Po Chorwatskej

dale do Montenegra

Zadar, Split a Makarska –

to běchu prěnje stacije naju lěćneho

dowola. Dožiwjenja w tutych krasnych městach

Chorwatskeje je přećelka Melanie Wowčerjec,

kotruž hižo wot časa pěskoweho kašćika znaju,

w zašłym młodźinskim wudaću wopisała. To pak ­dawno njeje wšo! Hakle nětko so porjadny drama započa – a tak je sej naju jězba mjeno

„roadtrip“ tež woprawdźe

zasłužiła.

Přebytk w Makarskej njebě předołhi. Po třoch dnjach nastajichmoj so z bu­som přez Bosnisku-Hercegowinu hač do Dubrovnika. Po puću do hostela srjedź města njemóžachmoj dočakać, to wšo tež wodnjo widźeć. Nazajtra wob­hla­dachmoj sej najprjedy krasne stare město z typiskej měšćanskej mu­rju a twjerdźiznu Lovrijenac. Do toho smój direktnje před njej na přibrjohu snědałoj – lěpši start do dnja njedawa! Dale dźěše na horu Srd. Kaž hižo tójšto razow do toho bě tež tam njewšědny wuhlad. Wječor podachmoj so z přećelemi, kotrychž běchmoj wodnjo zeznałoj, do někotrych barow w starym měsće. Dokelž bě tón dźeń chětro napinacy, wostachmoj slědowacy jenož na přibrjohu.

Překwapjenku přihotowali

Freitag, 05. Februar 2021 geschrieben von:
Foće: Jadwiga Nukowa
Pěstowarnje su koronoweje pandemije dla zawrjene. A přiwšěm je sej team kubłarjow Ralbičanskeje pěstowarnje za dźěći překwapjenku přemyslił a zwo­prawdźił. W zarjadnišću je za wšitkich, kotřiž su w nuzowym zastaranju, ptačokwasnu snědań spři­ho­to­wał. Tež rejki a spěwy su dźeń wobrubili. Wšěm dźě­ćom, kotrež njesmě Ralbičanska pěsto­warnja postaje­njow korony dla tuchwilu dohladować, su ptački-kubłarki składnostnje ptačeho kwasa postrow ze słód­nej sroku, wumolowanskim zešiwkom, receptom, hódančkom a spěwom wosobinsce domoj přiwjezli. Wjednica Ralbičanskeje pěstowarnje Jadwiga Nukowa

Njezwučeny ptači kwas

Freitag, 05. Februar 2021 geschrieben von:

Braška Kurt je we Wor­kle­cach na kwasnu hosćinu njewjesty Pauliny a nawože­nje Miloša přeprosył.

Foće: Katja Rauero­wa

Ptače hněžko a hodowny darik dóstali

Freitag, 05. Februar 2021 geschrieben von:
Foto: Dorit Stettnisch
Haj, lětsa smy tež w Rownjanskej pěstowarni „Milenka“ ptači kwas trochu hinak swjećili, Zetkachmy so z wosom dźěćimi w małkim kole. Zaspěwachmy sej serbsku pěseń wo ptačim kwasu, a jednotliwe štučki zahrachmy. Dźěći dyrbjachu hnydom wjacore róle přewzać, wšako trjebachmy za cyłkownje 18 štučkow wjele ptačkow. Wšitkim je so přiwšěm spodobało. A nad překwapjenku, kotraž po tym sydaše, su so dźěći kaž tež starši wjeselili. Hodowne dariki a ptače hněžka Slepjanskeho pjekarja su jim w rjanych titkach domoj wobradźili. Někotři chowancy Rownjanskeje pěstowarnje dźě dyrbjachu hižo do hód doma wostać. Nětko su kubłarki dźěćom wšitko domoj dowjezli a za durje pójsnyli. Kóžda kubłarka je dołhu lisćinu wotdźěłała. Tak bě wšitko spěšnje rozdźělene. Nawodnica Rownjanskeje pěstowarnje Dorit Stettnisch

Město Budyšin Serbow dla tójšto přidobyło

Freitag, 29. Januar 2021 geschrieben von:

Šwaba w Hornjej Łužicy hnydom dwě lubosći namakał

Frank Schöbel je něhdy spěwał: „Du pěši wot sewjerneho hač južnemu čopej.“ Pěši drje Ronald Burkhardt po puću być njetrjebaše, za to pak je w dwanaće lětach zemju dźesać króć wobkružił a je dohromady nimale 6 000 hodźin w awće sedźał, zo móhł kónc tydźenja swojej dwě wulkej lubosći widźeć: mandźelsku Elku a město Budyšin. Ronald Burkhardt je pola Daimlera w Stuttgarće dźěłał; mjeztym něhdźe lěto je na wuměnku a móže sej nětko ze swojej mandźelskej w staroměšćanskej chěži Budyšina, w lětach 2012 do 2014 restawrowanej, lubić dać.

