Čěskich Romow wotškódnjeja

Montag, 08. August 2016 geschrieben von:
Praha (dpa/SN). Poslednich čěskich přežiwjenych holocausta na Romach chce Němska, 70 lět po kóncu wójny, wotškódnić. Po jednanjach z financnym ministerstwom su so na sumu 2 500 eurow dojednali, zdźěli čěske wonkowne ministerstwo w Praze po měsacy trajacych jednanjach. Jónkrótke wupłaćenje móh­ło na dobro dźesać do pjatnaće přežiwjenych holocausta być. „Někotři z nich su na łožo putani“, rjekny Čeněk Růžička, zastupnik wuběrka za wotškódnjenje čěskich romaskich woporow holocausta, powěsćerni ČTK. „Hladajo na jich starobu smy sumje přihłosowali, kotraž je poprawom směšna“, wón kritizowaše. Nimo toho dyrbja wo pjenjezy hišće oficialnje prosyć. We wójnje běchu nacionalsocialisća Romow do dźěłowych a kon- centraciskich lěhwow zawlekli. Jeničce 600 z cyłkownje 6 500 je přežiwi.

Ma podpěru miliona ludźi

Montag, 08. August 2016 geschrieben von:

Prěnja wukrajna jězba Erdoğana wjedźe do Ruskeje

Istanbul/Berin/Wien (dpa/K/SN). Prezident bě wołał, a ludźo zhromadźichu so ze syłami. Namołwu turkowskeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, demonstrować přećiwo pospytej wojerskeho puča, je njedźelu w Istanbulu wjace hač milion wobydlerjow sćěhowało.

Na manifestaciji zwurazni hłowa stata wuhlad na to, zawjesć smjertne chłostanje. „Jeli lud chłostanje ze smjerću chce, strony jeho wolu spjelnja.“ W tajkim padźe wšak Europska unija připowědźa kónc jednanjow wo přistupje k zhromadźenstwu. Mało přećelnje wupraji so Erdoğan wo Němskej. Wón kritizowaše, zo na turkowskej manifestaciji w Kölnje njedźelu­ tydźenja njeje směł z widejosćěny k zhromadźenym rěčeć. Wumjetowanja, zo hraba wón po zwrěšćenym puču za samoknjejstwom, Erdoğan wuwróći. „Njejsym despot ani diktator.“ Za to wón zapadne staty znowa přimaše, prajo: „Wone njejsu nam pokazali, zo su pře­ćiwo pučej. Jich mjelčenje je njewodajomne.“

Žadaja sej bojowu přestawku

Montag, 08. August 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Němski čerwjeny křiž žada sej bojowu přestawku za woblěhowane sewjerosyriske město Aleppo, zo móhł tam ludźi zastarać. Nuznje trěbne su pitna woda, žiwidła a lěki, wobkrući rěčnik organizacije dźensa medijam. Połoženje za něhdźe 300 000 wobkruženych woby­dlerjow je so minjene dny „dramatisce pohubjeńšiło“. Po wšej Syriskej dyrbi 6,5 milionow ludźi před wójnu ćěkać. Dwaj milionaj dźěći nimatej žanu šulu. Po­mocne organizacije njemóža so častodosć k ćěkancam předrěć, rěčnik praji.

To a tamne (08.08.16)

Montag, 08. August 2016 geschrieben von:

Dospołnje nahi a pod wliwom drogow stejacy je muž w Magdeburgu awto pokradnyć spytał. Wobsedźer awta bě sobotu wječor policiju wołał, dokelž nahi muž w jeho wozu sedźeše. Ta nańdźe tam chětro zamyleneho 27lětneho. Drasty ležachu w bliskosći awta. Test drogow pola njeho wunjese konop a amfetaminy. Muža­ dowjezechu do chorownje.

45 metrow hłuboko padnyła a tole přežiwiła je psyca w Sakskej Šwicy. Zwěrjo bě ze swojej wobsedźerku po horach po puću­, jako so na nahłej a hładkej skaliznje­ wobsuny a do hłubiny padny. Po 25 metrach štomy a kerki spad trochu borzdźachu­. Pomocnicy so z powja­zami po skaliznje dele pušćichu a žałosćacu psycu skónčnje w skalnej škałbje namakachu. Akcija, při kotrejž su dalši pućowarjo pomhali,­ traješe dlěje hač dwě hodźinje.

Turkojo proša wo azyl

Freitag, 05. August 2016 geschrieben von:

Berlin (dpa/SN). Hladajo na napjatosće w swojej domiznje dźeń a wjace Turkow w Němskej wo azyl prosy. Lětsa prěnje poł lěta je ličba mjeztym runje tak wulka kaž cyłe lěto 2015, kaž zwjazkowy zarjad za migraciju a ćěkancow zdźěla. Tak su wot januara hač do junija 1 719 próstwow turkowskich staćanow wo azyl zličili, loni bě jich dohromady 1 767. Najwjace požadarjow je z kurdiskich kónčin, hdźež so stajnje zaso wojuje. Wuhlady na azyl w Němskej su přiwšěm snadne.

