Budyšin (CS/SN). Runje před 30 lětami, 14. nowembra 1989, bu Gerhard Bause z jastwa Budyšin II pušćeny. Ale politiski jaty njesmědźeše domoj do Durinskeje. Byrnjež murja hižo dźěry měła, woteznachu jemu staćanstwo NDR, a wón dyrbješe do ZRN wupućować.
Wo swojim wosudźe rozprawjeć, za to je so Gerhard Bause na městno swojeho poniženja nawróćił. Jeho přećel, spěwytwórc Stephan Krawczyk, je Bausu posylnił, knihu „Ohne Ruhe rollt das Meer“ napisać, w kotrejž w basnjach a prozowych tekstach swój puć ćerpjenja wopisuje. Krawczyk přida někotrym twórbam hudźbu a přednjese je wčera wječor wopytowarjam w Budyskim wopomnišću. Kaž Bause hosćom rozłoži, su jeći tehdy sobu dóstali, zo so w měsće Budyšinje wětřik zwjertnje, jako po póndźelach demonstranća k susodnej centrali statneje bjezstrašnosće (stasi) na Mättigowej ćehnjechu a tam swěčki stajachu. To je jeho posylnjało a jemu nadźiju dawało runje tak kaž začuće, zo su tam ludźo, kotřiž tež wo jeho prawo a swobodu wojuja.
14. nowembra 1989 započa nowy ministerski prezident NDR dr. Hans Modrow nowe knježerstwo republiki zestajeć. Dźeń do toho bě Ludowa komora NDR dotalneho 1. sekretara Drježdźanskeho wobwodneho wjednistwa SED za šefa noweje ministerskeje rady wuzwoliła.
PRO
KONTRA
Jako přijach powěsć, zo je Peter Handke Nobelowe myto dóstał, běše moja prěnja mysl: Boom!
Njeběch sej myslił, zo so to stanje. Ale zwoprawdźenje je wulke zbožo – za njeho, za nas a literaturu. Wšitcy wěmy, zo myta, wosebje su-li politiske abo maja-li politisce tajku dimensiju kaž Nobelowe myto, reaguja we wěstej měrje na politiski trend we wěstym času. Angažement za Serbisku je Handku prawdźepodobnje wjacore lěta haćił, tele wuznamjenjenje dóstać. Ale myslu sej, kritika na jeho wukonach, abo kritika na jeho angažemenće za Juhosłowjansku po rozpadnjenju kraja běše w dalokej měrje njewoprawnjena.
Zrudźaca powěsć je so rozšěriła, zo je njedźelu, 10. nowembra, po dołhej chorosći doma w Klětnom znaty a njesměrnje angažowany serbski komponist Hinc Roj w starobje 91 lět zemrěł. Narodźił bě so 6. decembra 1927 serbskimaj staršimaj w Cymplu pola Klětnoho. Hudźbnu nadarjenosć zdźědźi wot swojeho dźěda Jana Wujca, kiž bě wjesny herc. Pozdźišo přećahny Rojec swójba do Běłeje Wody. Wopytujo dźěda a wowku w Cymplu je Hinc Roj swoju serbskosć wobchował.
Něhdźe 22 000 ludźi je zarjadowanja 29. Choćebuskeho filmoweho festiwala (CFF) wopytowało. Přehladka za wuchodoeuropski film skónči so wčera wječor po šěsć dnjach a wjace hač 200 pokazkach najwšelakorišich produkcijow.
Šunow (BW/SN). Z dołho trajacym wutrobnym přikleskom mytowaše sobotu wječor w Fabrikskej hospodźe premjerny publikum hrajny wukon Serbskeje lajskeje dźiwadłoweje skupiny Šunow-Konjecy. Akterojo na jewišću a za nim wokoło předsydy Daniela Wjenka běchu přihladowarjow přewšo přijomnje zabawjeli. Premjerny wječor bě wupředaty, tež wčera popołdnju bě ze 170 ludźimi wšěch generacijow, kotřiž běchu tež z Wotrowa, Miłoćic a druhdźe přijěli, Šunowska hospoda jara derje pjelnjena.
To dyrbiš zmištrować: Kóždej dwě lěće předstaja lajska dźiwadłowa skupina Šunow-Konjecy nowu serbsku dźiwadłowu hru. Derje, zo dóstawa za to pjenježnu podpěru Załožby za serbski lud a zo jej gmejna Ralbicy-Róžant rumnosće za póndźelne proby na starej šuli w Konjecach přewostaja. Wažnej to wuměnjeni. Najnowša serbskorěčna prapremjera delanskich hrajerjow žněješe sobotu znowa wulki wuspěch, kotryž su po tym při přijomnej bjesadźe z kwasnej wječerju a rejemi zhromadnje z publikumom woswjećili. „Smy kaž wulka swójba“, rjekny wčera hrajer Rajmund Čórlich. Kompliment, kiž dźensa husto njesłyšiš. Skupina dźiwa na zhromadnosć, přewjeduje hodownički a sej tež raz wuleći. Jewišćowe hry sej sami wupytuja a je tež sami do maćeršćiny přełožeja. Tak słyšiš z jich hubow prawu bursku a awtentisku serbšćinu kaž lědma hdy. A wěrće mi: Je hotowe wjeselo jim připosłuchać. To njesměli skomdźić!
Bianka Wjeńcyna