Mnozy tuchwilu wot doma dźěłaja. Druzy su w karantenje. Zaso dalši, a tych njeje runjewon mało, su chori, kaž to w zymskim času je. Mnozy pak dyrbja schorjenja na koronu dla so ­lěkować.

Sym jej mjeno dała, po swójskim słodźe. Za wirus, kiž tuchwilu swět přemjetuje sym wjacore mjena słyšała. Za mnje rěka wona Miss C. Tak wěm na distancu z njej wobchadźeć. Minjene měsacy su mój wid na Miss C. změnili. Spočatnje, loni nalěto, jako zhonich wo serbskich promijach, kotřiž běchu so z koronu natykli, mějach to za sebje za chětro zdalene. Wšako jězdźachu woni po swěće, zo bychu swoje ­słužbne winowatosće spjelnili a so z wjele ludźimi zetkali. Ja pak přebywach doma we Łužicy.

Łužicu do wulkeho swěta sobu brać

Freitag, 29. Januar 2021 geschrieben von:

Byrnjež so rady po wšelakich krajach swěta rozhladowała, swoju domiznu ma ­Silvia Stengel we Łužicy. Serbam znata je swobodnje skutkowaca žurnalistka ­předewšěm swojich přinoškow w Serbskich Nowinach dla a w němskich medijach. Wona wužiwa składnosć, swoje zaćišće wo serbskich abo ze Serbami zwjazanych temach w našim wozjewjeć. Tež na internetnej stronje lausitzer-leben.de, ­kotruž je załožiła, hraje žiwjenje dweju narodow we Łužicy wuznamnu rólu. ­Zajimawe je, zo namakaš tam přinoški ze wšěch kónčin Łužicy, z Hornjeho kraja, ze serbskeje hole, z pomjeznych kónčin k Čěskej a Pólskej kaž tež z Błótow. Za to je sej Budyšanka syć awtorow wutworiła, kotřiž jej přinoški posrědkuja.

Nadźija za čas koronapandemije

W serialu „Na serbskich slědach po Praze“ wjedźe Pražan Marek Krawc čitarjow na městnosće w čěskej stolicy, ­kotrež maja za nas Serbow wulki wu­znam. Dźensa: Serbski seminar (2. dźěl).

Za čas fašizma poćerpje čěska sorabistika hoberske škody, jako běchu bratrow Josefa a Františeka Pátu jeju antifašistiskeho skutkowanja a słowjanskeje zmyslenosće dla zatřělili.

Najebać pandemiju swjećili

Freitag, 29. Januar 2021 geschrieben von:
Po wšej Łužicy su tež lětsa znowa ptači kwas swjećili. Koronapandemije dla dyrbjachu to na hinaše wašnje činić. Přiwšěm pak njejsu so w pěstowarnjach a šulach mylić dali a wuwiwachu kreatiwne ideje, kak móhli serbski nałožk přiwšěm pěstować. A dyrbimy na tymle městnje rjec, zo je so to wšitkim wuběrnje poradźiło, kaž wobrazy, kotrež smy za was zestajeli, pokazuja. Wšitkim wobdźělenym a pomocnikam tuž wulke připóznaće za zdokonjane. Tež łužiskim pjekarjam słuša chwalba! Wšako njebychu dźěći bjez jich dźěła a prócy tajke chłóšćenki na talerju měli. Wutrobny dźak tuž wšěm za přiwšěm poradźeny ptači kwas 2021! Janek Wowčer

Serbska protyka 2021 wěnuje so serbsko-katolskej wsy Hórkam, wo kotrejž jako titulny wobraz statok z tykowanym domskim wuhladaš. Na zadnjej wobalkowej stronje je foto wo Hórčanskej skale, symbolu něhdyšeho hospodarstwa wsy. Protykar Pětr Šołta zeznajomja čitarja ze sydlišćom, kotrež słuša nětko ke Chróšćanskej gmejnje, ale tež ze swojim wosobinskim poćahom k njemu.

Nimo předsłowa namaka čitar hišće štyrnaće přinoškow wo Hórkach, z kotrymiž awtorojo wjes, jeje wosebitosće a wosobiny dokładnje a derje spisane předstajeja. Kaž wšitke protyki minjenych lět poskića tež klětuša fotowu reportažu ze sydom typiskimi wobrazami-motiwami, kaž mjez druhim wo małej, mjez lětami 1625 do 1681 natwarjenej kapałce, wo konjacym sporće a wo 12. požnjenca 2014 připrawjenym kopolaku za židowku Hanu. Nimo fotoweje reportaže po­dawa Tomaš Šołta hišće dalše barbojte wobrazy wo Hórkach.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND