Z Wojerec pochadźaca Angela Šusterec koordinuje syć Łužicafilm. Hanka Jenčec je so z njej wo přihotach na lětuši festiwal w Choćebuzu rozmołwjała. Tam wotměja runočasnje zetkanje čłonow syće. Łužicafilm zwjazuje akterow filmoweje branše z Łužiskim poćahom.
Koho wita syć Łužicafilm, nimo swojich čłonow, na zetkanje zboka festiwala lětsa do Choćebuza?
A. Šusterec: Zetkanje syće Łužicafilm je projekt Załožby za serbski lud. Załožba staji tohorunja srědki za zetkanje k dispoziciji. Přeprošeni su wšitcy filmowcy Delnjeje, Srjedźneje a Hornjeje Łužicy, ale tež kóždy, kiž so z temami Łužicy filmisce rozestaja. Nimo toho su hišće wšitcy witani, kotřiž so w najšěršim zmysle z filmom we Łužicy zaběraja. To su na přikład kina, kulturne institucije, ale tež filmje bliske powołanja, kaž redaktorojo, wuhotowarki abo medijowi pedagogojo.
Što ma festiwal we Chočebuzu ze Serbami činić?
W UNESCO Global Geoparku Mužakowski zahork móža sej wopytowarjo tež w zymnym počasu tójšto wotkrywać. Wo tym je so Jost Schmidtchen z projektowym managerom Thomasom Busche rozmołwjał.
Knježe Busche, na što smědźa so hosćo w zymnišich měsacach wjeselić?
Th. Busche: 30. winowca budźe w 10 hodź. prózdninske pućowanje Geokidsow po wobkuzłacym bajkowym lěsu, zetkanišćo je stary móst přez Nysu w Pusaku (Pusack). Tež partnerojo geoparka maja poskitki. Kromolanske domizniske towarstwo přeprosy 28. oktobra na wodźene pućowanje pod hesłom „Přeslědźimy Kromolu z jeje rjanej wokolinu“.
Móžeće tež nowe předewzaća mjenować?
Th. Busche: Poskićamy hnydom dwě. Sprěnja su to „rozmołwy w cyhelnicy“ 15. nowembra popołdnjo w pjećich. Tajke wotměchu so před něšto lětami hižo raz w Běłej Wodźe a Mužakowje. Jako chcychmy je do Małeho Kólska přepołožić, je korona tomu zadźěwała. Nětko budu „rozmołwy w cyhelnicy“ stajny wobstatk našich poskitkow a poćahuja so na temowe wobłuki geoparka.
Na što móža so zajimcy nastajić?
Kulturna kofejownja w Njebjelčicach je nowostka w tamnišej gmejnje. Milenka Rječcyna je so z iniciatorku a wjednicu Charlottu Čornakec rozmołwjała.
Kotry zmysł kofejownja změje?
Ch. Čornakec: Chcemy z našim poskitkom zhromadnosć wutworić, kotraž generacije přesahuje, chcemy wšelakore zajimy narěčeć a tak nowe potenciale wotkryć.
Móžeće konkretne ideje mjenować?
Ch. Čornakec: W kulturnym zmysle dźe wo to, wobydlerjow gmejny k tomu pohnuwać, na přikład z dźěćimi rejować, spěwać abo z nimi hudźić. Potom móža wone na zetkanjach staršich ludźi małe programy předstajić. Snadź přewjedźemy přichodnje Fête de la Musique tež w Njebjelčicach. Myslimy dale na kursy za pisanje spěwnych tekstow a jich zhudźbnjenje. Kóždu prěnju a třeću sobotu měsaca móža so zajimcy w kofejowni zetkawać.
Štó je nošer tohole projekta?
Ch. Čornakec: To je kooperacija mjez Njebjelčanskim młodźinskim klubom, towarstwom Sowutu a Drježdźanskim Statnym dźiwadłom.
Na kulturnym polu pak je runje w Serbach jara wjele poskitkow. Z kotreje přičiny to při wšěm planujeće?
Wojerowska filmowča Grit Lemke je njedawno ze swojim filmom „Pola nas rěka wona Hanka“ na lětušim festiwalu dokumentarnych filmow w Lipsku zahorjeny wothłós publikuma žnjała. Klětu změje film premjeru w kinach. Hanka Jenčec je so z Grit Lemke wo tym rozmołwjała, što film za nas woznamjenja.
Kotre wosobinske reakcije kolegow a wopytowarjow wašeho filma sće dožiwiła?
G. Lemke: Premjera je so w jara emocionalnej atmosferje wotměła. Kino bě ze 400 městnami wupředate. Publikum bě jara hnuty, wjele sylzow ronješe. Po tym smy dołho diskutowali. Njeje to film „wo Serbach“. Wězo dosaha za někotrych ludźi narodnu drastu widźeć, a jich wusud je jasny. Předsudki přewinyć je jara spore dźěło.
Wy rěčiće derje delnjoserbsce. Na premjerje sće módroćišćowu suknju a ludowe rubiško woblekła. Ma to něšto z Wašej identitu činić abo je to inscenacija, zo so takrjec eksotam přiměriće – jako wobdźělaca přihladowarka a etnologowka?
