Prózdniny su nimo a tak za mnohich tež wočerstwjacy dowol. Nadźijomnje měješe kóždy z nas dosć rjanych dožiwjenjow, z kotrychž móže čerpać. Ja mam tajke na kóždy pad. Přiwšěm je mje na wróćojězbje z juha jedna wěc chětro mjerzała. Na něhdźe 1 100 kilometrach smy jako swójba sylny wobchad w Chorwatskej, Słowjenskej, Awstriskej a Němskej jara derje zmištrowali. Najhórše na jězbje pak bě poslednje 50 kilometrow z Drježdźan do Budyšina. W Porchowje so rozsudźichmy zwjazkowu awtodróhu A 4 wopušćić. Jedne awto po druhim, karawana Lkw-jow pohibowaše so tam do směra na Pólsku. Štyričarowa A 4 bě sobotu připołdnju kopata połna. Kak drje tam wšědny dźeń rano abo popołdnju wupada, hdyž ludźo na abo wot dźěła jězdźa, nochcu sej radšo předstajić. Mnohim je to zawěsće wšědnje wulke wužadanje.
Myslu-li na wólby Sakskeho krajneho sejma za dobrej dwaj tydźenjej, čuju so kaž před njewjedrom. Hišće nam słónčko swěći, na wobzoru pak bliža so ćmowe mróčele z błyskami a hrimanjom. Po aktualnych woprašowanjach je bjeze wšeho móžne, zo njebudźe CDU hižo najsylniša politiska móc w kraju a zo wudyri tajke něšto kaž politiski chaos, hdyž AfD wólby w Sakskej dobudźe. A samo hdyž ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) z někotrymi hłosami předskoka jako dobyćer wuńdźe, změje sej wón přewšo ćežko knježerstwo wutworić. Tež w Braniborskej lěpje njewupada. Tam je wotwidźomne, zo njebudźe SPD přichodnje hižo knježaca strona: Tuchwilu je tam AfD najsylniša móc, slěduje CDU a hakle po njej SPD ministerskeho prezidenta Dietmara Woidki.
„Wažny kriterij jenož za nadawk we Waliziskej: Znajomosće walizišćiny su trěbne, kandidaća bjez tajkich, kotřiž wšak su zwólniwi so zawjazać walizisku rěč wuknyć, pak budu wobkedźbowani.“ Takle rěka we wulkim nawěšku, z kotrymž su britiskej wobchadnej instituciji a waliziske knježerstwo dźěłowej městnje społnomócnjeneho za transport za Walizisku a za sewjerozapadne regiony Jendźelskeje kónc julija w nowinje Metro wupisali.
Tajku informaciju z łužiskeje perspektiwy čitać – to tyje. Tamniše wašnje aktiwneho spěchowanja mjeńšinoweje rěče ani w Sakskej ani w Braniborskej ani w Zwjazku njeje. Wobknježenje tu zakótwjeneje serbšćiny za kóždežkuli zastojnstwo w zjawnym sektorje ma wuměnjenje a narok rěčneje akceptancy być.
Štóž tele dny Serbske Nowiny čita, tón zwěsća, zo pytamy na kóždym róžku personal. Braniborske wokrjesy trjebaja zamołwitych za serbske naležnosće, Sakska přełožowarjow za komuny, Domowina nowinsku rěčnicu, LND nowu šefinu. Na pobrachowacych serbskorěčnych wučerjow smy při tym žno skoro zabyli kaž tež na strukturnu změnu abo digitalizaciju, za kotrejž budźe tohorunja serbskorěčny personal trěbny. Smy w situaciji, zo naše personalne resursy prědku a zady njedosahaja, samo potom, by-li so kóždy serbski maturant za powołanje na „narodnym polu“ rozsudźił. Porno 1990tym lětam mamy woprawdźe přewjele dźěła za přemały ludźik. Što činić?
Na njeličomnych městnach Budyskeho wokrjesa wuhladaš tele dny pisane banery, kotrež swědča wo tym, zo tam nowe kable za spěšny internet kładu. Akcija za wjele milionow eurow njezwyša jenož hódnotu domow a ležownosćow, kotrež budu potom šěrokopasmowej syći přizamknjene, ale zawěsće tež image cyłeho regiona, kiž budźe z tym snano tež móžnym inwestoram zajimawši. Najzajimawše wšak je, zo financuja projekt jeno ze spěchowanskimi srědkami, tak zo wobydlerjam žanežkuli kóšty njenastanu. Hdźe da tajke něšto dźensa hišće mamy? Nimo toho tajke wulke předewzaće tójšto firmam połne nadawkowe knihi wobradźa, byrnjež wukrajne byli, wšako maja so tysacy kilometrow rołow a kablow do zemje skłasć. Při zahajenju projekta před měsacami w Smochćicach sej zamołwići tuž mjez sobu na ramjo klepachu.
