Do dźensnišeho wurjadneho posedźenja Duisburgskeje integraciskeje rady protestowachu ludźo z turkowskej chorhoju a tafličkami, na kotrychž bě napisane „Ně k łži ludomordarstwa“. Pozadk toho je, zo bě zwjazkowy sejm wobzamknył armensku rezoluciju, štož je mjez mnohimi Turkami wulki protest zbudźiło. Wo tym su dźensa w Duisburgu raznje diskutowali. Foto: dpa/Roland Weihrauch

Za dialog z Ruskej

Montag, 20. Juni 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Do wjerška NATO je zwjazkowy wonkowny minister Frank-Walter Steinmeier (SPD) zapadne staty k dialogej z Ruskej namołwił. „Štóž sej mysli, zo móže ze symboliskimi paradami tankow na wuchodne hranicy zwjazkarstwa docpěć wjace wěstoty, so myli“, rjekny minister nowinje Bild am Sonntag. Wězo dyrbi so chutnje brać, hdyž čuja so Pólska a baltiske staty wohrožene. Na druhej stronje widźi pak tež ruski prezident Wladimir Putin wěstotu swojeho kraja wohroženu – tež přez raketywot­wobaranske stacije NATO we wuchodnej Europje.­ Ruska swój atomowy potencial dale wuwije, zo by runowahu dźeržała, wón připowědźi. 31 000 wojakow ze 24 krajow NATO pak je w Pólskej zwučowało „skryty nadpad“ wotwobarać.

Nětko z měšćanostku

Montag, 20. Juni 2016 geschrieben von:
Rom (dpa/SN). Z napjatosću wočakowachu wuslědki wčerawšich komunalnych wólbow w Romje. Kandidatka a kritikarka EU ze strony Movimento 5 Stelle (M5S) Virginia Raggi je prěnja měšćanostka wěčneho města. Raggi, kotraž bě so we wólbnym boju přećiwo wuhotowanju olympiskich hrow w lěće 2024 wuprajiła, je so z něhdźe dwěmaj třećinomaj hłosow přećiwo Robertej Giachettijej přesadźiła. Na dobyćerku wólbow nječakaja runjewon lochke nadawki. Dawno hižo njeda so město korupcije dla prawje wobknježić. Załožer strony M5S Beppe Grillo rěči mjeztym wo historiskim dnju. „Wotnětka so wšitko změni. Nětko smy my na rjedźe.“ Tež w Turinje je dalša kandidatka M5S Chiara Appendino komunalne wólby dobyła.

Regionalnosć je šansa

Montag, 20. Juni 2016 geschrieben von:
Razantne wuwiće nowych medijow poćežuje předewšěm mjeńšinowe nowiny, wšako nimaja zwjetša dosć mocow a pjenjez, so na tym polu tak spěšnje znowa orientować kaž „wulke, swětne“ medije. Tež Serbske Nowiny njejsu wuwzaće. Wuslědk zetkanja Zjednoćenstwa dźenikow w mjeńšinowych a regionalnych rěčach (MIDAS) w Bozenje pokazuje, zo su Serbske Nowiny na prawym puću. Smy so znowa wusměrili, a to na regionalnosć a serbskosć, předewšem, štož nastupa politiske rozprawnistwo w našim wječorniku. Generalny sekretar MIDAS Günther Rautz je to wobkrućił: Powěsće ze swěta wšudźe dóstawamy! Serbske lokalne a specifiske pak skerje w SN. To zdobom pokazuje, zo je regionalnosć wulka šansa! Chcemy ju wužić a smy so tuž znowa wusměrili. Tak dopokazujemy, zo na přeća našich čitarjow reagujemy. Tež z nowym internetnym wustupom to činimy. Janek Wowčer

Digitalizacija wužadanje a šansa

Montag, 20. Juni 2016 geschrieben von:

Ćěkancy a europska mysl w srjedźišću zetkanja MIDAS stali

Bozen (SN/JaW). Postup nowych medijow a digitalizacija stej mjeńšinowym dźenikam wulke wužadanje. Tole zwěsćichu wobdźělnicy hłowneje zhromadźi­zny Zjednoćenstwa dźenikow w mjeńšinowych a regionalnych rěčach Europy (MIDAS)­, kotraž wotmě so hač do wčerawšeho w Bozenje.

To a tamne (20.06.16)

Montag, 20. Juni 2016 geschrieben von:

Z hroženjom, Donalda Trumpa za přichodneho prezidenta USA wolić, je sej prošer w New Yorku tójšto fenkow zasłužił. „Daj mi dolar, abo hłosuju za Trumpa“ steješe na tafličce, kotruž bě muž kónc tydźenja blisko Times Squarea w Manhattanje nastajił. Přeco zaso turisća a pasanća stejo wostawachu a dawachu prošerjej pjenjezy. W interneće poskićeja nětko samo T-shirty­ z hrónčkom muža.

