Wulke Zdźary. Nalětni koncert wuhotuje Slepjanski serbski folklorny ansambl sobotu, 18. apryla, w cyrkwi we Wulkich Zdźarach. Započatk je we 18 hodź. Zastup je darmotny, dary pak su witane. Syć za serbsku rěč a regionalnu identitu Zari kaž tež Załožba za serbski lud koncert podpěrujetej.
W narodnej drasće na bal
Ćisk. Ćišćanska serbska rejwanska skupina přeprošuje jutře, sobotu, na mjeztym dźesaty bal w narodnej drasće. Wón započnje so w 19 hodź. w hosćencu „K zelenemu wěncej“. Zastup płaći wosom eurow. Někotre zbywace zastupne lisćiki hišće maja. Přeprošeni su wšitcy, kotřiž chcedźa k dujerskej hudźbje rejwać. Žony njech so narodnu drastu – wšojedne z kotreho regiona – wobleku, to pak njeje wuměnjenje.
Dźeń měšćanskeho lěsa
Worklecy (JK/SN). Dźakowano dobremu pjenježnemu połoženju móže Worklečanska gmejna lětsa inwesticije w cyłkownym wobjimje 2,4 milionow eurow přewjesć. Tole zdźěli wjesnjanosta Clemens Poldrack (njestronjan) wčera na posedźenju gmejnskeje rady. Ćežišćo wostanje dale wohnjoškitne wuhotowanje tamnišeje wyšeje šule.
Pančicy-Kukow (SN/MWj). Wobswětowa a wučbna zahroda Křesćansko-socialneho kubłanskeho skutka w zahrodźe klóštra Marijina hwězda w Pančicach-Kukowje zahaji njedźelu, 26. apryla, swoju lětušu sezonu. Wot 14 hodź. su wopytowarjo na zabawne a wotměnjawe popołdnjo přeprošeni. Koncert Kamjenskich muzikantow Pastwineje hory, nalětnje wiki z poskitkom rostlin za balkon, terasu a zahrodu kaž tež zaběry za dźěći lubja rjane dožiwjenje za cyłu swójbu, rěka w přeprošenju CSB. Tež klóšterski wobchod budźe wočinjeny a hłódny a lačny nichtó wostać njetrjeba.
Radwor (SN/MkWj). Tójšto mjerzanja měješe Radworska wjesnjanostka Madeleine Rjenčowa jutry w Radworju: Wona bě so dobrowólnym pomocnikam přidružiła, kotřiž kóždolětny nawal hosći rjaduja. W prěnim rjedźe dźe wo to, awta na přihotowane parkowanišća wodźić, mały popłatk zběrać a tomu zadźěwać, zo ludźo swoje awto cyle jednorje při dróze wotstaja, hdźež hnydom křižerjo nimo přińdu. Ludźo reaguja přiběrajcy lózysce a agresiwnje na pokiwy rjadowarjow, wjesnjanostka minjenu srjedu na posedźenju Radworskeje gmejnskeje rady rozprawješe. Přiwšěm su z ličbu wopytowarjow poprawom spokojom: Něhdźe 2 000 hosći su lětsa zličili. Wuraznje dźakowachu so tež radźićeljo dobrowólnym pomocnikam, kotřiž jutrowničku swój čas za porjad a wěstotu wopruja.
Po lońšej maturje na Serbskim gymnaziju w Budyšinje je Nukničanka Hana Nukec žiwjenje na juhozapadźe Europy zeznała: Hač do januara dźěłaše wona w Barcelonje w mjezynarodnej pěstowarni. W kosmopolitiskej stolicy regiona Katalonskeje njeje jenož pilnje španišćinu wuknyła, ale tež dožiwjała, kak Katalanojo za swoju rěč a kulturu wojuja. W tym je 18lětna wjele paralelow ze Serbami spóznała, najebać to, zo je Katalanow wjele wjac hač Serbow. Potom je z přećelku ze Španiskeje do Marokka lećała, sej krótkodowol w Marakešu popřała a tamniše žiwjenske wašnje zeznała. W februaru a měrcu poby zaso w Španiskej, tón raz w Sevilli a Andaluziskej a chodźeše na kurs španišćiny. Nětko Hana Nukec hač do kónca meje w redakciji Serbskich Nowin (SN) dźěła. Nastork je wot Celiny Knopec dóstała, kiž bě jej wo swojich nazhonjenjach w teamje SN powědała.
Mylnje wobrazy nahich pokazali
Berlin/Slepo. Wužiwanje zešiwka z wobrazami nahich muži při splažnym kontakće, kotrehož dla je nawoda Slepjanskeje wyšeje šule Jan Hrjehor projekt 9. lětnika hižo prěni dźeń přetorhnył, bě misnjenje, kotrež nošer „Socialistiska młodźina Němskeje – Sokoljo“ wobžaruje. Zwjazkowa předsydka Micki Börchers rjekny, zo běše zešiwk mylnje mjez materialijemi za paslenje.
Domowina ma nowy design
Wojerecy. Nowu webstronu Domowiny stej nawodnica za wizuelnu komunikaciju a design, Veronika Bjarš, a nowinska rěčnica Domowiny, Božena Šimanec, wčera we Wojerecach předstajiłoj, hdźež zastupjerjo župow a čłonskich towarstwow z předsydu Dawidom Statnikom wuradźowachu. Wot zašłeje wutory přistupna strona je po słowach Veroniki Bjarš dalewuwiće wobstejaceho designa.
Dobyćerjow wuznamjenili
Wobchadna straža Budyskeho wokrjesa wukonja wažne dźěło za wěstotu w nadróžnym wobchadźe – předewšěm na dobro dźěći. Jeje přichod pak je wohroženy, jeli problem njerozrisaja, kiž budźe bórze akutny.