Po ćežkich njewjedrach z lawinami kamjenjow a błóta su w Awstriskej započeli, škody­ zaso wotstronić. Lawina błóta bě tež wažnu dróhu Felberntauern zasypała, kotraž Salzburgski kraj z wuchodnym Tirolom zwjazuje. Dróhu dyrbjachu zawřěć. Při njewjedrach je w Awstriskej štyri ludźi žiwjenje přisadźiło. Tež w serwjernej Italskej­ su njewjedra zachadźeli a wulke škody zawostajili. Foto: dpa/Johann Groder

Wumjetowanja su ryzy „manewer“

Montag, 07. August 2017 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Naměstny předsyda SPD Ralf Stegner ma wumjetownja pře­ćiwo delnjosakskemu ministerskemu prezidentej Stephanej Weilej (SPD) w naležnosći afery VW dla za „wotwjedźenski manewer“. „To je šamały pospyt, zdis­kreditować Weilowe wuspěšne knježerstwo a wotwobroćić kedźbnosć wot nješwarnosćow CDU w Delnjej Sakskej“, wón zwurazni a přispomni, zo tajke rěče demokratiji­ škodźa. Kónc tydźenja běchu ministerskemu prezidentej wumje­to­wali, zo je sej knježerstwowe wozje­wjenje w krajnym sejmje nastupajo dieselowu aferu do toho z VW dorěčał. Weil wu­mjetowanja wuraznje wotpo­kazuje.

Ministerka kritiku wotpokazuje

Montag, 07. August 2017 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Ministerka za zakitowanje Ursula von der Leyen (CDU) wotpokazuje kritiku, zo wudawa Němska za zakitowanje přewjele. Tuchwilu nałožuje wona za to 1,26 procentow nutřkokrajneho bruttoweho produkta, hač do lěta 2024 ma so podźěl na dwaj procentaj zwyšić, tak kaž je w NATO dojednane. Von der Leyen reaguje z tym na kritiku z nawodnistwa SPD. Kandidat na kanclerstwo Martin Schulz a předsyda frakcije SPD w zwjazkowym sejmje Thomas Oppermann staj w medijach podźěl dweju procentow mjenowałoj njerealistiski wotpohlad a wopačny zaměr. Wudawki bychu potom na 75 miliardow eurow postupili a Němska by w Europje z wotstawkom była najwjetša wojerska móc.

„Na kóncu jenož přehračcy“

Montag, 07. August 2017 geschrieben von:

Sankcije USA přećiwo Ruskej němske hospodarstwo starosćeja

Berlin/Frankfurt n.M. (dpa/SN). Němske hospodarstwo warnuje před sćěhami najnowšich sankcijow USA přećiwo Ruskej. „Wažne projekty k zastaranju ludźi z energiju móhli wohrožene być, njedyrbjało-li němskim předewzaćam hižo dowolene być, na ruskich płunowodach sobu dźěłać směć“ rjekny wotrjadnik Němskeje industrijneje a wikowanskeje komory za wonkowne naležnosće Volker Treier powěsćerni dpa. Tole by němske hospodarstwo čućiwje trjechiło.

Nowe chłostanske naprawy USA přećiwo Ruskej, kotrež njeběchu z Europskej uniju dorěčane, měrja so mjez druhim na za Rusku wažny energijowy sektor. Wone móhli pak tež firmy z druhich krajow potrjechić, kotrež so na porjedźenju, ponowjenju a wutwarje ruskich pipelinow wobdźěleja. Tež němske předewzaća su tam aktiwnje zapřijeći.

To a tamne (07.08.17)

Montag, 07. August 2017 geschrieben von:

„Dyrbju najprjedy raz spać hić. Sym dospołnje pjany“. Z tutymi słowami je so šofer wosoboweho awta w Jenje po njezbožu rozžohnował, přepodawši ludźom swój wupokaz. Do toho bě 32lětny z wotmachom do parkowaceju awtow zrazył. Spać wšak zawinowar njezboža wulce njemóžeše, dokelž jeho policisća wopytachu. Woni wzachu jeho k přepytowanju kreje sobu na stražu. Tam zahajichu tež přepytowanske jednanje přećiwo njemu.

Najwjetše parkowanišćo kolesow Nižozemskeje su dźensa w Utrechće wote­wrěli. W podzemskim twarjenju před dwórnišćom města je najprjedy raz městno za 6 000 kolesow. Po rozšěrjenju ma tam 2018 samo 12 500 kolesow stać. Tak by parkowanišćo w měsće ze 340 000 wobydlerjemi najwjetše po wšem swěće było. W Nižozemskej je wjace kolesow hač wobydlerjow.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND

Nowinkar 2025

Midas Logo