Nižozemska je swětowy mišter, znajmjeńša dołhe nosy nastupajo. Z 65,9 milimetrow dołhim a 52,52 milimetrow šěrokim nosom, to je suma 118,42 mm, je sej Nižozemjan Hans Roest titul wudobył. Kuriozne wubědźowanje přewjeduja kóžde pjeć lět w bayerskim Reichertshofenje, a towarstwo 1. nosowy klub swěta je iniciěruje. Lokalna matadorka Susanne Kloiber je sej mjez žonami ze 103,55 milimetrami titul zawěsćiła.

Ruscy hooliganojo zajeći

Freitag, 17. Juni 2016 geschrieben von:

Köln (dpa/SN). Po wčerawšim brutalnym nadpadźe ruskich hooliganow na španiskich turistow w Kölnje je policija wšitkich šěsć skućićelow zajała. Nětko chcedźa pozadki ataki z dwěmaj zranjenymaj wujasnić, rěčnik policije zdźěli. Kölnske statne rěčnistwo tuchwilu pruwuje, hač sej jastwo za zajatych nježada. Mužojo běchu z ćahom na dompuću z europskich koparskich mišterstwow w Francoskej. Policija pruwuje, hač běchu woni tež na tamnišich namócnosćach wobdźěleni.

Müller: Prěnja kročel

Berlin (dpa/SN). Wo rozdźělenju kóštow za zaměstnjenje a zastaranje ćěkancow w Němskej so Zwjazk a kraje dale wadźa. Wčera běchu so w někotrych dypkach dorěčeli, cyłkowne dojednanje pak hišće docpěte njeje, Berlinski knježacy měšćanosta Michael Müller (SPD) zdźěli. Tak Zwjazk mjez druhim přilubi, zo chcył na tři lěta kóšty komunow za připóznatych ćěkancow přewzać. Müllerej je tole „prěnja kročel“. Knježerstwo dyrbjało spó­znać, zo zwjazkowym krajam w prašenju ćěkancow skutkownišo pomha.

Kritizuja twar awtodróhi

Pólski statny prezident Andrzej Duda (naprawo) wopyta dźensa w Berlinje zwjazkowu kanclerku Angelu Merkel (CDU). Składnostnje 25. róčnicy němsko-pólskeho zrěčenja wo dobrym susodstwje wobaj politikarjej potwjerdźištaj, zo chcetaj mjezsobne styki najebać wšelake njedorozumjenja dale wutwarić. 25lětne dobre susodstwo je druhim krajam z přikładom, Duda rjekny. Foto: dpa/Jörg Carstensen

Wulka Britaniska žaruje wo zapósłanču

Freitag, 17. Juni 2016 geschrieben von:
London (dpa/K/SN). Wulka Britaniska žaruje wo zapósłanču strony Labour Jo Cox, kotruž je wčera 52lětny najskerje psychisce chory muž na swětłym dnju morił. Zwoprědka su z politisce motiwowaneho njeskutka wuchadźeli, dokelž je Cox horliwje za zwostaće Wulkeje Britaniskeje w EU wustupowała. Do Cox, kiž bě prěni raz zapósłanča delnjeho sejma, je Labour wulke nadźije stajała. Wona zawostaji mandźelskeho a dwě dźěsći. Dźiwajo na tónle njeskutk a na złóstnistwo w ameriskim Orlandźe rjekny němska kanclerka Angela Merkel (CDU): „Mamy wokomiknje z jara ćežku situaciju činić, kotraž měła nas wšěch napominać, zo politisku jednotu demonstrujemy.“

Zwjazkowa rada rozsud přestorčiła

Freitag, 17. Juni 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Zwjazkowa rada je rozsud wo zastopnjowanju sewjeroafriskich magrhebskich statow jako wěste pochadne kraje přesunyła. K tomu je komora krajow tohodla pohnuta była, dokelž so Zeleni spjećuja, Marokko, Algerisku a Tunezisku jako wěste kraje woznamjenić, hdyž w nich na přikład swoboda měnjenja njewobsteji abo homoseksualnosc kruće chłostaja. Nětko pytaja dale za kompromisnym rozrisanjom, ke kotremuž dóńdźe prawdźepodobnje 8. julija, hdyž wotměje so poslednje zeńdźenje Zwjazkoweje rady do lětnjeje přestawki. Zaměr tejele kročele je, zo móhli próstwarjow wo azyl z tutych krajow spěšnišo do jich domizny wróćo pósłać.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND