Hórnikecy. Runje hišće hóršemu zadźěwać móhł je zawčerawšim młodostny pola Hórnikec. Tam bě 18lětny ze swojim kwadom typa Adly Moto na zawodowym puću do Łaza po puću. Jězbneho zmylka dla zajědźe wón na runym puću na prawy bok jězdnje a měrješe so runu smuhu na štom. Krótko do zražki so jemu poradźi z jězdźidła skočić, wokomik pozdźišo kwad do štoma prasny. Młodostny so na zbožo njezrani.
Pančicy-Kukow (aha/SN). Wjele ludźi je sej wčera popołdnju do Pančičansko-Kukowskeje apoteki swj. Bosćana podało, zo bychu jeje dotalnemu mějićelej Stefanej Fingerej dźak a připóznaće za jeho spomóžne dźěło w zańdźenych 25 lětach wuprajili.
Po tym zo bě po přewróće Chróšćansku apoteku přewzał, natwari Finger po pjeć lětach w Pančicach-Kukowje z balsamowym domom profilowany wobchod, kotryž niwow wjesneje apoteki daloko přesahuje. Za něhdźe 20 starownjow a hladarnjow cyłeje wuchodneje Sakskeje tam po lěkarskich receptach tablety zestajeja. Mašinelnje je do małych folijowych pakćikow zaskowuja a popisuja kóždy pakćik z mjenom kaž tež časom, hdy maja so tablety brać. Wšědnje su jězdźidła po puću, zo bychu domy w Drježdźanach, Zhorjelcu a Žitawje kaž tež w bliskich Chrósćicach a Smječkecach lěki w prawym času dóstawali.
Slepo (AK/SN). Přirodoškitnu kónčinu Stare Slepjanske haty zachować wostanje energijowemu koncernej Vattenfall dale wažny nadawk. „Tale krajina ma so dale z wodu dobreje kwality zastarać, smy za to zamołwići“, podšmórny Christian Graetz z wotrjada geohydrologija a wodowe hospodarstwo koncerna wčera wječor na wobydlerskej zhromadźiznje w Slepom. Freibergska firma GUB bě wot lěta 2006 wokoło Slepoho a Trjebina wažne klimowe a wodowe informacije hromadźiła a je nětko wuslědki lěta 2013/2014 předstajiła. „Lońša nazyma bě w Němskej druha najsušiša wot lěta 1881. Suche wjedro traješe dale hač do lětušeje meje“, rozjasni dr. Christian Konrad z firmy GUB. Suchoty a postupowaceho hórnistwa dla je dnowna woda wokoło Rownoho wo dwaj metraj spadnyła. „Wot lěta 2013 wobkedźbujemy spad dnowneje wody wjedra dla“, wón rjekny. W Slepjanskim wjesnym haće je staw wody porno lětu 2011 wo 24 centimetrow woteběrał.
Warnuja před horcotu
Lipsk. W Sakskej, Saksko-Anhaltskej a Durinskej ćopłota dale přiběra. „Módre njebjo, lědma wětřik a wjele słónca“ Lipšćanska wjedrarnja dźensa připowědźi. Mjeztym oficialnje před horcotu warnuja. Přichodne dny budźe hišće horcyšo. Hač so termometer 40 stopnjam přibliži, njeje wěste. Strach lěsnych wohenjow pak na kóždy pad dramatisce přiběra.
Hač na Łužiske hory hladać
Cvikov. Na skłoninje Zeleneje hory pola Cvikova w sewjernej Čěskej su nowy wuhladny dypk z mjenom „Švýcárna“ natwarili. Wottam skići so jónkrótny wuhlad na Ještěd a samo na hród Bezděz. Ze „Schilleroweho wuhladnišća“ na druhim boku hory widźiš pasmo čěskich Łužiskich horow. Za zajimcow z Hornjeje Łužicy móhł tole pokiw za wulět być.
