Filmej serbsku dušu spožčić

Donnerstag, 08. Dezember 2016 geschrieben von:

Po njedawnej premjerje synchronizowaneho filma „Peeweeje – mišterstwa na lodźe“ wuńdźe nětko tež wotpowědna DVD. Cordula Ratajczakowa je so rozmołwjała z Michaelu Hrjehorjowej, kotraž stara so w Rěčnym centrumje WITAJ wo synchronizaciju filmow.

Kak nasta ideja, filmy synchronizować?

M. Hrjehorjowa: Nastork dał je jednaćel Domowiny Bjarnat Cyž, kiž bě wjacore lěta čłon Rozhłosoweje rady MDR. W tym zwisku wopytowaše wón filmowe festiwale, tež „Šibałc“ w Kamjenicy, a nawjaza kontakty. Tele styki su so wuwili, a wupytamy filmy z festiwalneho programa. Mjeztym smój z Michałom Cyžom z Budyskeho studija Sakskeho wukubłanskeho a wupruwowanskeho kanala štyri hrajne filmy synchronizowałoj.

Po kotrych kriterijach filmy wuzwoliće?

Žiwjenske wašnje wobchowała

Dienstag, 06. Dezember 2016 geschrieben von:

Na 7. dołhej nocy krótkofilmow za­łožby za wuměłstwo Saksko-Anhaltskeje minjeny tydźeń w Halle předstaji Frauke­ Rahr wu­rězk ze swojeje filmoweje doku­mentacije „Wopyt w domi­znje“ wo Rownjance. Cordula Ra­tajczakowa­ je so z absolwentku Halleskeje­ Wysokeje šule za wu­měłstwo Burg Giebichenstein roz­mołwjała.

Kajki bě wothłós na předstajenje?

F. Rahr: Něhdźe 200 přihladowarjowtam bě. Mějach zbožo, zo su mój film jako prěni pokazali. Tuž bě kedźbnosć ludźi jara wulka. Bě wjele přikleska; w přestawce dóstach hnydom prěni wothłós, přewšo pozitiwny. Sym jara spokojom, zo je so wšitko tak derje radźiło.

Čehodla sće film wjerćała?

Serbske šulstwo zachować

Montag, 05. Dezember 2016 geschrieben von:

Na 12. serbskim dnju sakskeje a braniborskeje frakcije Lěwicy minjeny pjatk w Lipsku je wukubłanje serbskich wučerjow w srjedźišću stało. Cordula Ratajczakowa rozmołwješe so z rěčnikom za naležnosće serbskeho ludu sakskeje frakcije Lěwicy Hajkom Kozelom.

Kak sće žadanja Domowiny nastupajo kubłansku politiku wobjednali?

H. Kozel: Předsyda Domowiny Dawid Statnik předstaji nam stejišćo třěšneho zwjazka. Wuchadźišćo je, zo budźe hač do lěta 2025 w Hornjej Łužicy njedostatk 99 wučerjow. Mizera je wulka – serbske šule njebudu pobrachowacych šulerjow, ale wučerjow dla wohrožene. Tohodla žada sej Lěwica w Sakskim runje kaž w Braniborskim krajnym sejmje, zo njesmě so tónle fakt znjewužiwać za zawrjenje serbskich šulow. Wočakujemy jasne wuprajenje knježerstwow, zo wšitke serbske šule wostanu.

Jednaćelski direktor Lipšćanskeho Instituta za sorabistiku prof. Edward Wornar je Was wo aktualnym stawje wukubłanja serbskeho dorosta w instituće informował. Što sće k tomu wobzamknyli?

Trjebamy wěcownu debatu wo wjelkach

Freitag, 02. Dezember 2016 geschrieben von:
Marko Wjeńka

Debata wo wjelkach je dobry přikład, kak móža emocije čłowjeka putać a wodźić a kak ćežko potom je, někoho z wěcownymi argumentami přeswědčić. Tež w našim wječorniku tajku diskusiju stajnje zaso mamy. Tydźenja wotmě so Budyšinje samo demonstracija z něhdźe 200 wobdźělnikami přećiwo wjelčemu managementej. Zas a zaso pisaja wjes­nja­nosća listy zamołwitym ministerstwam a žadaja sej hinašu politiku nastupajo wjelki.

