Šunow (aha/SN). Na křižowanišću wosrjedź Šunowa dopominaja před tamnišim swjatym křižom štyri kamjentne tafle z mjenami w Druhej swětowej wójnje padnjenych wjesnych muži. Na samsnym městnje sadźichu před někotrymi lětami wulku jědlu, kotruž w adwenće ze swěčkami wupyšichu. Ideju za to měješe tehdy Józef Woko. Běše to symbol přihota na hody, na swjedźeń měra a pokoja. Runočasnje bě to napominanje, zo bychu so wojerske rozestajenja po wšěm swěće skónčili.
Šunowčenjo pak chcychu tež zwuraznić, zo je so hody Jězusdźěćatko narodźiło. Tuž su so před třomi lětami rozsudźili tam tohorunja postajić Boži narodk, kotryž staj Pawoł Rachel a Norbert Völkel w šěrokosći nimale dweju metrow z drjewa wisateje wjerby natwariłoj. Patoržicu stajichu žłobik pódla wulkeho božodźěsćoweho štoma. Wot lońšeho widźiš pak tam hižo w adwentnym času wowcku, wóslika, swjateho Józefa a swjatu Mariju dźěćo wočakujo. Pokazka to na to, zo swjataj hospodu pytaštaj, kotruž w chuduškej hródźi skónčnje nańdźeštaj.