Kulow (AK/SN). Hornjołužiski lěsnistwowy wobwod statneho zawoda Sakski lěs chce Kulowski komunalny lěs dale zamołwiće wobhospodarjeć. To podšmórny referent Jörg Moggert na zańdźenym posedźenju Kulowskich měšćanskich radźićelow. Jednohłósnje wobzamknychu woni plan wobhospodarjenja za dobu wot lěta 2022 do 2031.
Zwisowacy komunalny lěs wobsedźi město zapadnje Kulowa kaž tež mjez Sulšecami a Tradowom. Jednotliwe lěsne płoniny ma nimo toho pola Mučowa a Rachlowa. Dohromady je to něhdźe 200 hektarow. Z toho něšto wjace hač 130 hektarow wobstajnje wobhospodarja. Na tamnych płoninach to móžno njeje, mjez druhim dokelž leža wone w přirodoškitnej kónčinje Dubrjenskeho bahna.
Błobošojce (JoS/SN). Nimale 30 čłonow towarstwa Delnjołužiskeho wjesneho muzeja Błobošojce (Bloischdorf) su tele dny dobreje mysle. To njezaleži jenož na nalětnim słóncu, ale hłownje na tym, zo móža po dołhim čakanju zaso najwšelakoriše zarjadowanja přihotować.
Kaž zastupowaca předsydka towarstwa Grit Neumann rozprawja, wjesela so jako prěnje na jutrownu wustajeńcu Birgit Patokoweje z Horow pola Wojerec. Jeje přehladku „Jejka a nalětnje mólby“ chcedźa 2. apryla wotewrěć. Natwarjena wona mjeztym hižo je. Widźeć su najwšelakoriše jutrowne a wuměłske žadnostki ze serbskimi motiwami. Wšako je Birgit Patokowa wjelestronska wuměłča, kotraž je molowanje na škleńcu w škleńčerni w Nowych Wikach (Neupetershain) nawuknyła a w běhu lět wobstajnje dale wudospołnjała.
Serija nětko w mediatece
Drježdźany. Serija wo Serbach „Straight Outta Crostwitz“ je w mediatece ARD widźeć. Wobhladać móža sej ju zajimcy tež wot jutřišeho na MDR+. W srjedźišću serije, kotraž bu w Chrósćicach a Hornjej Hórce wjerćana, steji spěwarka ludowych pěsnjow Hanka (Jasna Fritzi Bauer), kotraž so jako rapperka na wubědźowanju wobdźěli. Wobdźěleny běše tež bubnar skupiny „Silbermond“ Andreas Nowak.
Incidenca zaso pod 2 000
Budyšin. Incidenca po Roberta Kochowym instituće je dźensa w Budyskim wokrjesu z 1 932,5 zaso pod hódnotu 2 000, we wokrjesu Zhorjelc je wona 1 418,8. Tam informowachu wčera wo 1 437 natyknjenjach wot minjeneho pjatka a wo dwěmaj smjertnymaj padomaj wot 11. měrca. Z Budyskeho wokrjesa porno wčerawšemu žane aktualniše ličby njepředleža.
Swobodne městna za poetryslam
Budyšin. Serbski ludowy ansambl a Ludowe nakładnistwo Domowina wuhotujetej 18. junija prěni serbski poetryslam „Lit|a|pop“. Za njón přihotowacu dźěłarničku, kotruž organizatoraj 26. a 27. měrca w Budyskej młodowni poskićatej, móža so zajimcy krótkodobnje hišće přizjewić, a to z mejlku na .
Dźesać motiwow pokazuje, što je za Slepo z jeho 750lětnymi stawiznami bytostne. Listowe znamki su mjez zběrarjemi požadane. Na listy pak je lědma lěpja.
Slepo (CK/SN). Serbske motiwy běchu na listowych znamkach Němskeho pósta stajnje zaso raz widźeć, zwjetša narodna drasta. Nětko je dźesać tajkich znamkow w poskitku, na kotrychž je wjele wjace widźeć. Wušli su wone składnostnje 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Slepoho. Prěnje łopjena běchu požadane kaž ćopłe całty.
Ideju měješe nawodnica Serbskeho kulturneho centruma (SKC) Silwija Panošina. Dokelž tam znamki listoweho serwisa RPV předawaja, su so rozsudźili, zhromadnje z nim wosebite znamki k Slepjanskemu jubilejej wudać. Mjeztym poskićeja łopjeno z dźesać motiwami po 80 centach. Sobudźěłaćerce SKC Stephanie Bierholdtec so znamki jako cyłk lubja. „Je wjele markantneho widźeć a tež serbskeho, štož je mi wosobinsce wažne. To je woprawdźe reprezentatiwne“, wona měni.
Njezbožo zawinił a ćeknył
Žičeń. 58lětny wodźer nakładneho awta je sobotu w Žičenju (Seitschen) při dwórnišću do parkowanišća kolesow zrazył a ćeknył. Swědk informowaše policiju. Zastojnicy lepichu zawinowarja pozdźišo w Husce a zwěsćichu pola njeho 1,66 promilow alkohola w kreji.
Rakecy (JK/SN). K zahajenju minjeneho posedźenja Rakečanskeje gmejnskeje rady wupadaše tak, zo njebudźe gremij wobzamknjenjakmany, dokelž mnozy radźićeljo pobrachowachu. Na zbožo pak hišće jedyn ze zapozdźenjom přińdźe a tak móžachu swoje wobzamknjenja přewjesć. Te běchu trěbne, zo móhli nadawk za ponowjenje gmejnskich pućow přepodać.
Po tym zo bě gmejna Rakecy podłožki pjeć firmam připósłała, su štyri předewzaća poskitk zapodali. Nadawk přepodachu w gmejnje derje znatej firmje Kutter z Plaue. Wona ma nětko za 67 000 eurow tři komunalne dróhi ponowić, mjez druhim Lěsny puć w Rakecach.