Spytam sej předstajić, kak bych sam reagował, bych-li jako wowčer rano na pastwu přišoł a zwěsćić dyrbjał, zo su wjelki w nocy moje wowcy zakusali a zdźě­la zežrali. A što drje bych rjekł, bychu-li mi potom we wjelčim běrowje rozkładli, zo wjelk tajke něšto ze złeje wole nječini, ale zo jedna po swojim instinkće, kotryž jemu kaza swoje młodźata zežiwić. A naposledk bychu mi snano hišće wumjetowali, zo njejsym wowcy dosahajcy z płotom škitał.

Stare město skići potencial

Donnerstag, 01. Dezember 2016 geschrieben von:

Wojerecy pytaja za idejemi, tamniše stare město wožiwić. Tuchwilu tam mnohe wobchody prózdne steja. Zašły tydźeń bě čěska delegacija přijěła, zo by so na městnje wo potencialach wobhoniła. Bianka Šeferowa je so wo zeńdźenju ze cityjowej managerku Yvonne Zschornack-Lubner rozmołwjała.

Kak je k zetkanju z čěskej delegaciju we Wojerecach dóšło?

Y. Zschornack-Lubner: Pytamy stajnje za móžnosćemi Wojerowske stare město z atraktiwnymi poskitkami wobohaćić. Přiběraca ličba čěskich turistow we łužiskej jězorinje bě jedne wuchadźišćo, za čěskimi partnerami pytać. Tak skontaktowachmy so ze sobudźěłaćerjom kontaktneho centruma za saksko-čěsku hospodarsku kooperaciju Jiříjom Zahradníkom w Žitawje. Wón je so hnydom za ideju zajimował a překupcow narěčał.

Kajki bě wothłós?

Chcedźa hač do nocy swjećić

Dienstag, 29. November 2016 geschrieben von:

Studentske towarstwo Sorabija Lipsk přeprosy 10. decembra na jubilejny swjedźeń składnostnje swojeho 300lětneho wobstaća. Cordula Ratajczakowa je so z předsydku Sorabije Francisku Grajcarekec rozmołwjała.

Kak daloko su přihoty na wulki jubilej?

F. Grajcarekec: Přihoty organizatoriskeho razu su poprawom skónčene. Koncentrujemy so nětko na wobsahi programa. Wot wšeho spočatka bě wotpohlad, zo my aktiwni čłonojo program wuhotujemy. Přidatnje smy bywšich studentow namołwili, tež něšto přinošować. Njeje pak ničo dóšło a njejsym z tym tež ličiła. To rěka, zo pisamy nětko pilnje teksty za lóštny kulturny program po přednoškach. Smy 31 ludźi w towarstwje, a wšitcy swjedźeń sobu přihotuja, wězo kóždy po swojich móžnosćach a ze swojim nadawkom, to funguje.

Kajke přednoški na hosći čakaja?

Bjez wědomeje serbskeje swójby njepóńdźe

Freitag, 25. November 2016 geschrieben von:
Marian Wjeńka

Dobre powěsće a signale do přichoda móžachmy tele dny w našim wječorniku čitać. Załožba za serbski lud ma za lěto 2017 wurunany etat. Z 18,6 milionami eurow je předewšěm spěchowanje serbskich institucijow zaručene. A nadźijomnje smědźa so tež organizatorojo prawje wjele projektow nadźijeć, zo za nje pjenjezy dóstanu. Dalša zwjeselaca powěsć minjeneho kónca tydźenja bě, zo serbscy studenća a młodostni dźeń po schadźowance na swojim mjeztym tradicionalnym snobjedźe zhromadnje rozmyslowachu, kajke móhło serbstwo za 40 abo 50 lět wupadać. Z pomocu serbskeho robotera całty kupować, z kompjuterom tež zwonka Łužicy serbsku šulsku wučbu podawać, z tak mjenowanym „sorb-tra­ckerom“ sćěhować, dokal so młodźi Serbja po šuli podawaja, nowe serbske rěčne rumy wutworić a dalše namjety běchu jenož někotre z idejow.

Wjeselu so, zo sej młodźi ludźo hłójčku łamaja, kajki budźe jich serbski přichod a što móhli za njón činić. Z nowymi idejemi su ludźo we wšěch dobach po nowych pućach kročić započeli. To tež dźensa hinak njeje.

