarowachu w mnohich krajach wo młodeho sympatiskeho prezidenta USA a njemóžachu sej předstajić, zo so tajke złóstnistwo tam stanje.
25. nazymnika 1948 zemrě w čěskim Varnsdorfje serbski narodny wuměłc, mišter serbskeje hudźby a wučer Bjarnat Krawc. Wón bě so ze swójbu w nazymniku 1945 do čěskeho namjezneho města přesydlił, hdźež běchu jim přećeljo bydlenje poskićili. Při bombardowanju Drježdźan 13. februara 1945 bu Krawcec bydlenje a jeho archiw kompozicijow zničenej.
Na kromje Varnsdorfa bu sławny hudźbnik w swójbnym rowje pochowany. Jeho mandźelska Alma bě hižo lěto do njeho tule pochowana. Pozdźišo namakaštej tež jeho dźowce, dźiwadłowa spěwarka Marka Krawcec-Rawpowa 1947 a młódša, grafikarka Hanka Krawcec 1990 tule swój wěčny wotpočink.
Witajće, w Ludowym nakładnistwje je nowostka wušła, a to klasikar na polu dźěćaceje literatury – wuměłska bajka Theodora Storma „Mały Huzolak“ (Der kleine Häwelmann). Mały Huzolak njemóže sej wusnyć. Prosy mać, zo by kolebku tam a sem storkała. Tola wona hižo spi. Hólčec leži w swojim łóžku a tyka jednu nóžku kaž stołp dowysoka. Swojeje małeje košulki so sleče a přičini sej ju kaž płachćičku při palčiku. Cymplej košulki wozmje do rukow a póčnje z wobeju licow duć. Měsačk to widźo sćele swětłu pruhu, po kotrejž pjerach ze jstwy wujědźe. Započina so rjana jězba, kiž wjedźe hólčeca po městačku a lěsu hač k hwězdam. A kak so skónči? Po tym zo bě Huzolak samo měsačkej přez nós zjěł, mějachu wón a wšě hwězdy na njebju syte a hasnychu swoje swěcy. Tež słónčko, kotrež z morja schadźeše, njeda sej zadźerženje lubić a ćisny kadličku scomt łóžkom do morja. Na zbožo pak bu wuchowany. Z ilustracijemi Ingeborg Meyer-Rey skulojći so klasikar, kiž je někotremužkuli z časa dźěćatstwa znaty.