Dźiwadło studować njeje spontana ideja, ale wědomy rozsud. Dyrbiš wědźeć, zo sej tute powołanje wjele žada – ćělnje, emocionalnje
a časowje. Ja sym so za swój čas w Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle za tutón puć rozsudźiła. Štóž hraje z mysličku, dźiwadźelenje studować, měł sej to derje přemyslić, ale sej tež zwěrić. Mój pokiw:
Wopytajće Němsko-Serbske ludowe dźiwadło
a hromadźće tam prěnje nazhonjenja. A jeli
pytnjeće, zo je dźiwadźelenje waš puć, potom so tež dalša kročel wupłaći.
Serbski pochad hraje za mnje wažnu rólu - to je so mi hnydom na spočatku swojeho wukubłanja wuwědomiło. Při pruwowanju dyrbjachmy w skupinskim dźěle předstajić, što nas wučinja. Njedyrbjach wulce přemyslować a sym hnydom wotewrjenje prajiła, zo je to mjez druhim mój serbski pochad. Mějach strach, zo Łužicu zdalenosće dla z wočow zhubju. Myslička, zo poćah ke kulturje, swjedźenjam a rěči zhubju, mje zrudźeše.