Kubłanje serbšćiny w Slepom je wosebite wužadanje. Milenka Rječcyna je so z nawodnicu horta tamnišeje zakładneje šule „Dr. Marja Grólmusec“ Christin Beckerowej rozmołwjała.
Na kotre wašnje tele wužadanje w Slepjanskim Serbskim šulskim centrumje zmištrujeće?
Ch. Beckerowa: Mamy jako hort kooperaciju ze zakładnej šulu. Tam wuknu dźěći, kak so koleso pisa, a pola nas w horće, kak so na nim jězdźi. Hdyž smy po puću nawučimy dźěćom serbske słowa a serbske spěwy – potajkim, smy přewšo na praksu orientowani. Smy so jako team rozsudźili, zo njesteji na našim kubłanišću jenož mjeno Němsko-serbski šulski kompleks, ale zo je to wobsah našeje dźěławosće. Za to pak trjebamy inspiraciju. A tutu dóstawamy mjez druhim při wuknjenju serbskeje rěče.
Na kotre wašnje so tole pokazuje?
Miłoraz (AK/SN). Hač do kónca lěta 2024 ma Miłoraz w zwisku z Wochožanskej brunicowej jamu přesydleny być. W sewjernym dźělu Slepoho mjez Lěskowskim a Dźěwinskim pućom nastawa Nowy Miłoraz. „Tuchwilu w starym Miłorazu wjesny towarstwowy dom wurumuja. Naši gmejnscy dźěłaćerjo tam najwšelakoriše drjewo a inwentar z domu noša“, rjekny Trjebinski wjesnjanosta Robert Sprejz (Trjebinske wolerske zjednoćenstwo) srjedu na posedźenju gmejnskeje rady. W nowembru chcedźa wjes energijowemu koncernej LEAG přepodać.
„Dźěći maja prawo na wotpočink a wólny čas, na hrajkanje, wočerstwjenje a kulturu.“ To wšitko zaruča artikl 31 UN-konwencije wo prawach dźěći. Je dale a wjac iniciatiwow za wutworjenje hrajkanišćow tež w našich wjesnych kónčinach – to běše nam nastork, so temje w dźensnišim Předźenaku wěnować.
Hrajkajo wotkrywa sej dźěćo swět a přiswoja sej kmanosće, kotrež pozdźišo, po swojim žiwjenskim puću kročo, trjeba. Wone wuknje rěčeć a wuwiwa socialne kompetency. Za to pak trjeba, runje tak kaž młodostny, kedźbnosć dorosćenych a čas zhromadneje zabawy. Dyrbi začuwać, zo staršej je na wědomje bjerjetaj a so jemu přiwobroćitaj.
W septembru je prěni eko-magacin „Öko Lausitz“ za Hornju Łužicu wušoł. Milenka Rječcyna je so z Stefanie Alsen, mějićelku Wósporskeho nakładnistwa Pataka, kotraž mały, předewšěm žónski team nawjeduje, rozmołwjała.
Kotru rezonancu dožiwiće na prěnje wudaće tohole magacina?
S. Alsen: Na zbožo mějachmy tójšto rezonancy. Čitarjo su nam prajili, zo wotpomhamy z našim poskitkom njedostatkej na wikach. Maja za dobre, zo wěnujemy so temam z a we Łužicy a zo steji čłowjek w našim rozprawnistwje w srjedźišću. Někotři su nam zdźělili, zo je magacin trochu drohi. To pak ma so bórze wot wosom na pjeć eurow změnić.
Z crowdfunding-akciju sće pjenjezy zběrali. Běše to wuspěšne?
S. Alsen: Haj, smy tam připowědźene pjenjezy nazběrali a za wudaće prěnjeho magacina wužiwali. Wědźachmy, zo bě start akcije chětro krótkodobny. Tak su nam předewšěm přećeljo pomhali, sumu pjenjez nazběrać.
Kotre temy w magacinje wobjednawaće?
„Prjedy hač woteńdźeš“ rěkaja wosebitemu programej Serbskeho ludoweho ansambla, kotryž wot přichodneje soboty w aktualnej hrajnej dobje wjacekróć předstajeja. „Komornohudźbny čitanski kruch“ złožuje so na knihu z fotografijemi Serbowkow, kiž wšědnje w serbskej drasće chodźachu, wušłej w lěće 2011 pod samsnym titulom kaž program. Bosćan Nawka je so z awtorku Róžu Domašcynej rozmołwjał.
Knjeni Domašcyna, što sće hladajo na wospjetne předstajenje knihi, kotruž sće zhromadnje z Maćijom Bulankom a Měrćinom Weclichom zestajiła, začuwała?
R. Domašcyna: Wjeselu so jara, zo so tónle naš ‚trojozynk‘ znowa prezentuje. Maćijowe fota dźě pokazuja wšědny dźeń Serbowkow wot 1950ych lět do přitomnosće a kajke ćežke dźěło wukonjachu. Samozrozumliwje chodźachu serbsce woblečene, jich drasta njebě potajkim pyšna, ale dźěłanska. Tekst a Měrćinowa hudźba wutworjatej z wobrazami awtentiski wid, posrědkowacy, kak je woprawdźe było.
Sće knihu hižo ze swójskim programom ducy po Łužicy předstajili. Kajki je rozdźěl porno aktualnej produkciji?