Hainewalde. W Hainewaldźe, w Žitawskich horinach, su wot pjatka do njedźele serbski ewangelski kónc tydźenja za swójby přewjedli. Pod hesłom „Mějach són ...“ schadźowachu so dźěći, młodostni a dorosćeni w zetkawanskim centrumje „Eurohof“. Nimale 50 wobdźělnikow je přeprošenju Serbskeho ewangelskeho towarstwa sćěhowało, štož je nowy rekord. Zajimcy běchu přewažnje z Łužicy. Najdlěšu jězbu drje měještej swójbje z Münstera a Reichenbucha blisko Mosbacha.
Budyšin (SN). Tež lětsa chce Domowina zaso ludźi wuznamjenić, kotřiž so čestnohamtsce na wosebite wašnje za zdźerženje serbšćiny a hajenje serbskeje kultury angažuja. Tohodla proša wo namjety za Myto Domowiny a Myto Domowiny za dorost. Tutej wuznamjenjeni spožča Domowina po swojim mytowanskim porjedźe „za wurjadne wukony w čestnohamtskim skutkowanju na wšěch polach narodneho dźěła, kiž słuža zachowanju a spěchowanju Serbstwa a maja wuznam za cyłe Serbstwo.“ Zdobom pytaja namjety za čestne znamješko, kotrež spožčeja za wosebite čestnohamtske wukony při zwoprawdźenju programa Domowiny.
Namjety maja so hač do 30. junija zapodać na abo na Domowinu, zwjazk Łužiskich Serbow, Póstowe naměsto 2, 02625 Budyšin. Domowina prosy, za namjety formular wužić, kiž je na internetnej stronje pod „mytowanski wuběrk“ přistupny. Štóž ma prašenja, njech so na kulturneho referenta wobroći: abo telefonisce 03591/550208. Mytowanske zarjadowanje wotměje so 17.10. w Serbskim domje w Budyšinje.
Nowe zwjazkowe předsydstwo Domowiny (ZP) je so pjatk popołdnju w Budyskim Serbskim domje a online skonstituowało. Z tym je gremij po hłownej zhromadźiznje swoje wotnětka hač do lěta 2029 trajace dźěło zahajił.
Budyšin (SN/mb). „To tak hišće njejsmy měli“, praješe předsyda Domowiny Dawid Statnik: Hakle loni wuzwolena zapósłanča CDU w sakskim krajnym sejmje Elaine Jenčec sposrědkowa čłonam načolneho gremija třěšneho zwjazka Serbow oficielnu pisomnu gratulaciju. W spisu mjez druhim zwurazni: „Sym přeswědčena, zo wuskutkujeće ze swojim angažementom a swojej rozpalitosću wjele pozitiwneho za serbsku kulturu, naš region a ludźi. Za to přeju Wam trěbnu móc, wotewrjenych partnerow a inspiraciju za přichodne wužadanja.“
Po zakónčenych wólbach spočatk měrca su so čłonojo a sympatizanća Serbskeho sejma sobotu popołdnju na konstituowace posedźenje we Łazu zešli a druhu legislaturu zahajili.
Łaz (AK/SN). Dwanaće zapósłancow z Delnjeje a runje telko z Hornjeje Łužicy parlamentej 2. Serbskeho sejma přisłuša. Na konstituowacym posedźenju we Łazowskej radnicy wobzamknychu jednohłósnje jednanski porjad kaž tež manifest jako zakład dalšeho dźěła. Nimo toho su so z naćiskom přiručki zaběrali, w kotrejž chcedźa wšitke dotal zdźěłane zakłady sejma zapřijeć.
Poprawom běchu dešć připowědźili, a zymny wětřik. Sobota spočatk apryla pak njeje ani šěra ani wulce zymna – jako so delegatki a delegaća 23. rjadneje hłowneje a wólbneje zhromadźizny Domowiny na ležownosć Serbskeho ludoweho ansambla nawaleja, to so jedyn abo druhi z nich nad rjanym nalětnim wjedrom wjeseli. Jedna abo druhi pak so nětko snano tež mjerza, wšako by přihódne wjedro tež dźěło w zahrodce wolóžiło. Wšojedne, woni tu nětko su a tak spěšnje tež zaso domoj njepojědu. Plan wotběha w delegatnych mapach wěšći wšěm, zo drje budu hakle pózdnje popołdnjo zaso doma. Tohodla nětkole najprjedy raz kofej a wjesoła rozmołwa ze wšěmi tymi, kotrychž njejsu dołho hižo widźeli.
