To a tamne (31.07.20)

Freitag, 31. Juli 2020 geschrieben von:

Do akwarija w coowje awstralskeho Sydney­ja zalězł je 30lětny muž – a ma nětko mjerzanje ze sudnistwom. Přećeljo muža běchu zwažliwu akciju filmowali a w interneće wozjewili. Na wideju je widźeć, kak 30lětny w spódnich cholowach do basenka lěze a mjez mjeńšimi rybami wokoło płuwa. Policija wumjetuje jemu ranjace zadźerženje a mylenje wotběhow w zwěrjencu. Za 17. september su jeho tuž na sudnistwo skazali.

Z 250 km/h před policiju ćěkał je paduch awtow na A 2 pola Braunschweiga. Do toho bě so wón policajskej kontroli wuwinył. Na ćěkańcy jědźeše chětro riskant­nje a přesćěhowaše awta zdźěla na nuzowej čarje. Po 50 kilometrach wotjě­dźe z awtodróhi, wotstaji awto a ćekny. Zastojnicy lepichu muža krótko na to w kerčinje a jeho zajachu.

Nadpad raznje zasudźili

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:

Drježdźany (dpa/SN). Zwjazk žurnalistow Němskeje (DJV) je nadpad na žurnalistow magacina Spiegel TV minjenu njedźelu při B 96 raznje zasudźił. „Wospjet dyrbjachmy dožiwić, kak kolegow na zarjadowanjach nadběhuja. Móžemy stajnje zaso rjec: Woni tam swoje dźěło činja“, piše předsydka DJV Sakskeje Ine Dippman. Štóž so na demonstracijach wobdźěli, dyrbi z tym ličić, zo jeho filmuja. Jedyn­ z demonstrantow bě žurnalistow nadběhował a kameramuža z pjasću bił.

Historiski łamk korony dla

Wiesbaden (dpa/SN). Němske hospo­darstwo je na wjeršku koronakrizy dotal njesłyšany łamk dožiwiło. Nutřkokrajny bruttoprodukt (BIP) je w druhim kwar­talu porno prěnjemu wo 10,1 procent wote­běrał, zdźěli Zwjazkowy statistiski zarjad we Wiesbadenje. Bě to najsylniši spad po zahajenju štwórćlětneho wobličenja BIP w lěće 1970. Najwjetše hospodarstwo Europy tči we hłubokej krizy. Porno lětu 2019 je so hospodarski wukon wo 11,7 procentow wosłabił.

Protesty dale traja

Łódźi wobswětoškitneje organizacije Greenpeace „Esperanza“ (zady) a „Rainbow Warrior“ stej dźensa z Hamburgskeho přistawa do směra na Sewjerne morjo wotjěłoj. Tam chcedźa fachowcy organizacije škody w mórskej přirodźe dokumentować, kotrež tam płunowa a wolijowa industrija přeco hišće při wudobywanju zawinujetej. Foto: dpa/Daniel Bockwoldt

Opozicija: Hišće tójšto prašenjow

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). W aferje wokoło insolwentneho financneho posłužbnika Wirecard maja FDP a Zeleni po wčerawšim wurjadnym posedźenju financneho wuběrka zwjazkoweho sejma přepytowanski wuběrk za trěbny. Kaž posedźenje z woprašowanjom financneho ministra Olafa Scholza (SPD) a hospodarskeho ministra Petera Altmaiera (CDU) wujewi, je hi­šće tójšto prašenjow, rjekny zapósłanc FDP Florian Toncar wčera wječor w Berlinje. „Je wotwidźeć, zo dyrbimy so tež w přepytowanskim wuběrku z naležnosću zaběrać.“

Podobnje hódnoći to zastupnica Zelenych w financnym wuběrku Lisa Paus. Tež wona bě po wčerawšim posedźenju financneho wuběrka wšo druhe hač spoko­jom. W přepytowanskim wuběrku chcyła so Paus tež zastupnikow kanclerskeho zarjada prašeć, wona dźensa rano w sćelaku ZDF připowědźi. „Stejimy cyle na spočatku wotkrywanja.“

Kritizuje cofnjenje wojakow USA

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). Fachowča FDP za zakitowanje Marie-Agnes Strack-Zimmermann je planowane cofnjenje nimale 12 000 wojakow USA z Němskeje raznje kritizowała. „To je najprjedy raz wosobinske wotličenje prezidenta. To je akcija kamikaze“, rjekny wona w rańšim magacinje sćelaka ZDF z pokazku na prezidenta USA Donalda Trumpa. Tón chcył Němsku trjechić, trjechi pak NATO jako cyłk, štož so skónčnje na Američanow samych wuskutkuje. Jenički dobyćer je ruski prezi­dent Wladimir Putin. „Tón drje je so z luteho wjesela dźensa w nocy lědma do łoža namakał.“ NATO je politikarce FDP hladajo na wohroženje ze stron Ruskeje „wažny pokład“. To nětko prezident USA skóncuje, komuž po słowach Strack-Zimmermann „w hembjerkach šeri“.

Knježerstwo USA chce 12 000 swojich wojakow z Němskeje cofnyć. Potrjechene su zepěranišća w Bayerskej, Badensko-Württembergskej a Porynsko-Pfalcy. Trump bě to hižo w juniju připowědźił, dokelž Němska po jeho měnjenju přemało za brónjenje wudawa.

Žana normalita w chorownjach

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:

Braniborska ministerka za strowotnistwo kritizuje wusměrjenje na dobytk

Podstupim (dpa/SN). Chorownje w Braniborskej so krok po kroku k normal­nemu dźěło nawróćeja – kaž do koronapandemije pak njejsu w dalokej měrje hišće­ wućežene. Tuchwilu su to po trochowanju towaršnosće krajnych cho­row­njow ze 65 do 70 procentami, normalne wućeženje by 80 do 85 procentow wu­činjało. „Njejsmy hišće­ w normalnym dźěle“, rjekny jed­naćel towaršnosće Michael Jacob. Tomu po jeho słowach tež lětsa wjace tak njebudźe.

Za čas raznych wobmjezowanjow koro­ny dla běchu chorownje jeničce ze 40 do 50 procentami wućežene. Hłowna přičina toho běchu prawidła dodźerženja wěstotneho wotstawka a předpisy hygieny. Tak smědźeštaj we wjace­łožowych stwach najwjace dwaj pacientaj być. Nimo toho so mnozy chorownjow zda­lowachu, dokelž so bojachu, zo so tam z wirusom natyknu. „Tutón strach wšak je runje w chorownjach ekstremnje snadny“, Jacob wuzběhny.

Powšitkowna wěda

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:
Znajeće hišće wony žorćik z kónca 90tych lět?: Kajki je rozdźěl mjez ruskimi a ame­riskimi wojakami? Wotmołwa: Rusow smy wotbyli. Na to dyrbjach myslić, jako słyšach dźensa wo konkretnych planach USA, nimale 12 000 swojich wojakow z Němskeje cofnyć, dokelž njewudamy pječa dosć pjenjez za brónjenje. A runjewon samozrozumliwje jewješe so ze stron zastupnicy FDP argument, zo je Němska nětko hladajo na hrožacy nadpad Ruskeje wosłabjena, dokelž pobrachuje 12 000 ameriskich wobškitarjow. Nó hladaj, sej myslach: Je to mjeztym tajke něšto kaž powšitkowna wěda, zo nas Ruska wohroža. Dyrbiš to jenož často dosć wospjetować, doniž wšitcy do toho njewěrja. Kak da by było, bychmy skónčnje zaso normalne styki k Ruskej pěstowali, město toho zo dale do antiruskeje truby trubimy. Móžemy hnydom započeć. Nječakajmy, doniž njeje so tež posledni ameriski wojak z Němskeje zminył. Marko Wjeńka

Wótry wołojnik (30.07.20)

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:
Dowolowa romantika ŠNAK

To a tamne (30.07.20)

Donnerstag, 30. Juli 2020 geschrieben von:

Zastanišćo železnicy přewidźał bě lo­komotiwnik intercity-ćaha pola Bonna a je prosće dale jěł. Pasažěrojo, kotřiž chcychu tam wulězć, móžachu IC hakle na přichodnym dwórnišću w Koblenzu wopušćić. Dokelž na železniskej čarje mjez Kölnom a Bonnom runje twarja, měješe ćah město hłowneho dwórnišća tuž w Bonnje-Beuelu zastać. To pak bě loko­motiwnik přewidźał. Železnica je so za misnjenje mjeztym zamołwiła.

Pozdatneje miny w pincy domu we Wurzenje dla dyrbjachu wjaceswójbny dom ewakuować. 31lětny wobydler bě po někotrych lětach prěni króć zaso do pincy pohladał a tam pozdatnu rozbuchlinu wuhladał. Po tym zo běchu cyły dom rumowali, přijědźe wosebita słužba k wotstronjenju bojowych srědkow, zo by swoje dźěło wukonjała. Spěšnje pak móžeše wšitkich změrować: Pozdatna mina njebě ničo hinaše hač stara po­mazkowa tyza.

Pytaja dale za Maddie

Mittwoch, 29. Juli 2020 geschrieben von:

Hannover (dpa/SN). W padźe zhubjeneje Maddie McCann je policija dźensa rano jednu z małozahrodkow w Hannoveru dale přepytała. Při tym zasadźichu tež mały bager. Dźěła steja po informacijach statneho rěčnistwa w zwisku z lěta 2007 z dowoloweho objekta w Portugalskej zhubjenej tehdy třilětnej. Podhladny je 43lětny Němc, kiž sedźi tuchwilu w Kielskim jastwje. Wón bydleše 2007 w Hannoveru.

Statne rěčnistwo přepytuje

Düsseldorf (dpa/SN). Po sypnjenju domskeho w Düsseldorfje z jednym mortwym dźěłaćerjom je statne rěčnistwo přepytowanja zahajiła. Při tym chcedźa zwěsćić, hač bě něchtó sypnjenje zawi­nował. Dotal njewědźa, hač wšitke twarske dowolnosće předležachu. Twarjenje je so póndźelu sypnyło. Něšto pozdźišo dźěłaćerja pod rozwalinami mortweho namakachu. Za dalšim zhubjenym dźěłaćerjom intensiwnje pytaja.

Schröder: Trump ma šansy

Neuheiten LND