Berlin (dpa/SN). Wodźacy politikarjo CDU warnuja, přihłosowanje Němskeje k migraciskemu paktej UNO do prašenja stajeć. Předsyda wonkowneho wuběrka zwjazkoweho sejma Norbert Röttgen (CDU) rjekny nowinarjam: „Podpisanje pakta přestorčić by dwójny signal słabosće był, kotruž njemóže sej Němska dowolić.“ Pakt je po jeho słowach wažna kročel mjezynarodneho zhromadźenstwa statow, migraciju do prawych kolijow wjesć. Minister za strowotnistwo Jens Spahn (CDU) bě namjetował, wo přihłosowanju Němskeje na stronskim zjězdźe CDU w decembru debatować.
Porno tomu je so předsyda wuběrka zwjazkoweho sejma za wuwićowu pomoc Peter Ramsauer (CSU) přećiwo migraciskemu paktej UNO wuprajił. „Přez cyły dokument ćehnje so nastajenje, zo je migracija něšto normalne a samo witanjahódne“, rjekny Ramsauer nowinarjam. „To by prudam ćěkancow wrota Europy a Němskeje šěroko wočiniło. Kritiska nalada přećiwo paktej UNO rozšěrja so po cyłej CSU.“
Runje 68 mjeńšin trał je jastwowy dowol muža z Wuppertala. Po tym zo smědźeše pjatk jastwo w Bielefeldźe wopušćić, měješe wón jara nuznje: Hodźinu pozdźišo smaleše ze 131 km/h město dowolenych 80 km/h po awtodróze. Policisća 53lětneho zadźeržachu. Tón drje měješe dowolowe wopismo při sebi, nic pak jězbnu dowolnosć. W jastwje zazwoniwši zastojnicy zhonichu, zo muž runje 80 dnjow pobrachowaceje jězbneje dowolnosće dla wotsedźi. Tuž jeho tam zaso dowjezechu.
Dawno zemrěteho je frakcija FDP w zwjazkowym sejmje na swjedźenske zarjadowanje přeprosyła. „Knjez Paul Drude“ z instituta za ćělesowu elektroniku ze samsnym mjenom měješe do zwjazkoweho sejma přińć. Fyzikar Paul Drude je pak mjeztym 112 lět njeboh. Rěčnik frakcije so zamołwi, prajo, zo běchu daty wot agentury dóstali.
Mnichow (dpa/SN). Předsyda bayerskeje CSU Horst Seehofer chce swoje zastojnstwo 19. januara złožić. Za tutón dźeń je wón wurjadny zjězd strony zwołał, wón dźensa w krótkim stejišću w Mnichowje připowědźi. Wo swojim přichodźe jako nutřkowny minister so Seehofer njewupraji. „Lěto 2019 ma lěto ponowjenja CSU być“, Seehofer wozjewi. Na zjězdźe chcedźa tež wo tym wuradźować, kak móhła strona mjez wobydlerjemi zaso wjace dowěry zdobyć.
Ličba woporow dale rozrostła
Los Angeles (dpa/SN). Zahubne wulkowohenje w Kaliforniskej su sej dalše smjertne wopory žadali. Na sewjeru kraja je so ličba woporow na 63 zwyšiła, po tym zo běchu pomocnicy w rozwalinach wotpalenych domow dalše ćěła namakali, sćelak CNN zdźěla. To je wjace woporow hač hdy do toho při wohenjach w kraju. Ličba zhubjenych je mjeztym wot dotal 200 dramatisce na 631 rozrostła, zamołwići zdźěleja. Na juhu kraja wohenje dale cychnuja. Tam stej dwě wosobje žiwjenje přisadźiłoj. Cyłkownje zahiny 65 ludźi.
Wotpokazuje wumjetowanja