Šoferka smjertnje znjezbožiła
Delni Wujězd. Tragiski wukónc měješe wobchadne njezbožo wčera popołdnju pola Delnjeho Wujězda. 49lětna wodźerka Audija chcyše na B 156 před njej jěducy VW přesćahnyć. Při tym zrazy do dweju napřećo přijěduceju nakładneju awtow a do VWja. 49lětna so tak ćežko zrani, zo hišće na městnje njezboža zemrě. 47lětna wodźerka VWja a dwaj sobujěducaj so ćežko zranichu.
Wojerecy (AK/SN). Kompjuterowy muzej Konrada Zuseho we Wojerecach wostanje hišće hač do kónca awgusta za wopytowarjow wočinjeny. Wot septembra budu jenož hišće skupinske wodźenja móžne. Tole zdźěli wčera předsyda rady załožby muzeja Steffen Markgraf. „Přihotujemy rozpušćenje załožby.“
Pozadk su masiwne pjenježne starosće muzeja. Město swoju kóždolětnu přiražku 25 000 eurow wot lěta 2027 hižo njepłaći. Z tym muzej tež žane spěchowanje kulturneho ruma hižo dóstać njemóže. Tež Wojerowska bydlenjotwarska towaršnosć swoju přiražku we wobjimje 110 000 eurow cofnje. Po měnjenju Markgrafa njeje žaneje druheje móžnosće hač muzej zawrěć. Šesćom dźělnje přistajenym sobudźěłaćerjam ke kóncej lěta wupowědźa, takle postupuja tež nastupajo zrěčenja za telekomunikaciju a za rjedźenje.
51 Sokołkow a Sokołow sportoweho towarstwa Sokoł Ralbicy/Hórki je so w juniju do Čěskeje podało, hdźež wobdźělichu so w měsće Spálené Poříčí na 61. sportowej wuměnje. Hižo dlěje hač 20 lět wobsteji zdobom partnerstwo mjez tymle městačkom, kiž leži na zapadźe Čěskeje něhdźe 25 kilometrow južnje Plzena, a gmejnu Ralbicy/Róžant.
Po pjatkownym přijězdźe zetkachu so spřećelene swójby doma abo w korčmičce při sportnišću TJ Sokol Spálené Poříčí, zo bychu so wo najnowšich podawkach w Čěskej a we Łužicy rozmołwjeli. Sobotu dojědźechu sej wšitcy zhromadnje do města Blatná, kotrež leži něhdźe 20 kilometrow sewjernje Strakonic. Tam wobhladachu sej hród Blatná. Hród z kapałku, kotryž je w priwatnym wobsydstwje, bě w 13. lětstotku nastał. Jón wobdawa rjana wulka jendźelska zahroda ze stolětnymi štomami. Tam pasu so skludne dańki, kotrež móžachu dźěći a dorosćeni picować.
Wutwar čary pospěšić
Berlin. Zapósłanc Sakskeho krajneho sejma Marko Šiman (CDU) wobdźěli so dźensa na wuradźowanju frakcije přesahowaceho parlamentariskeho kruha pod hesłom „Elektrifikacija železniskeje čary Drježdźany–Zhorjelc“ w Němskim zwjazkowym sejmje. Interfrakcionalny kruh staj zapósłancaj zwjazkoweho sejma Florian Oest (CDU) a Kathrin Michel (SPD) załožiłoj. Zaměr je, wutwar čary pospěšić.
Nowe prawidła w kupjeli
Budyšin. Wot spočatka lěćnych prózdnin płaća w Budyskej Sprjewinej kupjeli nowe prawidła. Dźěći pod dźewjeć lětami smědźa jenož zhromadnje z dorosćenym do kupjele. Nimo toho smě personal płuwanske kmanosće přepruwować. Z tym ma wopyt w kupjeli za hosći wěsćiši a přijomniši być. Zdobom je kupjel zaso dopołdniši tarif zawjedła.
Dźěła derje pokročuja
Budyšin (CS/SN). Šoferow, kotřiž minjeny štwórtk z Budyšina do směra na juh jědźechu, je policija na Nowosólskej dróze při nadróžnej mištrowni přez jeje dwór dirigowała. Přičina bě wulka policajska kontrola. Cil bě, přepruwować, hač su šoferojo jězdźenja kmani. Runočasnje su přichodni drogowi specialisća w praksy nazhonjenja zběrali. 36 nowačkam na tymle polu běchu do toho w Budyskej policajskej šuli teoriju sposrědkowali. Nětko mějachu woni swoju wědu w praksy nałožować.
Wojerecy. Rěčna motiwatorka w župje „Handrij Zejler“ Marija Šołćic přeprošuje na lěćny poskitk w dwěmaj dźělomaj. Wutoru, 14. julija planuje wona dwójce zarjadowanje, w kotrymž zhotowjeja wobdźělnicy serbske smoothije, a to wot 14 do 15.30 hodź. abo wot 16 do 17.30 hodź. we Wojerowskim Domowinskim domje. Druhi dźěl je zelowe wuchodźowanje z pedagogowku za hojace rostliny a zela Reginu Krawcowej pjatk, 17. julija, wot 17 do 19 hodź. Zajimcy zetkaja so při busowym zastanišću w Koćinje. Woni so njech hač do 13. julija pod telefonowym čisłom 03571 601613 abo e-mailnje pod přizjewja. Wobdźělenje na woběmaj zarjadowanjomaj płaći sydom eurow.
Zhromadnje spěwać
Budyšin. Zwjazk serbskich spěwarskich towarstwow přeproša na dalše zhromadne spěwanje. A to wutoru, 7. julija, we 18 hodź. w chórowej rumnosći Serbskeho ludoweho ansambla. Wšitcy zajimcy su wutrobnje witani.
Kulow (AK/SN). W Kulowskim dźěćacym domje Swjateje Marije w nošerstwje katolskeje wosady su ličbu hortowych městnow wot šulskeho lěta 2026/2027 znižili. W lěće 2022 wot krajneho młodźinskeho zarjada přizwolenu wuwzaćnu dowolnosć njepodlěša. Tohodla změja tam zaso tule kapacitu městnow, kajkuž su ju při twarje zarjadnišća planowali. „Bohužel njejsu so ze staršimi zhromadnje dojednali. Rěča samo wo tym, zo něchtó swoje dźěłowe městno zhubi“, kritizowaše měšćanska radźićelka Susanne Kockert (Powšitkowne wobydlerske zastupnistwo) na zašłym posedźenju měšćanskeje rady. „Sym wosobinsce přesłapjena, zo njejsmy zhromadny wupuć namakali“, wona rjekny.