Wodorunje: 3 kwasna wosoba, 5 płód sadowca, 6 město w Algeriskej, 7 hwězdny wobraz, 10 čěske husitske město, 13 dźěl bydlenja, 14 italska filmowa hrajerka, 15 ptak
Padorunje: 1 něhdyša šwedska spěwna skupina, 2 hubjenstwo, 3 škitny wobłuk štoma, 4 z Belgiskeje pochadźacy šlagrowy spěwar, 8 słowaksko-pólske horiny, 9 prěni přełožk biblije, 11 swójbne mjeno Ćišinskeho, 12 nic křiwy
Hišće w přirodźe wšitko wotpočuje. Najebać to su fachowcy hižo rostliny a zwěrjata lěta postajili. Štom lěta 2021 ma łaćonske mjeno ilex aquifolium. Serbja mjenuja jón wótrolist, Němcy Stechpalme. „Aqui rěka wótre a folium lisćo, tohodla wótrolist“, rozłožuje fachowc lěsnistwa Guido Budar. „Wosebitosć je, zo tón swoje zelene łopjena tež w zymje zdźerži.“ We Łužicy tajki štom skerje njenańdźemy. Typiski je wótrolist w srjedźnej Europje, hdźež su zymy miłe a hdźež włóžna klima knježi. W Němskej pak rosće wón w porynskich kónčinach kaž tohorunja při Sewjernym a Baltiskim morju. Swoje krute městno ma wótrolist w křesćanstwje. „Bołmončku su Jězusa z palmami w Jerusalemje witali. Spominajo na to swjećimy bołmončku, a to z bołminu. W južnych kónčinach Němskeje su pak hižo w srjedźowěku tež hałzy wótrolista za to wužiwali, dokelž běše štom stajnje hižo spočatk nalěća abo w jara pózdnjej zymje połny lisća a bě tuž palmje najpodobniši“, wě Guido Budar.