Žołma powšitkowneje woblubowanosće, tak mjenowany hype, wudyri wokoło Pětrohródskeje skupiny Nejromonach Fejofan po jeje wustupje na sobotnym nócnym festiwalnym programje w Chrósćicach. Na mnohich serbskich zarjadowanjach młodźinskeho razu słyšiš mjeztym jich hudźbu – kombinaciju ruskich ludowych spěwow z modernym elektroniskim drum’n’basom. To bě mi přičina trochu rozmyslować: Hdy mějachmy posledni raz w Serbach tajkile hype? Prawdźepodobnje běše to w lěće 2014, jako předstaji serbska skupina JANKAHANKA swój prěni a hač dotal nažel jenički album „Zbožo“.
Štyri dny połne kultury ze wšeho swěta a zdobom štyri dny předewšěm měrneho swjećenja bjez rozestajenjow su nimo. Festiwal pak njebě za wšěch hnydom njedźelu zakónčeny. Pomocnicy a dobrowólnicy wšak su hakle po njedźelnym finalnym programje w Chrósćicach a zawěsće tež w Hochozy hakle započeli prawje rumować, tak zo nimale ničo wjac na to njepokazuje, zo su tam tysacy ludźi hejsowali. Z wulkej dźakownosću zhladuju na tónle poradźeny kónc tydźenja, předewšěm wšak tež, dokelž mějachu lětsa předewšěm wohnjowi wobornicy přidatnje mocy nałožić, zo bychu wšěm měrny swjedźeń zmóžnili. Runje tak słuša dźak tym, kotřiž su so direktnje na festiwalu wo porjad a wěstotu starali, a to zwjetša w pozadku. Su to woprawdźe profesionelnje zmištrowali. Wšako wo někajkich rozestajenjach ničo słyšeć njebě.
Tak ćopło kaž w minjenym měsacu tu pola nas hišće ženje njebě. Němska je so pod rekordnymi temperaturami hač do 40 stopnjow nad nulu poćiła, a posledni dźeń junija bě dotal najćopliši lěta. Što na nas w tymle lěću hišće čaka, nichtó njewě. Horcota a suchota zawostajatej swoje slědy. Wuskutk toho je jasnje přiběraca ličba lěsnych wohenjow. Hewak bě jich w Budyskim wokrjesu něhdźe dwaceći wob lěto. Hižo nětko pak ležimy daloko nad štyrceći. Tež ratarske zawody, zahrodnistwa a zahrodkarjo maja swoju bědu ze suchotu. Na wuchodźe Westfalskeje njesmědźachu ludźo mało wody dla swoje trawniki krjepić. A wodu z rěkow, hatow a jězorow brać bě a je tež w Budyskim wokrjesu zakazane.
Horcota, tužnota, hdys a hdys liwki šwihel w prawym a mócny zliwk w z wěstosću wopačnym wokomiku: Z lěćom je zdobom sezona festiwalow pod hołym njebjom zahajena. W minjenych lětach su tajke swjatki kaž hriby ze zemje šuskali, kóždy, rady tež podlěšeny kónc tydźenja so něhdźe syły ludźi k rytmam najwšelakorišeho razu w próše abo błóće pohibuja. Jeli za swjedźenjom dobry koncept tči, njeje nadposkitk žadyn problem. Konkurenca tu woprawdźe wožiwja. Přiběrajcy pak přeprošeja sej zarjadowarjo stajnje samsnych wuměłcow na swoje jewišća. To zaleži zdźěla na tym, zo wjetše a wulke agentury swojich chowancow dźeń a časćišo w paketach posrědkuja.
A wot toho časa, zo je za hudźbnikow dźeń a wobćežnišo swoje žiwjenjatrěbne wudawki (podźělnje) z předawanjom zynkonošakow sej zasłužić – tak mjenowany streaming liči so poprawom jeno za nanajznaćišich wuměłcow –, su koncerty a z nimi zwisowace, nadźijomnje na městnje kupowane merchandisingowe artikle najwažniše žórło dochodow.
Dźensa je zaso tak daloko: W Kamjencu, Zhorjelcu a Połčnicy wotměwa so runja swětowym městam, kaž su to Berlin, Barcelona a New York, Fête de la musique – swjedźeń hudźby. Cyłkownje wobdźěla so na nim po cyłej zemi wjace hač tysac městow, mjez nimi něhdźe połsta z nich w Němskej. Za ani fenka honorara amaterojo kaž tež powołanscy hudźbnicy a spěwarjo na naměstach, w hosćencach, w parkach, klubach a druhdźe cyły wječor hač do połnocy na swoje wašnje a w cyle rozdźělnych hudźbnych stilach a formacijach wjeselo, dobru naladu a žiwjensku radosć šěrja.