Lubosć njeje pjekarski přidawk a nima w pječwach ničo pytać. To znajmjeńša měnja ameriscy žiwidłowi kontrolerojo a napisachu pjekarni w massachusettskim měsće Concord porok. Pjekar smě w přidawkach za snědanske tružki jenož krute wobstatki mjenować. „Waša marka Nashoba Granola ma jako přidawk ‚lubosć‘, štož njeje zwučene mjeno za přidawk“, rěka w lisće dohladowanskeho zarjada FDA.
80lětna pasažěrka je na Düsseldorfskim lětanišću alarm zawiniła. Wona bě so njewotpohladnje alarmoweho knefla dótknyła, na čož alarm zaskoči. Awtomatisce buchu wšitke přistupy zawrjene a dźěle lětanišća ewakuowane. Žona bě njewotpohladneho alarma dla cyle zamylena. Po něhdźe hodźinje wšitko zaso po zwučenym wašnju běžeše, ludźo pak dyrbjachu hišće raz přez kontrolu.
Washington (dpa/SN). Knježerstwo USA po wšěm zdaću planuje, Iranej přichodny tydźeń njedodźerženje atomoweho dojednanja z mjezynarodnym zhromadźenstwom atestěrować. Wo wotpowědnym planje rozprawjatej nowina Washington Post a magacin politico we Washingtonje. Tak nima so zrěčenje wupowědźić. Ameriski senat měł w běhu 60 dnjow rozsudźić, hač Iranej nowe sankcije napołoži. Hakle tónle krok by so faktiskemu wupowědźenju dojednanja runał.
Ćah znjezbožił
Wladimir (dpa/SN). Při njezbožu ćaha wuchodnje ruskeje stolicy Moskwy je 19 ludźi žiwjenje přisadźiło. Dźensa rano běše bus njedaloko města Wladimira do ćaha zrazył. Kak bě k njezbožu dóšło, zarjady hišće přepytuja. Ruske medije rozprawjeja wo wobškodźenych spinadłach. Mjez zemrětymi je tež dźěćo. Znajmjeńša pjeć znjezboženych su do chorownjow dowjezli. Ćah z Pětrohroda bě po puću do Nižneho Nowgoroda.
Lěwicu a AfD njepřirunować
Washington (dpa/SN). Pospyty Ruskeje, wobwliwować demokratiske procesy w druhich krajach, njewostawaja na USA wobmjezowane. Tajke wobmyslenja wob- steja tohorunja za Francosku, Nižozemsku a Němsku. Tole zwurazni městopředsyda wuběrka za tajnu słužbu Ameriki, demokratiski senator Mark Warner, wčera we Washingtonje. W USA su wólbne systemy w 21 zwjazkowych statach wobkedźbowane byli. Wuběrk za tajnu słužbu je wjace hač 100 000 dokumentow přepruwował.
Hač je lěhwo Donalda Trumpa wo nutřtykanju wědźało abo hač bě samo na nim wobdźělene, njeje dale jasne. Přepytowanja njejsu wotzamknjene, zwurazni republikanski předsyda wuběrka Richard Burr. Minjene tydźenje jewjachu so pokiwy, kotrež wjedźechu k dalšim přepytowanjam. Ruska je drje socialne syće wužiwała, zo by zaměrnje wliw wukonjała. K manipulaciji wólbneho wuslědka njeje pak dóšło, Burr potwjerdźi. Warner namołwi předewzaća, kotrež za socialnymi syćemi kaž Facebookom tča, ke kooperaciji. „Firmy dale a bóle rozumja, zo ma so jich skutkowanje z tym kryć, štož w swojich statementach praja.“
Waršawa. Morjo je płone kaž špihel. Tam na jednym boku fronty steji křesćanske wójsko z 200 łódźemi, organizowane wot bamža Piusa V., na čole ze španiskimi wojakami – jim napřećo osmaniska flota pod nawodom admirala Alija Pashe z 250 łódźemi. Howri nječłowjeska bitwa. Jako hroža křesćanam wulke straty, prosy swjaty wótc mać Božu wo pomoc a modli so róžowc. Nadobo ćahnu ćmowe mróčele po njebju a wichor swój směr měnja. Křesćenjo mjez hoberskimi žołmami nad muslimami dobywaja. Na kóncu zliča 8 000 křesćanskich wojakow, kotřiž su w bitwje zahinyli. Na stronje muslimow je jich 30 000 padnjenych. Stawizniske wopisanje to, kotrež wjedźe do lěta 1571, jako wojowaštej mjenowanej floće 7. oktobra na Ioniskim morju njedaloko přistawa Lepanto, štož je dźensa Nafpakos w Grjekskej.
