Z muzeja w Drjowku: Po jutrach je tež hnydom zaso do jutrow

Freitag, 08. Juli 2022
Artikel bewerten
(0 Stimmen)
Jutrowne jejka ze Šwicarskeje móža sej zajimcy w Drjowku runje tak wobhladać kaž serbske – a to přez cyłe lěto. Marmorěrowane škleńčane jejko z Harrachova w Čěskej a wonkowny napohlad muzeja wo sebi swědča. Tola nastroj, pomjenowany jako rěblik, nosydło abo lěsyčka (Quarkleiter) je wulka wosebitosć. Z nim su ludźo něhdy wjetše mnóstwa twaroha produkowali. Mloko bu kisałe, kapalcu wotlachu a bělk sypachu do měška. Wobsah potom z rěblikom wutłóčichu a tak nasta twaroh.  Foto: Helmut Schippel Jutrowne jejka ze Šwicarskeje móža sej zajimcy w Drjowku runje tak wobhladać kaž serbske – a to přez cyłe lěto. Marmorěrowane škleńčane jejko z Harrachova w Čěskej a wonkowny napohlad muzeja wo sebi swědča. Tola nastroj, pomjenowany jako rěblik, nosydło abo lěsyčka (Quarkleiter) je wulka wosebitosć. Z nim su ludźo něhdy wjetše mnóstwa twaroha produkowali. Mloko bu kisałe, kapalcu wotlachu a bělk sypachu do měška. Wobsah potom z rěblikom wutłóčichu a tak nasta twaroh. Foto: Helmut Schippel

Je lochko rjec, zo započinaja so jutry přichodneho lěta z tymi aktualneho. Dołhož scenarij w Ukrainje mjezy kraja njepřekroči, změjemy tež dale składnosć po swojim wašnju jutry swjećić.

Jutry pak su woprawdźity swjedźeń a njejsu za to, zo bychmy byli zrudni, ale wjeseli, myslo na dobyće nalěća nad zymu, na čas zelenje a kćěća, jasnje žiwu zwěrinu a wosebje jako znamjo křesćanow dobyća žiwjenja nad smjerću. Jutrowne swjate dny, ale tež do toho posćenje, su mjeztym hižo wjacore tydźenje nimo. Přiwšěm – jutrowny čas je so skónčił hakle na dnju Božeho spěća, lětsa 26. meje. Hač do klětušeho je dosć chwile so podać do jutrowneho swěta. Tajki dožiwić móžeće w Drjowku w Braniborskej. Cyle intensiwnje móžeće so tam zaběrać z jutrownymi nałožkami a wobrjadami, předewšěm w Delnjej Łužicy.

Veröffentlicht in Předźenak
Bitte anmelden, um einen Kommentar zu posten

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND