Merkel zwólniwa wuprajić

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN/K). W aktualnej hodźinje je zwjazkowy sejm dźensa wo aferje BND-NSA debatował. Před kontrolnym gremijom parlamenta buštaj nutřkowny minister Thomas de Maizière a nětčiši šef zarjada kanclerki Peter Altmaier (wobaj­ CDU) słyšanaj. W srjedźišću steji prašenje, wot hdy je zarjad kanclerki wědźał­, zo BND ameriskej tajnej słužbje NSA pomha wučušleć spřećelene kraje a firmy w nich. Nastupajo tutu aferu njejstaj kanclerka Angela Merkel (CDU) a jeje naměstnik, hospodarski minister a předsyda SPD Sigmar Gabriel, na jednej liniji. Kanclerka widźi „trěbnosć wujasnjenja“, za čož wobsteji přepytowanski wuběrk, a je zwólniwa před gremijom wuprajić. Wobsteji-li přeće za tym, „sym rady k dispoziciji“, Merkel praji.

Prawicarjow zajeli

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:
Karlsruhe (dpa/SN). Zwjazkowe statne rěčnistwo je dźensa we wobłuku racijow we wjacorych zwjazkowych krajach štyrjoch prawicarskich ekstremistow zajeć dało. Třo mužojo a jedna žona su podhladni, zo su prawicarskoteroristiske zjednoćenstwo „Oldschool Society“ załožili a nadpady na mošeje a domy požadarjow azyla planowali. Za to běchu sej po prěnich dopóznaćach rozbuchlinu wobstarali. Při přepytowanjach nańdźe policija pječa pyrotechniske předmjety z wosebje wulkej skutkownosću a dalše dopokazy. Hač su podhladni hižo konkretne atentaty planowali, chce statne rěčnistwo nětko zwěsćić. Wšitkich štyrjoch chcychu hišće dźensa sudnikej Zwjazkoweho sudnistwa předstajić, kotrež wo jatbje rozsudźi.

Dźiwina wužiwa zelene mosty

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:

Tysacy dźiwich zwěrjatow kóžde lěto na dróhach Němskeje zahinu. Wosebite zelene mosty nad awtodróhami wšak maja jich žiwjenje škitać. Nětko pokazuja so prěnje wuspěchi.

Podstupim (dpa/SN). Nalěćo je čas, hdyž dźiwina přiběrajcy puće přeprěča, štož zas a zaso k njezbožam wjedźe. Wupuć z toho su wosebite mosty, kaž nazhonjenja w Braniborskej pokazuja. Zwěrina tajke mosty dźeń a bóle wužiwa. Ličba wobchadnych njezbožow z njej tam regionalnje woteběra, rozprawja dr. Kor­nelia Dobiáš, biologowka za dźiwje zwěrjata w krajnym lěsnym kompetencnym centrumje Eberswalde.

Něhdźe 50 metrow šěroke tak mjenowane zelene mosty wužiwaja přede- wšěm sorny, najčasćišo nad awtodróhu A 9 pola Niemegka njedaloko Podstupima. Tole je kompetencny centrum z pomocu infračerwjenych kamerow zwěsćił. Něhdźe 3 000 pohibow sornow po mosće su mjeztym zličili. Tamnej mostaj wjedźetej nad A 13 pola Tupca (Teupitz) we wokrjesu Dubja-Błóta a nad A 12 pola Briesena we wokrjesu Wódra-Sprjewja. Cyłkownje je dźiwina mjenowane tři mosty dohromady 6 150 króć wužiwała, zo by awtodróhu přeprěčiła.

Fronta so měnjała a zesylniła

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:

6. meje přihotowachu so jednotki lěweho křidła 1. ukrainskeje fronty w Hornjej Łužicy na za přichodny dźeń přikazanu ofensiwu přećiwo wójsku Schörnera. Sowjets­ka 14. gardowa diwizija pěškow bě swoje stejnišća w Delanach wopušćiła a do zapadneho směra postupowała. Na jich městnje běchu pólscy wojacy 5. a 9. diwizije frontowu liniju mjez Rakecami, Jitkom, Nowoslicami, Ralbicami, Smjerdźacej a Čornowom přewzali. 7. a 8. pólska diwizija steještej mjez Zdźěrju, Minakałom, Drobami a Kaponicu hač před Njeswačidłom. Wottam měještej zwisk k pěškam 5. diwizije pola Jitka. Nalěwo wot 7. pólskeje diwizije bě 6. meje sowjetska 28. armeja pod komandom generalneho leutnanta Lučinskeho rum mjez Lěskej­ přez Dołhu Boršć hač ke Kwětanecam (Quitzdorf) a Wódrjeńcy (Ödernitz) wobsadźiła. Tale armeja bě do toho pola Gubina, hłownje pak přećiwo w kotole pola Halbe wobkruženym jednotkam Wehrmachty wojowała. Wot Wódrjeńcy hač do Lubanja běchu nětko sowjetscy wo­jacy 52. armeje koncentrowani.

To a tamne (06.05.15)

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:

Wohrěwace lampy za tři nopawy su w badensko-württembergskim Strau­ben­hardće wulkozasadźenje wohnjoweje wobory zawinili. Přećeženeho milino­woda dla bě so jedyn z kablow lampow w pincy domu zeškrěł a na syno kapał. Nastawaceho kura dla wołaše wobydlerka wohnjowu woboru, kotraž ze 54 lu­dźimi přijědźe. Mjeztym bě wobsedźer nopawow lampam milinu wotpinył. Jedna­ z nopawow so snadnje zrani.

Něhdyši zwjazkowy prezident Christian Wulff (55) a jeho mandźelska Bettina (41) bydlitaj zaso hromadźe. Tole zdźěli prawiznik Christiana Wulffa dźensa medijam. Dalše nadrobnosće nochcyše hla­dajo na priwatnu sferu potrjecheneju mjenować. Do toho bě bulwarny časopis Bunte wo tym rozprawjał. Wulffec mandźelskaj běštaj so lěta 2013 rozešłoj.

Łužica (06.05.15)

Mittwoch, 06. Mai 2015 geschrieben von:

Nowy měšćanosta nastupi

Baršć (dpa/SN/ch). 25lětny Philipp Wesemann (SPD) stanje so z najmłódšim hłownohamtskim měšćanostu w Braniborskej. Dźensa wječor nastupi wón zastojnstwo w Baršću. W měrcu bě so laborant biologije w rozsudnych wólbach přećiwo kandidatej CDU Svenej Zuberej přesadźił. Dotalny měšćanosta Jürgen Goldschmidt (FDP) njebě strowotniskich přičin dla hižo kandidował. Baršć z ni­male 20 000 wobydlerjemi steji před wulkimi wužadanjemi. Wesemann chce swoje ródne město, kotrež swjeći lětsa 750. narodniny, w přichodnych wosom lětach na bydlenjahódne město wu­twarić. Za to chce předewšěm platowe twary z NDRskeho časa wotstronić.

Žadyn kónc stawka

W Moskwje zwučowachu wčera wječor za wulku wojersku paradu, kotraž ma so tam 9. meje wotměć. Při tym prezentowachu zjawnosći tež nowy bojowy tank T-14. Tysacy wobydlerjow su nócny spektakl wobkedźbowali. Ruska wopomina sobotu 70. róčnicu dobyća nad hitlerskej Němskej. Foto: dpa/Maksim Šipjenkow

Erler Běłorusku wo wodaće prosył

Dienstag, 05. Mai 2015 geschrieben von:
Minsk (dpa/SN/K). Społnomócnjeny zwjazkoweho knježerstwa za Rusku Gernot Erler (SPD) je so na wopyće běłoruskeje stolicy Minska w mjenje zwjazkoweho knježerstwa zamołwił za hrózbnosće, skućene wot nacionalsocialistow na běłorus­kej ludnosći. „W mjenje zwjazkoweho knježerstwa (…) prošu wo wodaće za złóstnistwa wot Němcow w Běłoruskej skućene, a kłonju so před woporami.“ Erler bě so w Minsku wobdźělił na mjezynarodnej konferency wo wopomnišću Maly Trostinec. Za čas němskeje okupacije bu něhdźe 2,5 milionow Běłorusow zamordowanych – wjace hač štwórćina wobydlerstwa kraja.

GdL k wujednanju nuzować?

Dienstag, 05. Mai 2015 geschrieben von:

Weselsky ma twjerdu heju, politika znjeměrnjena

Berlin (dpa/SN/K). Stawk lokomotiwnikow je dźensa rano miliony dojězdźowarjow a pućowacych nuzował, druhe wobchadne srědki wužić. Čłonojo Dźěłarnistwa lokomotiwnikow (GdL) běchu rano we wosobowym wobchadźe Němskeje železnicy dźěło złožili a chcedźa z nim hakle njedźelu rano pokročować. Nakładne ćahi njeběchu hižo wčera po­połdnju jězdźili.

Ćežišća stawka su Berlin, Halle, Frankfurt nad Mohanom a Mannheim. Po narunanskim jězbnym planje jězdźa ćahi „stabilnje“, kaž Němska železnica informuje. W regionach Halle, Lipsk a Drježdźany bě rano zahe jeničce 15 procentow regionalnych ćahow po puću. Pozdźišo je w Sakskej, Saksko-Anhaltskej a Durinskej wjace ćahow jězdźiło, dokelž bě wjac lokomotiwnikow na dźěło přišło, hač běchu wočakowali. Hinak hač na zapadźe njeje na wuchodźe mjez lokomotiwni­kami nimale žanych zastojnikow, kotřiž njesmědźa stawkować.

Žadaja sej wěcownosć

Dienstag, 05. Mai 2015 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). W aferje wokoło němskeje tajneje słužby BND žadaja sej zastupnicy unije wot SPD wjace wěcownosće. „Njeje žaneje přičiny, wěc dramatizować“, rjekny městopředsyda CDU Thomas Strobl nowinarjam. Wón reagowaše tak na wuprajenja wicekanclera Sigmara Gabriela­ (SPD), kiž bě aferu skandal mjenow­ał a „kmany, jara ćežke politiske střasenja­ zawinować“.

Neuheiten LND