Dopokazy njedosahace

Washington (dpa/SN). Wot Turkowskeje předpołožene dopokazy, zo bě w eksilu w USA bydlacy prědar Fethullah Gülen do wojerskeho puča w Turkowskej splećeny, knježerstwu USA njedosahaja. Tuchwilu njeje tuž wotwidźomne, zo Gülena Turkowskej přepodadźa, kaž sej to knježerstwo w Ankarje žada. Wčera bě sudnistwo USA wukazało Gülena zajeć. Turkowske knježerstwo chce nětko dalše dopokazy předpołožić. Hač prědarja Gülena přepodadźa abo nic, rozsudźi wonkowny minister USA John Kerry.

Ciwilistow zajeli

Smólnica z olympiskim wohenjom je mjeztym w Rio de Janeiru po puću. Wčera docpě wona tež Němski pawiljon (w pozadku), zjawnje přistupne zetkawanišćo. Policisća běh přewodźeja, zo bychu jón před protestowacymi škitali. Dźensa wječor Olympiske lětnje hry 2016 z hoberskim programom zahaja. Chorhoj němskeho mustwa ponjese blidotenist Timo Boll. Foto: dpa/Uwe Wärner

Prezident USA Rusku kritizował

Freitag, 05. August 2016 geschrieben von:
Washington (dpa/K/SN). Ameriski prezident Barack Obama je Rusku za to kritizował, zo w syriskej wobydlerskej wójnje knježerstwowe wójska masiwnje podpěruje. „Je načasu, zo ruske knježerstwo dopokaza, zo jemu woprawdźe na tym zaleži přewinyć w Syriskej šmotawu situaciju.“ USA su dale zwólniwe z Ruskej hromadźe dźěłać. Moskwa pak njeje dotal za to wotpowědne kročele činiła. Obama bě so do toho z Narodnej wěstotnej radu zetkał a je z njej wo boju přećiwo teroristiskej milicy Islamski stat wuradźował. W Syriskej wobydlerska wójna hižo pjeć lět howri. Konflikt da so tohodla ćežko rozrisać, dokelž su někotři akterojo, kotřiž maja swójske zajimy.

Wobstawa na zrěčenju z Turkowskej

Freitag, 05. August 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/K/SN). Byrnjež koalicija swoje dwěle měła, zastupuje wona zrěčenje mjez EU a Turkowskej nastupajo ćěkancow. „Za někajki plan B njeje žaneje při­činy“, rjekny minister zarjada kanclerki Peter Altmeier (CDU). Wone zrěčenje, po kotrymž so ćěkancam dalepućowanje do EU zadźěwa, njeje tuchwilu wot wuskutkow njedawno zwrěšćeneho puča w Turkowskej potrjechene. „Wokomiknje dźe wšo po rjedźe, kaž ma wón po zrěčenju być“, Altmeier potwjerdźi. Dowěrnica zwjazkoweho knježerstwa za čłowjeske prawa Bärbel Kofler (SPD) bě porno tomu měniła, zo dyrbi so zrěčenje přepruwować, přetož Turkowska prawniskostatne zasady hižo njedodźerži.

Olympiski njelóšt

Freitag, 05. August 2016 geschrieben von:
Hač do wčerawšeho běch sej wěsty, zo słušam k mjeńšinje tych, w kotrychž nutřkowny olympiski woheń hišće tak prawje njesapa. Nětko wěm, zo mnozy runje tak mysla. Wjetšina ludźi, 72 procentow, njeje zwólniwa olympiskich hrow dla pozdźe do łoža chodźić. Tole je slědźenski institut YouGov zwěsćił. Jeničce 13 procentow woprašanych chcyło hač do pózdnjeje nocy před telewizorom wutrać, zo móhli sportowe rozsudy „live“ sćěhować. Njelóšt je so wočiwidnje tež na politikarjow połožił. Na wotewrjenskim zarjadowanju dźensa wječor w Rio de Janeiru budźe němski zwjazkowy prezident Joachim Gauck runje tak pobrachować kaž za sport přisłušny nutřkowny minister Thomas de Maizière a ruski prezident Wladimir Putin. Snano ma to tež něšto z dopingom činić. Wšojedne, štó potom w Brazilskej na dobyćerskim schodźenku steji. Prašenje, hač je „čisty“, w kóždym padźe wostanje. Marko Wjeńka

Bus so wupalił

Freitag, 05. August 2016 geschrieben von:
Berlin (dpa/SN). Wólbnobojowy bus CDU je so minjenu nóc w Berlinje wupalił. Prawdźepodobje bu wón zapaleny, rěčnica policije zdźěli. Policajski wotrjad a statny škit přepytujetej. Šofer awta bě na parkowanišću so palacy bus wuhladał. Wohnjowa wobora płomjenja podusy. Dźensa chcychu za móžnymi slědami pytać­. W Berlinje wola 18. septembra Dom zapósłancow a parlamenty wšitkich měšćanskich wobwodow.

Neuheiten LND