Wjeršk pyta wuslědki

Montag, 05. September 2016 geschrieben von:
Hangzhou (dpa/K/SN). Wjerškowe zetkanje statow G 20 w chinskim Hangzhouwje zaměrnje za wuslědkami pyta. China podpěruje nětko žadanje zapada, postupować přećiwo nadkapacitam w produkciji wocla a w druhich­ industrijnych hałzach, dokelž maja „negatiwne wuskutki we wikowanju a na dźěłowe městna“. Na kónčnym dnju wjerška za­běraja so wobdźělnicy z wužadanjemi, nastawacymi wot nawala ćěkancow a wot terorizma. USA a Ruska njejsu so dotal na kompromis za přiměr w Syriskej dojednać móhli. Dźensa zetkataj so prezident USA Barack Obama a ruski prezident Wladimir Putin. Na kromje wjerška wuradźowachu Obama, němska kanclerka Angela Merkel (CDU) a francoski prezident François Hollande wo ukrainskej krizy.

Milica IS wotrěznjena

Montag, 05. September 2016 geschrieben von:
Damaskus (dpa/SN). Teroristiska milica IS je poslednje stejnišća na syrisko-turkowskej mjezy zhubiła. Nima tuž hižo zwisk k wonkownemu swětej. Turkowska statna powěsćernja Anadolu kaž tež skupiny rebelow su to mjeztym wobkrućili. Swobodne syriske wójsko (FSA) mjezu wot sydlišća Dsharablu na wuchodźe kaž na Asis na zapadźe kontroluje. FSA bě z pomocu turkowskeho wójska teren, kotryž měješe IS dwě lěće wobsadźeny, wróćo zdobyła. Wojerska operacija měri so zdobom přećiwo kurdiskej milicy YPG, kotruž je knježerstwo jako teroristisku zastopnjowało­. Turkowska chce z ofensiwu docpěć, zo so kurdiske jednotki na juhu kraja njezjednoća. Prezident Erdoğan mjeztym potwjerdźi, zo žadyn teroristiski koridor na južnej mjezy njedopušći.

Wólby z jasnymi pokazkami

Montag, 05. September 2016 geschrieben von:

Schwerin (dpa/K/SN). Wólby Mecklenburgsko-Předpomorskeho krajneho sejma su stronje CDU ćežku poražku wunjesli a Alternatiwje za Němsku (AfD) wjetši wuspěch hač wěšćeny. Po nachwilnym kónčnym wuslědku je SPD z 30,6 procentami znowa najsylniša móc. Z nablaku 20,8 procentami pak sćěhuje ju hižo AfD. CDU dósta jenož hišće 19 procentow a Lěwica 13,2 procentaj. Za Zelenych wupraji so jeno 4,8 procentow, tak zo po lětach prěni raz parlament misnu, do kotrehož so tež FDP (3,0) a NPD (3,0) hižo njedóstanjetej. Ze 60,5 procentami bě wólbne wobdźělenje hladajcy lěpše hač lěta 2011 z 51,5 procentami.

Powšitkownje ma so za to, zo su wo­lerjo Mecklenburgsko-Předpomorskeje chcyli kanclerce Angeli Merkel (CDU) w jeje domjacym kraju čućiwu lekciju za politiku napřećo ćěkancam „zdokonjamy to“ wudźělić, a su tohodla tu stronu wolili, kotraž je w tym nastupanju najbóle populistiska. Wšitke druhe demokratiske strony buchu tohorunja chětro poskubane, najbóle Lěwica, kiž ma z pjeć procentami najwjetšu stratu. Jeje wuslědk je k tomu najšpatniši wšěch wuchodoněmskich krajow.

Wuslědk zatraša

Montag, 05. September 2016 geschrieben von:
SPD rěka dobyćer wólbow krajneho sejma w Mecklenburgsko-Předpomorskej. Byrnjež so hižo připowědźał, je wuslědk tola njewočakowany a mje zdobom zatraša. Zo etablěrowane politiske strony wolerjow zhubja, z tym běch ličił. Zo pak Alternatiwa za Němsku (AfD) hnydom wjac hač 20 procentow nažněje, nochcych spočatnje wěrić. Jako demokraća pak mamy nětko z tym wobchadźeć móc cyle po hesle: Demokratija ma to wudźeržeć. Mamy tuž wočaknyć, što strona wuskutkuje. W Sakskim krajnym sejmje je AfD hižo zastupjena, dotal pak njeje so runje ze „sławu wopancała“, skerje je negatiwnje na so skedźbnjała. Za fatalne mam wusprawnjenja načolnych politikarjow etablěrowanych stron k jich „poražce“. Njeje prawje, zo dawaja winu politice zwjazkoweje kanclerki Angele­ Merkel. Misnjenja druhim přirja­dować je lochko – před swójskimi durjemi pytać chětro ćežko. Janek Wowčer

To a tamne (05.09.16)

Montag, 05. September 2016 geschrieben von:

Hada w swojim awće našoł je muž w badensko-württembergskim Weilu. Jako chcyše wón sobotu někotre reparatury přewjesć a jako motorowu hawbu wočini, nadeńdźe w awće 1,5 metrow dołhu bowu Constrictor. Kak bě so njejědojty had tam nutř dóstał a komu słuša, njeje dotal jasne.­ Fachowc je zwěrjo dosahnył a najprjedy raz sobu wzał.

