Prócu mytować

Dienstag, 24. August 2021 geschrieben von:
Cyłk Trio a kumple přihotuje prěnju serbsku pop-operu „Carpe noctem – Njeskónčna nóc“. Tajke hudźbne chłóšćenki wšak w Serbach tak často njedožiwjamy. Před lětomaj je Worklečanska wyša šula z musicalom „Quo vadis – dokal dźeš?“ na so skedźbniła. Do toho pak knježeše wjele lět měr. Kónc 1990tych lět bě formacija „Łuži­ca live“ hudźbnu bajku z wulkim wuspěchom předstajiła. Tuž so njesměrnje wjeselu, zo so młodźi Serbja znowa na tajki projekt hotuja. Wězo je to wulke wužadanje, a mam wulki respekt před cyłkom Trio a kumple, kotřiž su so z młodźinskim towarstwom Pawk na projekt zwažili. Z nim dźě młodostnych za serbsku hudźbu zahorjeja. Kaž stajnje zaso nazhonjamy, su młodostni z cyłej wutrobu při tajkich­ serbskosć spěchowacych akcijach pódla, – a sym přeswědčeny, zo to tež pop-operu nastupajo tak je. Na kóždy pad so wudani mocy a čas za to woprować. Měli tuž prócu angažowanym mytować a sej operu wobhladać. Janek Wowčer

Arnošt Bart

Dienstag, 24. August 2021 geschrieben von:
24. awgusta 1996 zemrě w 94. žiwjenskim lěće horliwy Sokoł a narodowc Arnošt Bart. Narodźił bě so 18. měrca 1903 jako syn Arnošta Barta z Brězynki (Briesing), sobuzało­žerja Domowiny, jeje pozdźišeho předsydy a předsydy Serbskeje narodneje rady. Arnošt-młódši zapřimny hižo zahe do narodneho dźěła. Załoži 1920 sobu prěnju jednotu Serbskeho Sokoła w Budyšinje, bu sobustaw spěwneho towarstwa Sołobik w Sowrjecach (Soritz) a Budyskeje Nadźije. W jednotach Sokoła w Budyšinje, Malešecach a Delnim Wujězdźe bě aktiwny zwučowar. Zhromadnje z Kurtom Sykoru staraše so zaměrnje wo nastaće dźěćacych skupin. Tajke Sokolata mějachu na to w jědnaće jednotach, w Malešecach bě jako jenič­ka skupina holcow. Sokolata wustupowachu na zlětach Sokoła 1924 w Pan­čicach-­Ku­ko­wje, 1927 we Wulkim Ćisku a 1931 w Ra­dworju, na zlětach Domowiny pak 1924 w Chwaćicach, 1926 w Bukecach, 1928 w Budestecach, 1929 w Klukšu kaž tež 1930 w Rakecach. Same mějachu Sokolata zlět 1926 w Malešecach, 1927 w Chrósćicach a 1928 w Radworju. Po wójnje znajachu Serbja młynka z Delnjeho Wujězda tež jako hrajerja w Serbskim ludowym dźiwadle. Mikławš Krawc

Mosty mjez regionami tworić

Montag, 23. August 2021 geschrieben von:

Lubij (CS/SN). Składnostnje 675. róčnicy wutworjenja hornjołužiskeho zwjazka šesći­městow wuhotowachu we wobłuku festiwala „Přińć a woteńć“ minjenu sobotu „Kulturny hermank“ w Lubiju. Na tamnišej swjedźenskej łuce, městnosći krajneje zahrodneje přehladki 2012, prezentowachu so zastupjerjo najwšelakorišich towarstwow, institucijow a organizacijow Hornjeje Łužicy kaž tež jej něhdy přisłušacych kónčinow dźensnišeje Pólskeje.

Ze swojimi historiskimi drastami dopominaše měšćanska straža z Lubanja na to, zo mějachu so města předewšěm w 16. lětstotku, jako docpě wikowanje zwjazka swój wjeršk, tež rubježniskim ryće­rjam wobarać. Lubańscy hosćo ro­zumja so jako pósłancy Hornjeje Łužicy a chcedźa mosty mjez sakskim a pólskim dźělom regiona tworić.

Podstupim (GF/SN). Na braniborskim festi­walu noweje hudźby „Intersonancy“ je twórba Budyskeho komponista Jana Cyža sobotu wječor w Podstupimskim muzeju prapremjernje zaklinčała.

13. awgusta hranica zawrjena(3)

Montag, 23. August 2021 geschrieben von:

Swobodne města běchu rědke w mjezynarodnych poćahach, ale eksistowachu. Lětdźesatki měješe marokkanske přistawne město Tanger tajki status. Spočatk 20. lětstotka bu Marokko wot Francoskeje a Španiskeje okupěrowane a Tanger bě dołho jendźelsce wobsadźene. W lěće 1923 podpisachu tele tři kraje zrěče­nje wo neutralnym demilitarizowanym měsće ze swobodnym přistawom.

Lěta 1940 wobsadźi fašistiska Španiska Tanger, kiž bě wot 1945 hač do 1956 zaso swobodne město, po tym přińdźe zaso k nětko samostatnymu krajej Marokko. Tohorunja bu přistawne město Danzig, pólsce Gdańsk, po Prěnjej swětowej wójnje­ 1919 přez Versailleske měrowe zrě­čenje jako swobodne město deklarowane z wosebitymi prawami za Pólsku kaž pólski­ přistaw, pólsku póštu, swójske wonkownopolitiske prawa a wojerske zepě­ranišćo Westerplatte. 1. septembra 1939 wobsadźichu němscy fašisća swobodne město Gdańsk.

Wo knihach a kniharni (20.08.21)

Freitag, 20. August 2021 geschrieben von:

Njedawno rozmołwjach so z we wukraju bydlacym Serbom mjez druhim wo skutkowanju medijow na regionalne a globalne čłowjeske wuwiće. Běchmoj sej přezjednaj, zo smy tuchwilu w dosć njewěstym času žiwi, a zo je sylny katalyzator njestajnosće masiwne wobwliwowanje měnjenjow a jednanjow přez bjezkónčny output internetnych medijow. Ženje w stawiznach čłowjestwa njebě tak lochko informacije a měnjenja šěrić a přijimować, ale tež sfalšować, nimale bjez regulowanja a kon­trole. Tak je wotewrjene prašenje, što nas w přichodnych lětdźesatkach wočakuje.

Kak wažne su Serbam Słowjenjo?

Donnerstag, 19. August 2021 geschrieben von:

Šěsć lět je Lukáš Novosad mjeztym předsyda Praskeho Towarstwa přećelow Serbow (SPL). Towarstwo ma dźensa 200 čłonow a je wot 8. do 14. awgusta 2. lětni kurs za serbšćinu w Budislavje přewjedł. Cordula Ratjaczakowa je so z Lukášom Novosadom rozmołwjała.

Za měsac budźe hłowna zhromadźizna SPL a wólby. Chceće znowa kandidować?

Za čo čěsko-serbski kurs?

Donnerstag, 19. August 2021 geschrieben von:
„Je naš kurs serbšćiny wažny za Serbow, a jeli haj, čehodla?“, praša so mje předsyda SPL Lukáš Novosad. Dobre prašenje. Sprěnja je wězo kóždy serbski noworěčnik witany, a druhdy wuwiwaja so runje ći ze sło­wjanskich krajow na spomóžnych podpěraćelow Serbow. Zdruha je wažne, serbsko-čěske styki hajić. Tak njezhonja Češa w kursu jenož něšto wo Serbach, ale wobdźělacy so Serbja profituja tež ze słowjanskorěčneje wokoliny. Nimo tohole efekta rěčneje imersije – němske słowo tu w komunikaciji njepomha – tyje čěska normalnosć serbskej samozrozumliwosći, skrući identitu. A na kotre wašnje so Bu­dislavski sorabistiski tydźeń wotměje, to móhło tež z přikładom być za łužiske kursy­­ serbšćiny za Němcow: Njepo­srěd­ku­je so jenož gramatika a słowoskład, ale kurs je zdobom socialne dožiwjenje, hdźež nałožuješ serbšćinu, zo by tamnemu něšto zajimawe powědał. Rěčni­ partnerjo su skutkowniši hač kóžda šula, chceš-li rěč nawuknyć. Cordula Ratajczakowa

Budislav (SN/CoR). Krasna je wokolina wokoło Domu bratrow Čapek w čěskim Budislavje pola Litomyšla. Lěs a miłe hórki wabja za pućowanja a wopušćiwši po sorabistiskim přednošku jónkrótnu kuloj­tu žurlu, zasłyšiš rěčku pluskotać. Druhi raz je Praske Towarstwo přećelow Serbow (SPL) tu lětni kurs serbšćiny přewjedł.

Sprawny a horliwy Serb

Mittwoch, 18. August 2021 geschrieben von:

Składnostnje 100. posmjertnych narodnin spominamy na studijneho radu, swěr­neho towarša a horliweho Serba Rudija Klina. Wón narodźi so 3. awgusta 1921 w Malešecach a tam tež wotrosće. Pola serbskeho wučerja Jana Šěcy měješe mjez druhim serbsku wučbu. Po šuli nawukny zamkarstwo a dyrbješe bórze do wojakow a do wójny. Ćežkozbrašeny wróći so do Malešec. W lěće 1946 wopyta nowowučerski kurs na Serbskim wučerskim wustawje w Radworju. Nastupi prěnje wučerske městno w šuli Zubornička/Stróža. W lěće 1949 złoži prěnje wučerske pruwowanje a bu šulski nawoda we Worcynje. Hro­ma­dźe z Měrćinom Nowakom-Njechorńskim wožiwi Domowinske dźěło we wsy. W Niskej a Běłowodźanskim wokrjesu skutkowaše pozdźišo jako naměstnik wokrjesneho radźićela. Najwjetše zasłužby za Serbstwo zdoby sej Rudij Klin jako direktor Centralneje rěčneje šule w Minakale. Wot 1956 hač do swojeho inwalidizowanja 1980 nawjedowaše dalekubłanišćo dorosćenych z wulkej zamołwitosću. W Minakale je wšón čas Domowinskej skupinje „Statok“ předsydarił.

Neuheiten LND