Žadaja sej tohorunja wyše mzdy
Bambruch. Twarski płót słuži poprawom tomu, paducham přistup na twarnišća znjemóžnić. W Bambruchu pola Kamjenca pak so njeznaći runje na tajki twarski płót měrjachu a pokradnychu štyri pola, z kotrymiž bě tam twarnišćo wobhrodźene. Škodu trochuja na něhdźe 200 eurow. Hewak skućićeljo z twarnišća ničo sobu wzali njejsu.
Baćoń (SN/MWj). Wot 13. julija dyrbja so šoferojo pola Baćonja a mjez Smjerdźacej a Šunowom na nadróžne twarnišćo a tuž na zawrjenu dróhu a na wokołopuć nastajić.
Kaž Budyski krajnoradny zarjad informuje, zawru wot 13. julija hač do 7. awgusta puć wot kromy Baćonja hač ke křižowanišću Liboń/Prawoćicy/Łusč. Tam chcedźa jězdnju z nowej asfaltowej worštu pokryć a kromy puća přiměrić. Wokołopuć powjedźe přez Haslow, Prěčecy a statnu dróhu S 100. Tež busy budu tak jězdźić. Wo změnach maja so sobujěducy z wuwěškow informować.
Dospołnje zawrjena budźe wot 13. julija hač do 21. awgusta tohorunja wokrjesna dróha K 9232 wot Šunowa hač k hłownemu křižowanišću w Smjerdźacej. Tež tam ma puć nowu asfaltowu worštu dóstać. Po informacijach krajnoradneho zarjada powjedźe wokołopuć wot Smjerdźaceje přez Róžant, Sernjany a Nowoslicy dale do Ralbic a Konjec hač do Šunowa. Busy pojědu tež tu po wokołopuću. Sobujěducy njech tole w mjenowanym času wobkedźbuja.
Njedawno je Wojerowske měšćanske zarjadnistwo mějićelow domow na Kulowskej dróze w Němcach na gmejnsku žurlu přeprosyło. Chcychu jich wo zakładnym wutwarje statneje dróhi S 95 informować.
Zastupjer Drježdźanskeho projektoweho běrowa Bonk a Herrmann, kotrež hižo druhe nadawki we Wojerecach měješe, přednjese předźěłany plan zakładneho wutwara. Tak ma so 1,19 kilometrow puća w třoch wotrězkach wutwarić. Prěni wotrězk je wjesny započatk ze směra do Kulowa hač k mostej, druhi budźe wot mosta hač k Wincencowej hrjebi a třeći hač k wotbóčce ke Kummelowemu młynej. Plan chcedźa w oktobru w měšćanskej radźe schwalić. Twarić ma so wot februara 2017 hač do junija 2018. Runočasnje z ponowjenjom dróhi nastanjetej potom chódnik a kolesowanski puć. Wopytowarjo informaciskeho zarjadowanja žadachu sej jasnosć wo připłaćenju. K tomu pak nochcychu so měšćanscy zastupjerjo wuprajić. To wězo wobydlerjow njespokoješe, dokelž maja mnozy wulke ležownosće. Měšćanscy zastupjerjo wobydlerjam přilubichu, jich wo dalšich krokach planowanja prawidłownje informować. Achim Nowak
K wobchadnemu pospytej w Budyšinje je wothłós přewažnje pozitiwny. Nimo toho wobsteji přeće, wobchad tež na dalšich městnach na tele wašnje rjadować.
Budyšin (CK/SN). Tuchwilny prowizoriski kružny wobchad na Budyskej Schliebenowej ma so jako trajne rozrisanje porjadnje wutwarić, kaž twarski wuběrk měšćanskeje rady poruča. Po spočatnych mnohich kritiskich hłosach, kotrež mějachu kružny wobchad za přestrašny, jón mjeztym přewažnje pozitiwnje hódnoćeja, praji twarski měšćanosta Peter Hesse. Kružny wobchad je wobchadny prud widźomnje polěpšił – hač na rańši powołanski wobchad, hdyž dochadźa wobstajnje k dołhim rynkam čakacych jězdźidłow. Ale tež hižo do kružneho wobchada dyrbjachu šoferojo na Mosće měra a před nim čakać.