Wo knihach a kniharni (08.09.23)

pjatk, 08. septembera 2023 spisane wot:

Dźens tydźenja wotewri so w Dešnje rěčne hnězdo k wožiwjenju delnjoserbšćiny. Serbske Nowiny wězo wo tym hnydom póndźelu rozprawjachu a na foće dźerži nawoda pilotoweho projekta „Zorja – serbska imersija za dorosćonych“ Nowy Casnik w rukomaj. Zwurazni so z tym nadźija, zo měli kursisća prawje bórze delnjoserbski tydźenik čitać (móc). W běhu kursa wšak stejitej tež čitanski kružk a samo zaběra z delnjoserbskej literaturu na programje. Tuž móžu wobdźělnikam, jich njemaćernorěčnym trenarjam a (zdźěla) maćernorěčnym mentoram cyle čerstwu lekturu doporučić: najnowšu Pratyju.

Twórba jako dupa w cyrkwi

štwórtk, 07. septembera 2023 spisane wot:

Mjezynarodnosć skutkuje z myslemi za zrozumjenje mjez ludźimi

Claudija Zanaga z italskeho Carrera je ze swojej temu „Rozmysluj wo sebi“ wopytowarjow k tomu pohnuła, wo swójskim pochadźe rozmyslować.

Móhli rjec, zo je kóždy hižo jónu po antice pućował, na šuli, w bibliotece, w cuzym kraju abo na hinaše wašnje. Cyle blisko stupi nam wona tuchwilu w Miłočanskej skale „Při Krabatowym kamjenju“. Ukrainski wuměłc Volodymyr Kochmar předstaji tam Centawra. Ze zornowca wurězbowane stworjenje je dźělene. Prědni ma podobiznu čłowjeka a pokazuje na swójske „Ja“. Zadni dźěl pak je zwěrjeći, předstajacy animalisku stronu čłowjeka. Zajimawe na twórbje je, zo stejitej dźělej z małym wotstawkom wot so zdalenej, nic pak tajkim, zo by so wobhladowar přez škałobu tłóčić móhł. „Smy wšitcy dźěleni. Zaměr pak je, animaliski dźěl za sobu wotstajić, wšědnje trochu wjace“, wuměłc rjekny. Volodymar Kochmar bě druhi króć w Miłoćicach, tónkróć z wosebitej wolu ukrainskeho knježerstwa, zo by njesł tamniše kulturne herbstwo do swěta.

Hra z rěčomaj

štwórtk, 07. septembera 2023 spisane wot:
Lipšćanske nakładnistwo poetenladen je z wudawaćelom noweje zběrki „innen bröckelt die unerhörte schicht“ z poeziju Měrany Cušcyneje. W njej rozestaja so awtorka z prašenjom, što je so pozhubiło abo što hrozy so pozhubjeć. Zdobom wobkedźbuje wšědne situacije „w susodstwje serbskeje a němskeje rěče“ runje tak kaž „njewšědne wosebitosće dwurěčnosće“. Na wjacezmyslne a humorne wašnje sej basnica z rěču hrajka a słowa do překwapjacych zwiskow staja. Zběrka wopřijima tež někotre serbskorěčne basnje, wjacore teksty su łužiskim wuměłcam a spisowaćelam wěnowane .

Dwójny jubilej kulturneho herbstwa woswjećili

štwórtk, 07. septembera 2023 spisane wot:

Drježdźany (CŠ/SN/bn). Składnostnje 20. róčnicy schwalowanja konwencije wo škiće UNESCO – imaterielneho kulturneho herbstwa swěta (IKH) je sakska mi­nisterka za wědomosć, kulturu a turizm Barbara Klepsch (CDU) předwčerawšim swjedźenske zarjadowanje w Europskim centrumje wuměłstwow Hellerau wuhotowała. Zdobom swjećachu 10. róčnicu přistupowanja Němskeje mjenowanej konwenciji. Mjez přeprošenymi hosćemi bě tež serbska delegacija, wšako su wot lěta 2014 „Swjedźenje a nałožki łužiskich Serbow w kołoběhu lěta“ do zwjazkoweje lisćiny IKH zapisane.

Barbara Klepsch wuzběhny ze swojimi witanskimi słowami mnohostronskosć kulturnych formow w Sakskej a dźakowaše so přitomnym nošerjam za jich skutk, herbstwo hajić a pěstować: „Konwencija je imaterielnym kulturam Němskeje po cyłym swěće widźomnosć spožčiła a čiłu diskusiju wo našim kulturnym sebjezrozumjenju zbudźiła. Jubilej bě nam tuž přiležnosć, ludźi, kotřiž su takrjec aktiwni nošerjo tohole namrěwstwa, hromadu wjesć a so jim za jich často čestnohamtske skutkowanje dźakować.“

„To běštej mi wulka česć a zbožo“

srjeda, 06. septembera 2023 spisane wot:

Lubina Žurec-Pukačowa je 27 lět chór „Łužyca“ nawjedowała

Znate je, zo su wosebje w lětach po 1945 Serbja z Hornjeje Łužicy wožiwjenje serbskeho žiwjenja w Delnjej Łužicy podpěrali. Serbske wučerki a wučerjo z Kamjenskeje a Budyskeje kónčiny běchu ći, kotřiž su wot lěta 1952 wuknjacych na nowozałoženej Serbskej wyšej šuli w Choćebuzu wuwučowali. Jurij Pěčka, Jurij Wrobl, Marja Rječkec, Alfred Simon, Józef Frencel, Korjenkec bratraj, Jurij Šołta, Bejmakec bratraj a dalše mjena za to steja.

Runje tak su młode serbske wučerki a wučerjo z Hornjeje Łužicy w delnjołužiskich wjesnych šulach dźěłali a tu wosebje w 1950tych lětach započatki serbskeje wučby spěchowali. Z tym su mjena Mikławša Krawca, Bena Pěčki, Bjarnata Rjentša a mnohich dalšich zwjazane. Tež w kulturnym wobłuku bě pomoc z Hornjeje Łužicy přišła. Na přikład je Gerat Hantška z Brěmjenja (Brehmen) něšto lět redakciju Noweho Casnika nawjedował. A za čas NDR je Janka Cyžec (dźensa Rögnerowa) z Budyšina wjele lět Delnjoserbski dźěćacy chór nawjedowała.

Nowi elewojo činohrajneho studija

srjeda, 06. septembera 2023 spisane wot:
Bernadet Schneiderec, Ole Schmidt a Aquina Žurec (wotlěwa) tworja w jubilejnej hrajnej dobje 2023/2024 w lěće 1963 załoženeho Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła cyłk elewow činohrajneho studija. Dwěmaj nowačkomaj je Budyske jewišćo wšo druhe hač njeznate: Schneiderec a Schmidtej je kročel takrjec direktnje z Młodźinskeho dźiwadła Serbskeho gymnazija Budyšin (SGB) dosć krótka. Žurec chce so lěto po maturje na SGB, nawróćiwši so z „wotkrywanskeje wuprawy do wulkeho swěta“ do domizny, nětko „z deskami swěta“ zeznajomić. Foto: Anna Měrćinowa

„Mór a lubosć“

srjeda, 06. septembera 2023 spisane wot:
„Mór a lubosć – 1420 załožene Chróšćanske Bratstwo swjateho Bosćana: Dźiwadłowa hra, swjatočnosće a wustajeńca | 1420 in Crostwitz gegründete Sebastiansbruderschaft: Theaterstück, Festlichkeiten und Ausstellung“ rěka nowa, wot Towarstwa Cyrila a Metoda wudata dwurěčna kniha, dokumentowaca inscenaciju a swjatočnosće składnostnje 600lětneho wobstaća Bratstwa swj. Bosćana. Přinoški spisachu Tadej Šiman, Beno Bělk a Jurij Špitank kaž tež zdobom za zhotowjenje zamołwity Rafael Ledźbor. Na předań je pola Chróšćanskeho časnikarja, w Pančičanskej apotece a w redakciji Katolskeho Posoła.

Stara hudźba w starej muriznje

srjeda, 06. septembera 2023 spisane wot:

Na třoch njedźelach we wječornej hodźinje steji w Budyskej tachantskej cyrkwi třidźělny rjad duchowneje komorneje hudźby na planje. Dźens tydźenja zahaji jón ansambl Nusmido z Halle nad Solawu, kiž je na interpretaciju srjedźowěkowskeje sakralneje hudźby hač k renesansy wusměrjeny.

Lubujemy a wobdźiwujemy stajnje znowa přewšo nadobne gotiske katedrale. Jich stołpy daloko do wyšin sahaja a dušu a ducha do njebjeskich sferow pozběhuja. Srjedźowěkowska architektura wužaduje sej wjele respekta a z tym wulku česćomnosć. Tola kajka hudźba so we wonej dobje, před někak tysac lětami, pěstowaše? Na spočatku steješe jednohłósna gregorianika. Kak so wona dale wuwi, a to do wjacehłósnosće hač k wuměłskej harmoniji renesansy, pokaza ansambl w Božim domje, kotrehož zakładny kamjeń bu w tejle dobje kładźeny. Zo pak bychu přitomni so lóšo zanurić móhli, poda farar Wito Sćapan krótki zarys do tehdyšeho politiskeho połoženja.

Wjace požadarjow hač je městnow

wutora, 05. septembera 2023 spisane wot:

Miłoćicy (SN/MiR). Wosom wuměłcow je na lětušej 17. mjezynarodnej rězbarskej dźěłarničce w Miłočanskej skale dźěłało. Wopytowarjo finisaže su zašłu njedźelu dožiwili, kak twórby, zaměstnjene do přirodnych strukturow ležownosće „Při Krabatowym kamjenju“ skutkuja. Dohlad do tworjenja dóstachu wopytowarjo w ramiku wustajeńcy fotografijow, kotrež běchu čłonojo skupiny „Fototreff“ Wojerowskeho towarstwa pomoc susodstwu w běhu dźěłarnički zhotowili a wustajili. „Za nas skići tale městnosć přewšo powabne motiwy“, rjekny nawoda skupiny Georg Vesper, „tuž smy hižo wospjet tu přebywali, a lětsa finisažu dokumentujemy.“

Redakcija našeho wječornika: Milan Pawlik

wutora, 05. septembera 2023 spisane wot:

Do redakcije Serbskich Nowin loni nazymu zastupiwši je Milan Pawlik započał, sej cyle staru wosobinsku žiłku znowa wotkryć. Hižo na šuli běše jemu najlubša zaběra, w serbšćinje a němčinje při pisanju nastawkow swoje myslički do logiskeho a formalneho porjadka přinjesć. Najprjedy pak wjedźeše jeho puć po maturje 1991 na tehdom hišće „Serbskej rozšěrjenej wyšej šuli“ do Ratingena blisko Düsseldorfa. Milan bě so za ciwilnu město wojerskeje słužby rozsudźił a dźěłaše jako pomocny hladar w geronto-psychiatriskej chorowni. Po tym so do Berlina poda. Multikulturna metropola inspirowaše młodeho Serba, formy wosobinskeho wuměłskeho wuraza wuspytować. To so wosebje w molerstwje a rysowanju kaž tež na polu grafiki a elektroniskeje hudźby na kompjuteru stawaše. Swoje žiwjenje financowaše z dźěłom w domjacym zastaranju chorych.

Serbska debata

nowostki LND