Bórze europeada we wobrazach

wutora, 10. nowembera 2015 spisane wot:

Wjacore měsacy přihotuja čestnohamtsce skutkowacy zhromadnje z Domowinu knihu wo Europeadźe 2012 we Łužicy. Janek Wowčer je z Clemensom Škodu wo tym porěčał.

Štó je mysličku zrodźił tajku knihu zhotowić, a štó nětko na njej dźěła?

C. Škoda: Iniciator bě Zapadołužiski koparski zwjazk. Mysličku mějachmy hnydom za dobru, tak ju podpěrachmy a dale plećechmy. Zhromadnje z wjacorymi awtorami a fotografami zhotowichmy korpus tekstow.

Kajku měli sej knihu předstajić?

C. Škoda: To je tajki typiski wobrazowy zwjazk wo koparskich swětowych mišterstwach, kaž ju po wulkim sportowym podawku na mnohich polcach knihownjow namakamy. Hłownje wopřijima wona fotowe impresije a teksty. Tež statistiki a tehdyše hrajnišća njebudu pobrachować. Jasne je, zo steji Serbska koparska wubranka w srjedźišću wudaća.

Čehodla kniha hakle tři lěta po tymle wulkopodawku wuńdźe?

Prawy krok do praweho směra

pjatk, 06. nowembera 2015 spisane wot:
Janek Wowčer

Nětko je potajkim hamtske, štož běchu dotal jenož rozmyslowanja. Tež serbske gmejny dóstanu postajenu ličbu ćěkancow a požadarjow azyla připokazanu.

Jasne měnjenje wjet­šiny na wsach je: Pomhać dyrbimy, njemóžemy zboka stać. Wo tym pak sprawnje prajene wjele pytnyć njeje. Ći, kotřiž maja nětkole wosebje ćežke brěmjo njesć, su wjesnjanosća. Woni sedźa mjez stólcomaj. Wothorjeka dóstawaja přikazy a „připokazanja“, wotdeleka jim ludnosć na porsty hlada, zo njebychu ničo přećiwo jeje woli činili.

Wokrjes Budy­šin je gmejny namołwjał, so za móžnosćemi hospodowanja nuzu ćerpjacych rozhladować a je přizjewić. W gmejnach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe ničo wotpowědne w komunalnym wobsydstwje nimaja. Zwotkel tuž brać? Nětko so wjeći, zo dyrbjachu gmejny w zašłych lětach komunalne objekty a imobilije wotedawać a zdźěla­ tež spotorhać, zo bychu swoje etaty wurunali. Štož móhli runje w telej situaciji derje trjebać, je fuk. Nic pak, dokelž su to gmejny tak chcyli, su prosće dyrbjeli.

Aromunojo maja mjenje prawow

póndźela, 26. oktobera 2015 spisane wot:

Na seminarje wo małych ludach bjez swójskeho stata kónc tydźenja w Scuolu, w šwicarskim kantonje Graubünden, zastupowaše Domowinu čłon prezidija zwjazkoweho předsydstwa William Janhoefer. Axel Arlt je z nim rěčał.

Z kotreje přiležnosće so seminar wotmě?

W. Janhoefer: Wobłukowe dojednanje Europskeje rady wo škiće narodnych mjeńšin wobsteji mjeztym 20 lět.

Wo kotrych ludach sće tam něšto zhonił?

W. Janhoefer: Wobdźěleni běchu na přikład Frizojo z Nižozemskeje, Retoromanojo ze Šwicarskeje kaž tež Krimscy Tatarojo. Zajimawe bě zhonić wo Aromunach, małym ludźe ze swójskej rěču, by­dlacym w južnej Bołharskej a sewjernej Grjekskej, ale tež w Makedonskej.

Što sće wo połoženju Serbow rozprawjał?

Wo předzdaću Klemperera

pjatk, 23. oktobera 2015 spisane wot:
Axel Arlt

„Pegida w Drježdźanach kaž tež kraj, Europa a swět mje dźeń a bóle starosćeja.“ To piše awtor našeho wječornika, kotryž w Sakskej njebydli. Ale tež we Łužicy přiběra ličba tych ludźi, kotřiž kaž wón mysla. Runje tak pak rosće wobdźělnistwo na demonstracijach Pegidy w sakskej krajnej stolicy a němska telewizija skići nacionalistiskim protagonistam Alternatiwy za Němsku (AfD), kaž durinskemu stronskemu rěčnikej a předsydźe frakcije w tamnišim krajnym sejmje Björnej Hö­cke, njedźelu wječor podij w talkshowje Güntera Jaucha.

Mnozy nastajichu so dźensa na puć do Pančic-Kukowa, zo bychu Benej Pašce k 80. narodninam gratulowali. Jemu zbožo wupřejo sej mnozy jeho přećeljo zwjeseleni prajachu, zo jemu wosom lětdźesatkow pilneho dźěła, hustodosć zwjazane z ćežkimi wužadanjemi, njejsu wot­widźeć. Jeho skutkowne wupruženje, pře­ćelny posměwk a zajimawe zhladowanje na wšo rjane je sej zachował.

Sej krute městno w klasice zdobyć

štwórtk, 22. oktobera 2015 spisane wot:

Hudźbnicy na tereminje Carolinje Ey­ckec su minjenu njedźelu w Berlinje wuznamne myto Echo klasiki spožčili. Cordula Ratajczakowa je so ze Serbowku rozmołwjała.

Kajki zaćišć je swjatočnosć, hdźež so elita klasiskeje hudźby ze cyłeho swěta zetka, pola Was zawostajiła?

C. Eyckec: Běše to rjany swjedźeń a smy­ so z komponistom, hornistku a dirigentom jara wjeseli, zo smědźachmy pódla być. Za nas běše to něsto nowe a jara napjate w pozitiwnym zmysle. Smy so z tamnymi hudźbnikami rozmołwjeć móhli. Snano přez to w přichodźe tež někotre zhromadne projekty nastawaja.

Kajki wuznam ma Echo klasiki za Was?

C. Eyckec: Teremin je jara młody instrument, nic cyle sto lět stary. Tohodla je wuznamjenjenje nětko wulki krok, zo by sej instrument swoje krute městno w klasiskej hudźbje namakał. Teremin płaći hišće jako tróšku eksotiski hudźbny grat, tež, hdyž jón mjeztym hižo tójšto ludźi znaje. Medije pak bohudźak dźeń a wjac wo nim pisaja. Štož mje wosobinsce nastupa, bě myto wězo wulka překwapjenka.

Wuznamjenjeli su CD – kak je k njej dóšło?

Po přećach wuknjacych

srjeda, 21. oktobera 2015 spisane wot:

Multimedialny centrum za nawuknjenje rěčow na Drježdźanskej techniskej uniwersiće wuwiwa wot septembra w nadawku Załožby za serbski lud internetny samowuknjenski program hornjoserbšćiny. Cordula Ratajczakowa je so z projektowej nawodnicu Karin Schöne rozmołwjała.

Kajki wupada koncept za rěčny program?

Čehodla jeno wšudźe naraz?

pjatk, 16. oktobera 2015 spisane wot:
Marian Wjeńka

Porno tuchwilu wšo a wšitko wobknježacej debaće wo ćěkancach a jich zaměstnjenju a wo prašenju, hač sej tajki nawal ludźi přicpěwamy, abo hač měli hranicy začinić, zdadźa so wšitke dalše starosće w našim kraju luksusowy problem być. A přiwšěm mje – a zawěsće toho abo tamneho dalšeho tež – mjerza, hdyž mam so rano a popołdnju a druhdy tež wječor ze zaraćenymi dróhami bědźić, hdyž mi pućniki zaso raz wokołopuć pokazuja­ a hdyž hižo wječor rozmysluju, po kotrym (wokoło)puću drje přichodny dźeń pojědu.

Cordula Ratajczakowa

Jako wopytach před lětami prěni raz Malešansku pěstowarnju, njebych sej předstajić móhła, zo by tam projekt Witaj scyła šansu měł. Jako Witaj-starši Budyskeje serbskeje pěstowarnje běchmy tehdy na prěnje informaciske zarjadowanje přeprošeni, zo bychmy potencielnym zajimcam wo swojich pozitiwnych nazhonjenjach powědali. Malešanski wjesnjanosta bě tam sobu, serbske kubłarki a tež delegacija Domowiny – tola jeno jenička mać z Malešec. Na nju so wšitcy walichu, a ta wboha žona měješe swoju lubu nuzu, rozkłasć, čehodla lědma štó z Malešec a wokoliny chce, zo jeho dźěćo serbsce rěči. Přejara žiwe běše hišće powědanje dźěda a wowki, zo to ničo njepřinjese. Runje tuta generacija bě so tola ze serbšćinu rozžohnowała a njeje hižo maćernu rěč dale dawała.

Tež fyzika móže inspiracija być

štwórtk, 08. oktobera 2015 spisane wot:

Awtorski koncert w hudźbnym žiwjenju přehusto njeje. Nětko čaka na publikum zaso tajka wosebitosć. Tak přeprosy Załožba za serbski lud sobotu, 17. oktobra, na koncert z hudźbu Jura Mětška do Budyskeho Serbskeho muzeja. Cordula Ratajczakowa je so z komponistom rozmołwjała.

Što budźe wosebitosć koncerta?

J. Mětšk: Akcent leži na prapremjerje noweje kompozicije „STIGMA za komorny ansambl“, kotraž nasta w lětomaj 2013/14 w nadawku Załožby za serbski lud. Titul woznamjenja w prěnim rjedźe „znamjo“, dowola pak tež druhe asociacije. Dalše twórby staršeho datuma, kotrež tutón wječor zaklinča, su na nowej CD sobu zapřijate.

Štó interpretuje Waše twórby?

J. Mětšk: Interpreća budu čłonojo znateho a wuznamneho ansambla za nowu hudźbu unitedberlin. Zhromadnje z dirigentom přińdźe štyrnaće hudźbnikow do Budyšina.

Kak zrodźiće ideje za swoju hudźbu?

nowostki LND