Při Wolfgangowym jězoru w Awstriskej je so tam přebywacy dowolowy porik z Čěskeje chětro nastróžił. Ducy z Wowčeje hory k jězorej słyšeštaj wonaj trašace zwěrjeće zwuki a schowaštaj so na to w škitnej hěće. Wottam zazwoništaj policiju ze stracha, zo su to mjedwjedźe. Sydom mužow hórskeje wuchowanskeje słužby nastaji so na puć, zo bychu młodymaj pućowarjomaj pomhali. Tam wšak dyrbjachu porikej rozjasnić, zo su to zwuki jelenjow, hdyž so kóća.
Zo je jako młodostna kradnyła, přiznawa dźiwadźelnica Iris Berben. Dźensa 67lětna bě drje dźěłała a lutowała, pjenjezy pak za mnohe přeća njedosahachu. Tak je hdys a hdys drastu na Carnaby Street w Londonje spakosćiła. Berben měješe tam kónc 1960tych lět rejwanske a pohibowanske wukubłanje. Carnaby Street je jedna z najznaćišich nakupowanskich hasow.
Cuxhaven (dpa/SN). Kurt Biedenkopf je w nowinje Zeit swoju stronu CDU a sakskeho ministerskeho prezidenta Stanisława Tilicha kritizował. Něhdyši sakski premier rjekny: „Wón njeje to ženje wuknył. Je w druhim swěće žiwy a primarnje zajimowany na kompromisach.“ 87lětny preferuje zwjazkoweho ministra za wonkowne naležnosće Němskeje Thomasa de Maizièra za naslědnika Tilicha (wobaj CDU). Thomas de Maizière wšak nablaku reagowaše, prajo: „Njejsym z nahladami Kurta Biedenkopfa přezjedny.“
Petry wobskoržena
Drježdźany (dpa/SN). Statne rěčnistwo Drježdźany je bywšu politikarku AfD Frauke Petry wopačneje přisahi dla wobskoržiło. Wobwinowanej wumjetuje, zo bě 12. nowembra 2015 jako swědka před wólbnym pruwowanskim wuběrkom Sakskeho krajneho sejma wopak wuprajiła a swoje podaća spřisahała. Tole zdźěli wčera Drježdźanski justicny zarjad. Frauke Petry je mylenje přiznała, wobkrući pak, zo njeje wotpohladnje wopak wuprajiła.
Schulz chce SPD wobnowić
Budyšin (SN/bn). Pod hesłom „Nikotin a alkohol – drogi wšědneho dnja we wizěru“ wuhotowachu Zwjazkowa centrala za strowotniske wujasnjowanje (BZgA), towarstwo Kamjentny dom a Budyski filmowy palast młodźinskej filmowej dnjej. Wjace hač 700 šulerkow a šulerjow z cyłeho wokrjesa w starobje dwanaće do 17 lět je so na zarjadowanju wobdźěliło. Nimo předstajenja filmow bě dohromady sydom interaktiwnje koncipowanych stacijow w Kamjentnym domje natwarjenych, kotrež wěnowachu so konsumej, skutkowanju a towaršnostnej akceptancy respektiwnje towaršnostnemu wotpokazanju drogow.