Wot zjawnosće lědma hišće wulce wobkedźbowane je zwjazkowe knježerstwo před něšto dnjemi wobzamknyło, zasadźenje Zwjazkoweje wobory w Afghanistanje wo dalše lěto hač do kónca januara 2022 podlěšić. Smy so mjeztym hižo na to zwučili, zo knježerstwo to w mjenje bóle prawidłownych wotstawkach čini. Přihłosowanje zwjazkoweho sejma je tak derje kaž wěste. Směmy potajkim z toho wuchadźeć, zo za tónle „dyrdomdej“ wudatym dźesać miliardam eurow dalše miliardy k tomu přińdu. Dotal je wjace hač połsta němskich wojakow w kraju pod Hindukušom „padnyło“.
We wjace hač 170 krajach swěta swjeća wěriwi dźensa dźeń modlenja. Hesło dnja rěka: „Na čo twarimy?“ Kraj, kotremuž je dźeń wěnowany, je kupowy stat w Pacifiskim oceanje Vanuatu. Heike Krupka je sobuorganizatorka Ewangelskeje Janskeje wosady Wojerecy-stare město. Andreas Kirschke je so z njej rozmołwjał.
Hodźi so dźeń najebać koronu přewjesć?
H. Krupka: Haj, dźensa w 19 hodź. we Wojerowskej Janskej cyrkwi su kemše. Dalše za seniorow, kotrež mějachu so popołdnju wotměć, bohužel wupadnu, kaž tež zhromadna jědź za kraj typiskich jědźow po kemšach. Seniorow chcemy na wječornu bohosłužbu wotewzać a zaso domoj dowjezć. Přihotowanski kruh nawjeduje Ursula Philipp, hudźbny nawod ma Ilona Seliger.
Kotry zaměr ma dźeń modlenja?
Swobodnje skutkowacy hudźbny redaktor Sebastian Elikowski-Winkler wěnuje so w aktualnym, tež w mediatece přistupnym rjedźe Serbskeho rozhłosa sćelaka RBB němskim komponistam, kotřiž su serbsku ludowu hudźbu wuměłsce adaptowali. Bosćan Nawka je so z nim rozmołwjał.
Knježe Elikowski-Winklero, kak sće mysličku zrodźił, połhodźinske wusyłanja wo poměrnje njeznatym kapitlu hudźbnych stawiznow zwoprawdźić?
S. Elikowski-Winkler: Tydźenske tematiske hudźbne wusyłanje dźě je kruty podźěl našeho programa. Myslach sej, zo so tema dosć derje hodźi – runje tež, dokelž ludźo zwonka fachowych kruhow přewjele wo tym njewědźa. Zo je na přikład Jean Kurt Forest „Suity na serbske ludowe spěwy“ spisał, dźensa skerje mała horstka wě. Zo chowaja so w Němskim rozhłosowym archiwje nahrawanja mjenowanych twórbow – tajke připosłucharjam předstajić je žro rjadu „Mjez přiswojenjom a eksotizmom: Serbske temy w hudźbje“ –, je hišće mjenje ludźom znate. A hdyž sy raz ryć započał, so cyle wot samo dźeń a wjac zajimawostkow wukopa.
Kak ma ze Serbskim ludowym ansamblom po wotchadźe tuchwilneje intendantki Judith Kubicec 31. julija dale hić? A što sej sobudźěłaćerjo přeja? Wo tym je so Cordula Ratajczakowa z předsydu zawodneje rady Handrijom Henčlom rozmołwjała.
Před lětom smy wo problemach mjez sobudźěłaćerjemi SLA a intendantku rozprawjeli. Kak spokojom sće, zo wona dom wopušći?
H. Henčl: Smy spokojom, zo so intendanca Judith Kubicec 31. julija kónči, dokelž je wona wulke šmjaty do domu přinjesła a dokelž njeje nam wozjewiła, što chce. Je nam jenož prajiła, što nochce. Čakamy dźensa hišće na jeje koncept. Za paradoksne mam wuprajenje direktora Załožby za serbski lud Jana Budarja, kiž je so za jeje pokiwy za dalše wuwiće domu dźakował. Kajke spomóžne poručenja móže intendantka instituciji dać, w kotrejž je zwrěšćiła? To njerozumju. Kotre poručenja móhli to być? Fakt je, zo nimamy nawodu orchestra, a wot 31. julija njezmějemy tež žanoho nawodu chóra. Měnimy, zo ma Andreas Pabst tutu funkciju dale wukonjeć.
Kubłanski a pedagogiski personal zakładnych a spěchowanskich šulow nětko přećiwo koronawirusej šćěpić, to ma sakska strowotniska ministerka Petra Köpping za zmysłapołne z widom na wotewrjenje šulow a dźěćacych dnjowych přebywarnjow. Za to poskića so šćěpiwo jendźelsko-šwedskeho předewzaća AstraZeneca. Ministerka wo tym rěči, zo su za wony serum dale swobodne šćěpjenske terminy, tohodla su so rozsudźili z mjenowanym kruhom wosobow do šćěpjenja prioritneho schodźenka 2 zastupić.
Wakcin AstraZeneca jara derje před ćežkim schorjenjom bjezdwěla škita. Ludźi pak njeje tónle ryzy fakt dotal přeswědčił. Woni maja zamylace ličby nastupajo skutkownosć před wočomaj, kotrež pozdatnje sugeruja, zo byštej tamnej tuchwilu w našim kraju zasadźenej šćěpiwje firmow BionTech/Pfizer a Moderna skutkownišej byłoj. Fachowcy rěča hižo wo „wopačnym twjerdźenju, zo budu pozdatnje podležane šćěpiwa runje tam zasadźene, hdźež su nuznje trěbne“.