Slědźiwo serbšćinjena zarjadach

Mittwoch, 23. November 2016 geschrieben von:

Jonathan Bernaertes z Belgiskeje přewjeduje na Maxa Planckowym insti­tuće za etnologiske slědźenje w Halle disertaciski projekt wo tym, kak na zarjadach z rěčnej mnohotnosću wob­chadźeja. Mjez druhim slědźi tež w dwurěčnej Łužicy. Cordula Ratajczakowa je so z doktorandom rozmołwjała.

Što je zaměr Wašeho slědźenja?

J. Bernaertes: Chcu wědźeć, kak rěčna praksa na zarjadach wjacerěčnych městow a gmejnow wupada. W Belgiskej mamy oficialnje štyri rěčne teritorije, za kotrež je juristisce předpisane, hač maja zarjady nižozemšćinu, francošćinu abo němčinu nałožować. Kak pak wupada we woprawdźitosći? Kak zadźerža so zarjady w situaciji, hdyž dyrbi zaručene być, zo kóždy informaciju rozumi? W kotrej rě­či informuješ wobydlerjow na přikład w padźe njezboža w atomowej milinarni? Rěč bě w stawiznach Belgiskeje přeco hižo sensibelna tema. A dokelž su ludźo dźensa mobilniši hač prjedy, so prašam, hač w praksy hinak wupada, hač je oficialnje předpisane.

Njeslědźiće jenož w Belgiskej, ale runje tak w Serbach. Čehodla?

Twarske ležownosće pobrachuja

Montag, 21. November 2016 geschrieben von:

Po wólbach loni w juniju je Wulkodubrawski wjesnjanosta Lutz Mörbe (njestronjan) mjeztym nimale połdra lěta w zastojnstwje. Heinz Noack je so z 45lětnym wo jeho bilancy w tymle času­ rozmołwjał.

Kajki bě waš start we Wulkodubrawskej gmejnje a kotry zaćišć sće tehdy měł?

L. Mörbe: Nó haj, cyle z wotewrjenymi rukami mje witali njejsu. Znajemy wšak to z tymi „nowymi chošćemi“. Poněčim pak smy so w zarjadnistwje hromadźe namakali. Dokelž chcych do wšelakich wobłukow trochu hłubši dohlad měć, bě tón abo tamny tola skeptiski. To pak je nimo. Mějach jeničce 14 dnjow chwile so zadźěłać, dokelž je mój předchadnik na wuměnk šoł. Dyrbju pak rjec, zo sym po infrastrukturje jara strowu gmejnu přewzał, kotraž na wěstym pjenježnym fundamenće steji.

To rěka, zo je Wulka Dubrawa tež za tych atraktiwna, kotřiž chcedźa tule twarić?

L. Mörbe: Mamy dla toho kóždy tydźeń naprašowanja. Ale we Wulkej Dubrawje je prosće přemało twarskich ležownosćow. Na jednym boku smy na plan wužiwanja ležownosćow wjazani. Na tamnym boku su móžne ležownosće zwjetša w priwatnych rukach.

Serbski prezident móhł pomhać

Freitag, 18. November 2016 geschrieben von:
Marko Wjeńka

To wšak njebě runjewon dostojne, štož smy w Němskej dožiwili, jako tele dny za kmanym kandidatom za zastojnstwo zwjazkoweho prezidenta pytachu. Kaž na hermanku z mjenami wikowachu a je zaso zaćisnychu, chibazo potrjecheni sami wotkiwnychu. Prawdźepodobnje so nichtó wo dźěło njetorha, kotrež je Joachim Gauck minjene dobre štyri lěta wukonjał.

Nětko je so Frank-Walter Steinmeier zwólniwy wuprajił, klětu do hrodu Bellevue zaćahnyć. Při tym je politikar SPD hnydom rjekł, što ma za to sobu najwažniše w swojim zastojnstwje: So wo to prócować, wobydlerstwo Němskeje jednoćić. Hdyž aktualne wuwiće w našim kraju widźu, sym sej wěsty: To změje Steinmeier dźěła dosć. Snano jemu nazhonjenja pomhaja, kotrež je mjezynarodnje jako wonkowny minister zezběrał, wšako dyrbješe mjez najwšelakorišimi nastajenjemi stajnje zaso posrědkować.

Neuheiten LND