Na dróze ležacych pjenjez dla je w bayerskim Kemptenje k wobchadnemu nje­zbožu dóšło. Jako je wodźer awta na jězdni wuhlada, wón nablaku zasta, tak zo jězdźidło za nim hižo sčasom borzdźić njezamó a do njeho zrazy. Sobujěduca prědnjeho awta pak njeda so mylić a „fenki“ na dróze pilnje zběraše. 55lětna smě nětko z jednanjom překřiwjenja dla ličić. Wina na njejapkim pjenježnym zbožu bě zabyćiwy muž, kiž je swoju móšeń­ na třěše awta ležo wostajił.

Startuja njedźelu ze swjedźenjom

Freitag, 02. September 2016 geschrieben von:

Budyšin (SN). Z wosebitym zarjadowanjom zahaja so 1. Budyske tydźenje demokratije zajutřišim, njedźelu, na Žitnych wikach. Zastupjerjo towaršnostneho žiwjenja přeprošeja wobydlerjow sprjewineho města a dalšich zajimcow na swjedźeń, kotryž traje wot 14 hodź. do 19 hodź. Wo live-hudźbu postaraja so kapały Joker z Budyšina – wona doby wubědźowanje BEAT 2015 –, band Strom & Wasser z Heinzom Ratzom, znata přez projekt „...feat. The Refugees“, kaž tež Kamjeničanska skupina Expect. Jako prěni chce so Budyski wyši měšćanosta Alexander Ahrens (njestronjan) hosćom přiwobroćić, po nim tež pósłancy tydźenjow demokratije. Mjez pósłancami, dwanaće wosobami Budyskeho zjawneho žiwjenja, je tohorunja předsyda Domowiny Dawid Statnik.

Pod hesłom „Přidaj swój žonop“ skića hač do 3. oktobra najwšelakoriše zarjadowanja přiležnosć, w demokratiskim diskursu so pospytać. Hižo wot póndźele steja tež serbske poskitki w Kamjentnym domje na programje.

Tójšto mortwych

Freitag, 02. September 2016 geschrieben von:

Islamabad (dpa/SN). Samomordar je so dźensa před twarjenjom sudnistwa w pakistanskim měsće Mardan rozbuchnył. Při tym je znajmjeńša jědnaće dalšich wosobow zahinyło, 30 ludźi so zrani. Mjez woporami su policisća a prawiznicy. Hakle rano běchu wobrónjeni mužojo křesćanske sydlišćo w měsće Peshawar nadpadnyli a znajmjeńša jednoho ciwilista morili. Po połdra lěta trajacym měrje bě minjene tydźenje w Pakistanje k wjacorym hroznym nadpadam dochadźało.

Galaxy Note 7 njepředawaja

Seoul (dpa/SN). Juhokorejski elektronikowy koncern Samsung je přestał nowy smartphone Galaxy Note 7 předawać a warnuje tych, kiž su sej tajki hižo kupili. Hrozy strach, zo aku rozbuchnje. Hižo předate smartphony předewzaće zaso wróćo woła. Někotre aparaty běchu so při nabiwanju zapalili. Dotal je 35 tajkich padow po cyłym swěće znatych. Zranił so po informacijach koncerna Samsung dotal nichtó njeje.

Nimaja hižo wulku nadźiju

Na kontejnerowej łódźi w Hamburgskim přistawje je woheń wudyrił. Tak bě minjenu nóc hač do třista wohnjowych wobornikow zasadźenych, zo bychu składowanski rum 300 metrow dołheje „CCNI Arauco“ z wosebitymi srědkami płomjenja hašeli, kotrež běchu tam při skowanju wudyrili. Z wodomjetakami su nakładnu łódź nimo toho chłódźili. Foto: dpa/Daniel Bockwoldt

Demokratiske strony mobilizuja wolerjow

Freitag, 02. September 2016 geschrieben von:
Schwerin (dpa/K/SN). Nastróžawši so wulkeje akceptancy AfD w Mecklenburgsko-Předpomorskej do njedźelnych wólbow krajneho sejma spytaja SPD, Lěwica a CDU wolerjow z prominencu hišće raz mobilizować. Tak porěčitaj dźens wječor w Rostocku-Warnemündźe na zarjadowanju nimo ministerskeho prezidenta kraja šef SPD Sigmar Gabriel a ministerka za swójby Manuela Schwesig. Lěwicy ma něhdyši předsyda frakcije w zwjazkowm sejmje Gregor Gysi pohon dać. CDU je kanclerku Angelu Merkel pře­prosyła, jutře w Bad Doberanje porěčeć. Po poslednim­ woprašowanju je drje SPD z 28 procentami hišće najsylniša móc, AfD pak slěduje ju z 23 procentami a je CDU (20 %) a Lěwicu (15 %) přesćahnyła.

Němska kłoni so Turkowskej

Freitag, 02. September 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Zo směli němscy zapósłancy wojakow Zwjazkoweje wobory w İncirliku zaso wopytować, wotmysli zwjazkowe knježerstwo Ankarje z poli­tiskej gestu kwoli być. Kaž magacin Spiegel­ rozprawja, stej so wonkowne ministerstwo a zarjad kanclerki na kročel dojednałoj, zo so rěčnik knježerstwa Steffen­ Seibert před nowinarjow stupi a so w mjenje­ knježerstwa wot rezolucije zwjazkoweho sejma nastupajo Armensku distancuje. Rezolucija zwjazkoweho sejma 2. junija měješe titl „Dopomnjeće na ludomordarstwo na Armenjanach a dalšich křesćanskich mjeńšinach w lětomaj 1915 a 1916“.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND