Marek Krawc rozprawja wo aktualnje rozjimanych temach w Čěskej
Praha. Stawiznarka Dagmar Hájková je minjeny pjatk mały dźěl čěskich stawiznow wotkryła. Na běłej wobalce, kotruž chowachu w Narodnym archiwje w Praze, steješe: „Zazyglowana do 19.09.2025“. Přistajeni archiwa wědźachu, zo je to list prěnjeho čěsko-słowakskeho prezidenta Tomáša Garrigue Masaryka (1850–1937). Politikar, kotrehož sej w susodnym kraju jara waža, nawjedowaše wot 1918 do 1935 Čěskosłowakski stat. Antonín Sum – wosobinski sekretar Jana Masaryka, syna prěnjeho prezidenta – přepoda krótko do swojeje smjerće w lěće 2005 dokument přistajenym Narodneho archiwa. Wuměnjenje pak bě, zo wobalku hakle 20 lět pozdźišo wotewru. Archiwarojo tukachu na to, zo namakaja w potajnym lisće poslednje słowa woblubowaneho statnika. Pjatk wotewrěchu wobalku w swjatočnej atmosferje z tuchwilnym čěskim prezidentom Petrom Pavelom a Tomášom Kotíkom, pra-prawnukom Masaryka, na prezidentskim hrodźe w Lánach. Češa móžachu wšemu w telewiziji sćěhować. Tak dožiwichu tež šulerjo tutón wažny wokomik w čěskich stawiznach. „Sym chory, mój čas je nimo.