Hdyž wuměłča praji: „Njejsym před dołhimi lětami wustajeńcy dla molowała, ale zo bych słowjanske zynki, kotrež su tam klinčeli, zapopadnyła. Wjeselu so, zo su mi wobrazy zmóžnili, swoje wuprajenje ludźom sposrědkować.“ Z tajkich słowow rěči hłuboka lubosć k Łužicy, k regionej, kotryž běše čěskej molerce Alenje Čermákovej serbski kraj. Wčera před 95 lětami, 28. februara 1926, so wona w Praze narodźi, w lěće 2009 wona zemrě.
Mjez mnohimi słowjanskimi wuměłcam, hač běchu to Čech Ludvík Kuba, Słowjenc Ante Trstenjak, Polak Jerzy Cieslak – mužojo –, je wona swojorazna wusahowaca wosobina. 1976 bu na Zasłužbnu wuměłču ČSSR pomjenowana.
„Mać Europa“ je hesło lětušeho 18. filmoweho festiwala Nysa (FFN). Jeli wobstejnosće to dowola, chce jón wuhotowace towarstwo Kunstbauerkino wot 18. do 22. meje jako prezencne zarjadowanje přewjesć.
Wulke Hendrichecy (SN/bn). Festiwalne hesło wotbłyšćuje lětsa jasnje politiske wusměrjenje NFF. „Fokusěrujemy so na to, štož Europjanow zwjazuje – na korjenje europskeje ideje, što Europu dźensa wučinja a kak móhł jeje přichod wupadać. NFF steji jako trojonarodne zarjadowanje wot wšeho spočatka za wotewrjenu, socialnje sprawnu a tolerantnu Europu. Rozdźělne bohatstwo, demokratiske deficity a nacionalistiske zmyslenje pak tule wiziju wohrožeja. Chcemy so z festiwalom mjenowanym aspektam zbližić a tak zesrjedź Europy towaršnostnemu diskursej polěkować“, w zdźělence Kunstbauerkino rěka.
„Jednorěčny habitus němskeje towaršnosće zajimy awtochtoneje mjeńšinoweje rěče do prašenja staja – Linguistic landscapes w ,stolicy‘ Serbow Budyšinje“ („The monolingual habitus of German society challenging the interests of an autochthonous minority language: Linguistic landscapes in the Sorbian ,capital‘ of Bautzen/Budyšin“, – tak rěka titul jendźelskorěčneho nastawka dr. Heika F. Martena, kotryž bě wušoł we wědomostnym časopisu Apples – Journal of Applied Language Studies 2019. W artiklu awtor wuslědki studije w sprjewinym měsće předstaja.
Marten je w Berlinje wotrostł a studował, wo gelšćinje w Šotiskej a samišćinje w Norwegskej promowował a w lěće 2016 knihu wo rěčnej politice „Sprach(en)politik“ pisał. Tučasnje nawjeduje informaciski center Němskeje akademiskeje słužby za wukraj (DAAD) za Estisku, Letisku a Litawsku w Rize. Cordula Ratajczkowa je so z Heikom F. Martenom wo jeho přepytowanju w Budyšinje rozmołwjała.
Serbski folklorny ansambl Wudwor ma hižo přez lěta wustojneho wuměłskeho nawodu Kornela Kolembusa. Milenka Rječcyna je so z choreografom, rejwarjom a rejwanskim wučerjom rozmołwjała.
Móžeće rejwarjam a rejwarkam Wudworskeho ansambla (SFAW) tuchwilu scyła někajki trening poskićić, snadź digitalnje?
K. Kolembus: Smój z mandźelskej, kotraž ze mnu zhromadnje Wudworčanow trenuje wo tym rozmyslowałoj, ale so přećiwo zwučowanju z pomocu widejow rozsudźiłoj. Přičina toho je zawěsćenje. Štó zaruča chorobny pjenjez, hdyž rejwarki a rejwarjo doma trenuja a so při tym zranja?
Kotre pokiwy dawaće čłonam, zo bychu w treningu wostali?
K. Kolembus: Wěm, zo woni wěste zwučowanja sami činja. Poručam pak jim, tež wjele so wonka hibać, trochu běhać abo ... drjewo kałać. To spožča wutrajnosć a myški.
Poprawom chcychu Wudworčenjo loni 40. jubilej wobstaća swojeho ansambla woswjećić. Kajke su aktualne plany?
K. Kolembus: Loni njejsmy swjećić móhli a lětsa njebudźemy swjećić, ale orientujemy so na lěćo 2022. Hač tomu potom tak budźe, pokaza wuwiće koronapandemije.
Budyšin (SN/bn). Hornjołužiska Caritas a zwjazk „Budyšin wostanje pisany“ žadatej sej ze zhromadnej nowinskej zdźělenku, tuchwilny model podpěry za připućowarjow wobchować. „Poradźowanske móžnosće za migraciske klientstwo prewentiwnje sylnić mamy za winowatosć komunow. Wobstejace struktury funguja a měli so wobchować. Žadamy sej tuž wot komunow kaž tež wot Swobodneho stata Sakskeje, eksistowace poradźowanja dale financować. Krótšenja w tym wobłuku móhli k tomu wjesć, zo so jasnje wjetši podźěl wobydlerkow a wobydlerjow z migraciskim pozadkom w kriminaliće abo konsumje drogow potepi. Nimo toho přiběra riziko bjezdomnosće.“
Aktualnje přewjeduje Caritas tydźensce něhdźe 40 poradźowanjow. Podobnu pomoc skići towarstwo Witajće do Budyšina, kotrež něhdźe 25 poradźowanjow wob tydźeń přewažnje čestnohamtsce organizuje. Serwis měri so na wšitkich připućowarjow z „perspektiwu dowolnosće trajneho přebytka“.
Dešno (SN/CoR). Prěni raz chce Domizniski muzej Dešno w lěću bajkowy festiwal zarjadować. Nawodnica muzeja měješe hižo dawno ideju, „kotraž pak dyrbješe najprjedy raz prawje zrawić“, kaž to jeje sobudźěłaćerka Kathrin Šwjelina na naprašowanje SN zwurazni. Loni bě spěchowanske towarstwo muzeja próstwu wo spěchowanje „Słowjanskeho bajkoweho festiwala“ we wobłuku idejoweho wubědźowanja „Kulturna domizna Łužica“ braniborskemu ministerstwu za wědomosć, slědźenje a kulturu zapodało.
Festiwal je jedyn ze 24 projektow, kotrež su z dohromady 145 próstwow wuzwolili a kotrež z 9 400 eurami podpěruja. „Mějachmy plan B za mjeńše zarjadowanje, ćim bóle so nětko wjeselimy, zo móžemy woprawdźe z wjacorymi wuměłcami něšto rjane na nohi stajić“, Šwjelina wuzběhny. Wona widźi předewzaće zdobom jako dźěl wulkeho projekta „Hódnoćenje imaterielneho kulturneho namrěwstwa Delnjeje Łužicy w němsko-serbskim konteksće“.