Prózdninske sony

Freitag, 05. August 2022
Artikel bewerten
(0 Stimmen)
fota: milenka rječcyna

A nětko pućuje Dana Šołćic w myslach po njebju: W prózdninach mam wjele chwile sonić. Sedźu w trawje na łuce. Wobhladuju sej módre njebjo z běłymi mróčelemi. Ale što je to? Nadobo steji wowca přede mnu! Wowca mi rjeknje: „Stań, Dana, dyrbiš do ­šule!“ Wona měješe samo budźak w klamje. ­Wotućich! Ow, njeběch hižo na rjanej zelenej łuce. Ležach doma we łožu. Běch sej wusnyła. Čehodla pak bě so wowca jewiła. Mam tola hišće prózdniny!

Veröffentlicht in Předźenak
Bitte anmelden, um einen Kommentar zu posten

Neuheiten LND