Dołho so hižo widźeli njejsu
Jan Kliman
staroba: 18 lět
powołanje: šuler
towarstwo: Serbske młodźinske towarstwo Pawk
Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Kandiduju prěni raz.
W kotrych druhich towarstwach/zjednoćenstwach sće aktiwny?
Nimo Pawka sym tež čłon Serbskeho folklorneho ansambla Wudwor a čłon Budyskeje wokrjesneje šulerskeje rady.
Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Chcu so w zwjazkowym předsydstwje za zajimy serbskeje młodźiny zasadźować.
Wizija – hač do 2100 chcemy 100 000 rěčnikow zdobyć. Što je Waša wizija za 2100?
Chcu, zo njezaznawamy w přichodźe Serbow jako wohroženy, ale jako rosćacy lud. Dale chcu, zo njedyrbja młodźi Serbja w Budyšinje hižo strach měć serbsce rěčeć.
Dawid Statnik – kandidat za předsydu
staroba: 41 lět
powołanje: mišter za zabawjensku techniku/jewišćowy mišter, předsyda Domowiny
Kotre towarstwa was namjetuja?
Beno Bělk
staroba: 69 lět
powołanje: žurnalist/rozhłosownik, wuměnkar
towarstwo: Zwjazk serbskich spěwarskich towarstwow
Kak dołho sće hižo čłon zwjazkoweho předsydstwa?
Sym wot lěta 2021 čłon.
Sće aktiwny w dalšich towarstwach?
Sym čłon chóra Meja a sportoweho towarstwa ST 1922 Radwor.
Čehodla chceće so w Zwjazkowym předsydstwje Domowiny angažować?
Serbskosć mojeje domizny mi jara na wutrobje leži. W Domowinje mam dobru móžnosć sobu přemyslować a wo tym rozsudźeć, kak hodźeli so wšelake naležnosće na dobro Serbow rozrisać. Nochcu jenož přihladować.
Što su po wašim měnjenju najwažniše temy serbskeho ludu?
Móžno, zo budu nas w přichodnym času mjeńše horncy spěchowanskich pjenjez zaběrać. W hóršim padźe snano tež změna serbskeje struktury. Při wšěm pak kedźbujmy zhromadnje na to, zo wostanje woprawdźita dwurěčnosć w zjawnosći prezentna. Za to trjebamy sebjewědomych Serbow runje tak kaž Němcow, kotřiž so za nas zasadźuja.
Budyšin (SN). Čłonojo předsydstwa župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin zeńdźechu so wčera na měsačne wuradźowanje. W zwisku z přihotami na hłownu zhromadźiznu Domowiny wujasnichu w rozmołwje z kubłanskej referentku Katrin Suchec-Dźisławkowej, zo je wutworjenje serbskich rjadownjow w nowych dźěłowych směrnicach Domowiny zakótwjene. To zdźěli regionalna rěčnica Katja Liznarjec. Kito Hendrich, čłon župneho předsydstwa, připowědźi, zo zeńdźe so 6. apryla iniciatiwna skupina wjesnjanow w domje Měrćina Nowaka w Njechornju. Zhromadnje z čłonami župneho předsydstwa chcedźa dźeń wotewrjenych duri přihotować. Tutón so 17. meje wječor wot 18 hodź. wotměje.
W juniju woswjeća w Malešecach 800 lět prěnjeho naspomnjenja. Serbske poskitki přihotuje Domowinska skupina, regionalna rěčnica ju podpěruje. Na žurli hosćenca „K wódnemu mužej“ budźe 15. junija wustajeńca wo towarstwowym žiwjenju we wsy. Dale chcedźa z hosćimi jejka wóskować. W swjedźenskim tydźenju chcedźa chóry z regiona hromadźe spěwać, swjedźenski ćah budźe 22. junija.
Praha (SN). Na lětušim nalětnim přijeću kontaktneho běrowa Swobodneho stata Sakskeje w Praze je so 135 wopytowarjow wobdźěliło. Kaž zarjadowarjo zdźělichu, bě to rekord wopytowarjow. Zabawny wječor w historiskim Łužiskim seminarje měješe čěsko-serbsku temu.
W swojej narěči pokaza zastupowacy kulturny minister Čěskeje David Kašpar na hłuboku zwjazanosć mjez Čěskej a Sakskej. „Kulturne partnerstwo zwjaza ludźi geografisce, ale předewšěm jich daloko sahace kulturelne herbstwo skrući.“ Nawodnica wobłuka kultura a turizm w Sakskim statnym ministerstwje za wědomosć, kulturu a turizm Franziska Brechowa wuspěšne zhromadne dźěło na polu turizma wuzběhny, kotrež ma so lětsa dale wjesć.