Rěki měli wjace městna dóstać Empfehlung

Dienstag, 20. Juli 2021
Artikel bewerten
(0 Stimmen)
Zo njeje škit před powodźenjemi jenož techniskeho, ale tež přirodneho razu móžny, pokazuje projekt redynamizacije Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu. Sakski wobswětowy minister Wolfram Günther (nalěwo) je wčera akteram wokoło nawody biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty Torstena Rocha (srjedźa) za to myto spožčił.  Foto: SN/Hanka Šěnec Zo njeje škit před powodźenjemi jenož techniskeho, ale tež přirodneho razu móžny, pokazuje projekt redynamizacije Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu. Sakski wobswětowy minister Wolfram Günther (nalěwo) je wčera akteram wokoło nawody biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty Torstena Rocha (srjedźa) za to myto spožčił. Foto: SN/Hanka Šěnec

Akterow projekta redynamizacije Sprjewje mytowali

Stróža (SN/BŠe). Hladajo na aktualne podawki sćěhow njewjedra na zapadźe Němskeje dla hódnoćachu přitomni wčera w Stróži, kak wažny zmysłapołny škit před wulkej wodu je. Sakski statny minister za wobswět Wolfram Günther (Zeleni) spožči tam wčera mjenujcy myto we wobłuku UNO-dekady zwjazkoweho zarjada za přirodoškit (BfN) za biologisku mnohotnosć akteram, kotřiž běchu zhromadnje a wuspěšnje naprawy renaturěrowanja Sprjewje mjez Lemišowom a Nowej Wsu zwoprawdźili. „Tuchwilu dožiwjamy wuskutki změny přirody a wobswěta přez čłowjeka. Rěki pak trjebaja wjace městna, zo móhli so w padźe wulkeje wody wupřestrěć“, statny minister wuzběhny. Projekt redynamizacije Sprjewje je tuž přikładny a na přichod wusměrjeny. Wjele akterow ma za jedyn postronk ćahnyć. „Smy z powodźenjow 2002, 2010 a 2013 wuknyli“, Wolfram Günther podšmórny. Sprjewja je so takrjec do starodawneho rěčnišća nawró­ćiła. Nimo toho přisporjeja naprawy na wotpowědnym wotrězku rěki biologisku mnohotnosć, kaž z prěnich přirodowědnych wobkedźbowanjow wuchadźa.

Veröffentlicht in Hospodarstwo
Bitte anmelden, um einen Kommentar zu posten

Neuheiten LND