Choćebuz. Moderator delnjoserbskeho telewizijneho magacina „Łužyca“ Christian Matthée wita přihladowarjow sćelaka RBB jutře, sobotu, 15. februara, w 13.40 hodź. z błótowskeje Noweje Niwy, z tamnišeho hosćenca „K hornim Błótam“. Hižo 122 lět korčma wobsteji a tež wjele serbskeho bě so w njej wotměwało. Hižo lěta su wosebje ptačokwasne programy SLA jara woblubowane a derje wopytane. Wo lětušim spektaklu powěda režiser Marian Bulank.
W dalšich přinoškach „Łužycy“ předstaja noweho krajneho zamołwiteho za serbske naležnosće, pohladaja do zarjada za serbske wuwiwanje w Choćebuzu, rozprawjeja wo Choćebuskim komponisće a jeho lubosći k serbskej hudźbje, předstaja młodu žonu ze serbskimi korjenjemi a sposrědkuja kulturne pokiwy.
Drježdźany. 4. europeada so bliži. Klětu wot 20. do 28. junija wotměje so wona w Korutanskej. Napjatosć tuž přiběra, a mjeztym je tež jasne, přećiwo kotrym mustwam matej serbskej wubrance muži a žonow w předkole nastupić. Serbski telewizijny magacin Wuhladko bě na wulosowanju w Awstriskej pódla a je tež hižo kwartěr serbskich koparjow kaž tohorunja tamniše hrajnišća wopytał.
Rozprawjeć budźe telewizijny magacin w našej maćeršćinje sobotu, 7. decembra, w 11.45 hodź. tež wo předstajenju „Serbskeho rekwiema“ w Ketličanskej cyrkwi. Tajki hudźbny kruch nazwučować a jón z přewažnje němskorěčnymi chórowymi spěwarkami a spěwarjemi w originalnej rěči zanjesć – za to dyrbiš zmužity być.
Dale wěnuja so nowej praksy babow w Swinjarni, stawiznam Drježdźanskich kapałnikow a što maja Serbja z nimi činić, kaž tež lětušej schadźowance. Wuhladko wospjetuja póndźelu, 9. decembra, w 6.10 hodź. na MDR a sobotu, 14. decembra, w 14.10 hodź. na sćelaku RBB.
Aktiwity za zbrašene dźěći w Běłoruskej, kotrež nawjeduje Serb Pawoł Hrjehor w Bramborje, steja w srjedźišću krótkofilma telewizijneho sćelaka RBB. Pask wo dźěćacej wsy Gomel, něhdźe 50 kilometrow wot Černobyla zdalenej, předstaja we wobłuku wusyłanja „Hwězdne hodźiny – adwentna protyčka“. Njedźelu, 1. decembra, wotewru prěnje woknješko kalendra, kotrež je nastawacej dźěćacej wsy za zbrašene syroty wěnowane.
Wjes twarja jeničce z darjenych pjenjez. Předewšěm pochadźeja wone z Němskeje, Awstriskeje, Italskeje a Pólskeje. Tež we Łužicy ludźo projekt podpěruja. „Jim a dalšim zajimcam budźe zajimawe, što smy z darjenych pjenjezy mjeztym natwarili“, rjekny Hrjehor SN.
Krótkofilm wusyłaja njedźelu, 1. decembra we 8.25 hodź. na sćelaku RBB. Za 15.58 hodź., 18.28 hodź. a 19.58 hodź. su dalše rozprawy planowane. Tež internetnje pod www.sternstunden.de móža sej zajimcy rozprawu wobhladać.
Choćebuz. Mnozy w Delnjej Łužicy maja serbskosć za zhubjenu. Su pak tež ludźo, kotřiž namakaja w njej zwiski k swójskim stawiznam, k swójbje, powołanju abo cyle jednorje k domiznje. Samo, hdyž to jich bjezposrědnja domizna njeje. Wobkedźbowanja wšědneho dnja, prašenje, što serbskosć wučinja a je bjez našeje rěče serbska identita móžna? Wo to dźe w filmje „Verlieren und Finden – Pušćiś a pśimjeś“ Romana Pernaka, kotryž pokazaja jutře, sobotu, w 13 hodź. w delnjoserbskim magacinje Łužyca telewizije RBB.
Wusyłanje wospjetuje sćelak MDR 23. nowembra w 11.45 hodź.
Budyšin (SN). Hač do kónca lěta 2020 wobswětla towarstwo Societas Amicuum Liberec z wjacorymi partnerami, kaž z Towarstwom přećelow Serbow a Domowinu, serbske stawizny a kulturu w Čěskej. Wuchadźišćo akcije je 70. róčnica załoženja Liberecskeje wotnožki Serbskeho gymnazija. Wo tym rozprawjeja jutře, 2. nowembra, we Wuhladku, kotrež wusyła telewizija MDR w 11.45 hodź.
Dalša tema nowemberskeho magacina rěka: „Štó pojědźe na europeadu?“ Pod hesłom „Murja před 30 lětami padnyła“ praša so Wuhladko Serbow, kak su woni historiski dźeń 9. nowembra před třiceći lětami we Łužicy abo samo w Berlinje dožiwili.
Choćebuz (SN). W septemberskim delnjoserbskim telewizijnym magacinje Łužyca – jutře, 21. septembra, w 13.30 hodź., w telewizijnym sćelaku RBB – wěnuja so we wobłuku monotematiskeho wusyłanja žiwjenju a skutkowanju Juraja Kubańki. K tomu pokazaja film Hellmutha Henneberga a Reinera Nagela „Juraj Kubańka – Miłosć kamjenja“ (choreografija žiwjenja).
Loni 31. oktobra woswjeći w Bratislavje bydlacy choreograf swoje 90. narodniny. Kubańka je lětdźesatki za Serbski ludowy ansambl choreografije stworił, kotrež njejsu hač do dźensnišeho na swojim błyšću zhubili. Eksemplarisce za njeho je twórba „Skałarska balada“.