Idylisce wosrjedź chójnoweho lěsa wupřestrěwa so na dwěmaj hektaromaj campingownišćo při Slěbornym jězoru. Stajni dowolnicy pochadźeja samo z Regensburga, Bremena a Čěskeje. Tež hosći z Drježdźan, Pirny a Freiberga tam kóžde lěto witaja, měni jednaćel campingownišća Falk Nowotnick. Andreas Kirschke je so z nim rozmołwjał.
Je lěto 2020 zhubjene lěto?
F. Nowotnick: Ně. W aprylu a přez jutry drje njemóžachmy žanych hosći witać, ale ze 170 stajnymi wopytowarjemi smy so fairnje dojednali. Najebać to, zo njejsu tu přebywać móhli, njetrjebachmy jim žane pjenjezy wróćo płaćić. To bě jara solidariske rozrisanje. W juniju, juliju a awgusće bě situacija wo wjele lěpša, dokelž bě campingownišćo dospołnje wuknihowane. Nimo toho mějachmy tu mnohich dnjowych hosći. Nazyma bě zaso trochu měrniša. Najebać pandemiju móžachu spokojom być, byrnjež so tu mjenje ludźi hač hewak kupało.
Kak sće nowe lěto zahajili?
Hosćency a hotele su dale zawrjene, a to drje tež jutry, na čož maja so tohorunja serbscy hosćencarjo nastajić. Milenka Rječcyna je so z mějićelku Budyskeho hosćenca „Wjelbik“ Moniku Lukašowej rozmołwjała.
Jutry, tak rěka tuchwilna informacija, drje budu hosćency a hotele zawrjene. Kak Wy to posudźujeće?
M. Lukašowa: Njemóžu rjec, hač mam rozsud za špatny abo dobry. Njeliču z tym, zo budźemy jako gastronomojo swoje hosćency prjedy wotewrěć směć hač loni po prěnim lockdownje, hačrunjež by to rjenje było. Ličba na koronawirus schorjenych pak je nětko wjetša hač w samsnym času loni.
Maće we „Wjelbiku“ móžnosć, hosći pod hołym njebjom posłužować?
M. Lukašowa: Dotal njejsmy tajki poskitk měli. Loni, jako bě po prěnim lockdownje móžno zaso wotewrěć, mějachmy za to plan. Potom pak bě telko dźěła, zo njejsmy ideju zwoprawdźili. Nětko so wospjet z njej zaběramy. Dyrbimy pak wočaknyć, kak so situacija wuwije.
Hdyž čłowjeka ničo njehoni, ma wón chwile rozmyslować. Maće ideje za čas po koronje?
Prěnje kroki nawróta do dokoronoweje wšědnosće su sčinjene. Šulerjo zakładnych šulow, zakónčacych lětnikow na srjedźnych a wyšich šulach kaž tež gymnazijach smědźa zaso w šuli wuknyć. Wobchodam je dowolene twory předawać, tež hdyž z wobmjezowanjemi. Nadźija rosće, zo wróći so nam žiwjenje kaž před lětom, jako bě korona tema w dalokej Chinje. Tehdy smy informacije wo strašnym wirusu jeničce zaćichim na wědomje brali. Tele „zaćichim“ chowa w sebi „ćicho-ćišinu“. Ju mějachmy, mamy a změjemy hišće chwilu wutrać – toho sym sej wěsta. Što činić z nanuzowanej wobmjezowanosću? Zasudźamy tych „tam horjeka“ abo dwělujemy na wuprajenjach „tych fachowcow“, kotřiž maja na njeličomne prašenja wotmołwjeć. Abo wužiwamy ćišinu, dźělić to bytostne wot njewažneho. Dobry puć k tomu je tak mjenowane „niksowanje“. Što, wy njewěsće, što niksowanje je? Jako běch prěni króć słowo čitała, přińdźe mi do mysli naše serbske słowo nyganje abo tež nygnjenje. Tón abo tamny sej zawěsće tež nygnje, hdyž niksuje.
Při wjesnym haće w Miłoćicach je gmejna Njebjelčicy štomy pušćała. Milenka Rječcyna je wo tym z Njebjelčanskim wjesnjanostu Tomašom Čornakom (CDU) rěčała.
Kak je k tomu dóšło, zo sće štomy podrězać dyrbjeli?
T. Čornak: Jako gmejna mamy zamołwitosć za wobchadnu wěstotu we wšěch swojich wjesnych dźělach. Wobkedźbować mamy při tym tež strowotny staw štomow. Wjerby a čorne wólše při haće su hižo poměrnje stare. Tuž dyrbimy je pušćeć. Mamy tam zjawnu městnosć wokoło wsy, a dyrbimy na to dźiwać, zo so ničo njestanje. Tohodla dyrbjachmy tak jednać. Maksimalnje hač do kónca februara směmy po zakonju tajke dźěła wukonjeć.
Štó je doskónčnje wo tym rozsudźił?
T. Čornak: Starše štomy so rady złamaja. To pak by runje při Miłočanskim haće strašne było. Wšako su na ležownosći hrajkanišćo, młodźinski klub, towarstwowy dom a wohnjowoborna gratownja. Runje starši na to dźiwaja, zo móža sej tam dźěći woměrje hrajkać. A woni su loni wo to prosyli, zo bychmy staw štomow přepruwowali, štož smy jako gmejna činili. Zdobom su nas starši na to skedźbnili, zo su wjerby dudławe.