Lěs dołhodobnje zachować

wutora, 22. měrca 2022 spisane wot:

Wobhospodarjenski plan za Kulowski komunalny lěs wobzamknjeny

Kulow (AK/SN). Hornjołužiski lěsnistwowy wobwod statneho zawoda Sakski lěs chce Kulowski komunalny lěs dale zamołwiće wobhospodarjeć. To podšmórny referent Jörg Moggert na zańdźenym posedźenju Kulowskich měšćanskich ra­dźićelow. Jednohłósnje wobzamknychu woni plan wobhospodarjenja za dobu wot lěta 2022 do 2031.

Zwisowacy komunalny lěs wobsedźi město zapadnje Kulowa kaž tež mjez ­Sulšecami a Tradowom. Jednotliwe lěsne płoniny ma nimo toho pola Mučowa a Rach­lowa. Dohromady je to něhdźe 200 hektarow. Z toho něšto wjace hač 130 hek­tarow wobstajnje wobhospodarja. Na tamnych płoninach to móžno njeje, mjez druhim dokelž leža wone w přirodoškitnej kónčinje Dubrjenskeho bahna.

Přihotuja jutrownu přehladku

wutora, 22. měrca 2022 spisane wot:

Błobošojce (JoS/SN). Nimale 30 čłonow towarstwa Delnjołužiskeho wjesneho muzeja Błobošojce (Bloischdorf) su tele dny dobreje mysle. To njezaleži jenož na nalětnim słóncu, ale hłownje na tym, zo móža po dołhim čakanju zaso najwšelakoriše zarjadowanja přihotować.

Kaž zastupowaca předsydka towarstwa Grit Neumann rozprawja, wjesela so jako prěnje na jutrownu wustajeńcu Birgit Patokoweje z Horow pola Wojerec. Jeje přehladku „Jejka a nalětnje mólby“ chcedźa 2. apryla wotewrěć. Natwarjena wona mjeztym hižo je. Widźeć su najwšelakoriše jutrowne a wuměłske žadnostki ze serbskimi motiwami. Wšako je Birgit Patokowa wjelestronska wuměłča, kotraž je molowanje na škleńcu w škleńčerni w Nowych Wikach (Neupetershain) nawuknyła a w běhu lět wobstajnje dale wudospołnjała.

Nalětnje słónco tele dny derje měni, byrnjež nocy hišće zymne byli. Přiwšěm su wšudźe hižo posoljo nalěća widźeć. Wosebje ­rjany napohlad skići so w Krakecach. W małym parku za tamnišim knježim domom wuhladaš hotowe morjo krokusow. To drje su wjacore tysacy, kotrež tule swoje pisane kćenja słóncu napřećo wupřestrěwaja. Foto: Carmen Schumann

Wjele móžno

wutora, 22. měrca 2022 spisane wot:
W Njeswačanskej wotnožce Budyskeje wokrjesneje lutowarnje budu ludźo wot spočatka apryla widejowy serwisowy terminal wužiwać móc. Tež hdyž tam sobudźěłaćerka lutowarnje wjace direktnje na městnje njebudźe, móžeš přiwšěm takrjec přez wobrazowku wot wobliča k wobliču swoje naležnosće direktnje wobstarać. Tež dokumenty zaskenować, podpisać a je do Budyskeje centrale pósłać njebudźe žadyn problem, kaž lutowarnja zdźěli. Bych Njeswačanskemu wjesnjanosće přihłosował, hdyž ma to za wjetši a hišće ­lěpši serwis wobydlerjam, hač jón dotal maja. Wšako móžeš njewotwisnje wot krutych časow terminal wužiwać. Sam ­hižo lětdźesatki homebanking wužiwam a móžu tak tež raz sobotu popołdnju abo njedźelu přepokazanku wupjelnić a zličbowanku zapłaćić. Pjenjezy doma wězo žane wućišćeć njemóžu. To pak tež nowy serwisowy nastroj w Njeswačidle móc ­njebudźe. Za to trjebaja ludźo dale pjenježny awtomat. Marian Wjeńka

Krótkopowěsće (22.03.22)

wutora, 22. měrca 2022 spisane wot:

Serija nětko w mediatece

Drježdźany. Serija wo Serbach „Straight Outta Crostwitz“ je w mediatece ARD widźeć. Wobhladać móža sej ju zajimcy tež wot jutřišeho na MDR+. W srjedźišću serije, kotraž bu w Chrósćicach a Hornjej Hórce wjerćana, steji spěwarka ludowych pěsnjow Hanka (Jasna Fritzi Bauer), kotraž so jako rapperka na wubědźowanju wobdźěli. Wobdźěleny běše tež bubnar skupiny „Silbermond“ Andreas Nowak.

Incidenca zaso pod 2 000

Budyšin. Incidenca po Roberta Kochowym instituće je dźensa w Budyskim wo­krjesu z 1 932,5 zaso pod hódnotu 2 000, we wokrjesu Zhorjelc je wona 1 418,8. Tam informowachu wčera wo 1 437 natyknjenjach wot minjeneho pjatka a wo dwěmaj smjertnymaj padomaj wot 11. měrca. Z Budyskeho wokrjesa porno wčera­wšemu žane aktualniše ličby njepředleža.

Swobodne městna za poetryslam

Budyšin. Serbski ludowy ansambl a Ludowe nakładnistwo Domowina wuho­tujetej 18. junija prěni serbski poetry­slam „Lit|a|pop“. Za njón přihotowacu dźěłarničku, kotruž organizatoraj 26. a 27. měrca w Budyskej młodowni poskićatej, móža so zajimcy krótko­dobnje hišće přizje­wić, a to z mejlku na .

K jubilejej ze swójskej listowej znamku

póndźela, 21. měrca 2022 spisane wot:

Dźesać motiwow pokazuje, što je ­za Slepo z jeho 750lětnymi stawiznami bytostne. Listowe znamki su mjez ­zběrarjemi požadane. Na listy pak je lědma lěpja.

Slepo (CK/SN). Serbske motiwy běchu na listowych znamkach Němskeho pósta stajnje zaso raz widźeć, zwjetša narodna drasta. Nětko je dźesać tajkich znamkow w poskitku, na kotrychž je wjele wjace widźeć. Wušli su wone składnostnje 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Slepoho. Prěnje łopjena běchu požadane kaž ćopłe całty.

Ideju měješe nawodnica Serbskeho kulturneho centruma (SKC) Silwija Pa­nošina. Dokelž tam znamki listoweho serwisa RPV předawaja, su so rozsudźili, zhromadnje z nim wosebite znamki k Slepjanskemu jubilejej wudać. Mjeztym poskićeja łopjeno z dźesać motiwami po 80 centach. Sobudźěłaćerce SKC Stephanie Bierholdtec so znamki jako cyłk lubja. „Je wjele markantneho widźeć a tež serbskeho, štož je mi wosobinsce wažne. To je woprawdźe reprezentatiwne“, wona měni.

Policija (21.03.22)

póndźela, 21. měrca 2022 spisane wot:

Njezbožo zawinił a ćeknył

Žičeń. 58lětny wodźer nakładneho awta je sobotu w Žičenju (Seitschen) při dwórnišću do parkowanišća kolesow zrazył a ćeknył. Swědk informowaše policiju. Zastojnicy lepichu zawinowarja pozdźišo w Husce a zwěsćichu pola njeho 1,66 promilow alkohola w kreji.

Nowe tafle při wuhladnišću

póndźela, 21. měrca 2022 spisane wot:
Wuhladnišćo na južnym pobrjoze Horjanskeho jězora blisko Wojerec je so dźesać lět po swojim nastaću jedne z najwoblubowanišich městnow za hobbyjowych a profi­jowych fotografow stało. Samo z wukraja sem přijědu, zo bychu zwěrinu łužiskeje jězoriny wobkedźbowali. Nětko steja tam nowe tafle, kotrež na to skedźbnjeja, zo na přikład stanować njesměš a zo maš psa za powjaz wzać, zo njeby so přiroda myliła. Wo tym informowaše so njedawno wopytowarka Dagmar Eckert. Foto: Silke Richter

Ma runostajenje za prawe

póndźela, 21. měrca 2022 spisane wot:
Bóšicy (SN/MiR). Bóščanski wjesnjanosta Stanij Ryćer (Rjemjesło Bóšicy) chce dalše sydom lět na dobro gmejny skutkować. To je wón na posedźenju gmejnskeje rady zańdźeny štwórtk w zetkanišću dobrowólneje wohnjoweje wobory rjekł a přilubił. Krótko na to zwurazni gmejnski radźićel Martin Scholze (Łužiske wolerske zjednoćenstwo Bóšicy) swoje nje­zrozumjenje, zo měł Ryćer po sakskim zakonju analognje hłownohamtskim wjesnjanostam jónkrótne wosebite płaćenje 1 300 eurow w zwisku z korona-rjadowanjemi dóstać. Scholze so prašeše, z kotreje přičiny njeje zakonjedawar zwoprědka tule sumu tež za wupłaćenje čestnohamtskim wjesnjanostam podała, ale zo hodźi so jim mjenje wupłaćić. Liliana Wetzko, nawodnica financneho a hłowneho zarjada Njeswačidło, wujasni: „Wšitcy hłownohamtscy wjesnjanosća dóstawaja tule sumu po zakonju wo płaćenju mzdy přepokazanu. A mamy po zasadach runostajenja za prawe, zo tež čestnohamtscy wjesnjanosća te samsne wurunanje dóstawaja. Jeli gmejnska rada njepřihłosuje, njebudu pjenjezy wupłaćene.

Solidnje hospodarili

póndźela, 21. měrca 2022 spisane wot:

Rozprawa k lońšemu hospodarskemu planej pozitiwnje překwapiła

Rakecy (JK/SN). K zahajenju minjeneho posedźenja Rakečanskeje gmejnskeje rady­ wupadaše tak, zo njebudźe gremij wobzamknjenjakmany, dokelž mnozy radźićeljo pobrachowachu. Na zbožo pak hišće jedyn ze zapozdźenjom přińdźe a tak móžachu swoje wobzamknjenja přewjesć. Te běchu trěbne, zo móhli nadawk za ponowjenje gmejnskich pućow přepodać.

Po tym zo bě gmejna Rakecy podłožki pjeć firmam připósłała, su štyri přede­wzaća poskitk zapodali. Nadawk pře­podachu w gmejnje derje znatej firmje ­Kutter z Plaue. Wona ma nětko za 67 000 eurow tři komunalne dróhi ponowić, mjez druhim Lěsny puć w Rakecach.

nowostki LND